Smog v Česku: startuje jeden z největších výzkumů, vědci chtějí vyzpovídat osm tisíc lidí
Spermie ostravských strážníků, dýchací problémy novorozenců, ale také nemoci běžců, kteří týdně zdolají aspoň 10 kilometrů. To vše začínají zkoumat vědci z lékařské fakulty univerzity v Ostravě. Startuje tak jeden z největších výzkumů, který sleduje vliv špatného vzduchu na lidské zdraví. Zapojí se do něj celkem osm tisíc lidí z Ostravy, Prahy i Českých Budějovic. Evropská unie na projekt vyčlenila čtvrt miliardy korun.
„Taková ta mlha a šedivo bývá teď v zimě venku často. Jak jsem ale teď vyšla ven, tak bylo poznat, že se vzduch strašně špatně dýchá, že je takový nepříjemný, jiný,“ popisuje pro Radiožurnál třicetiletá Zuzana Plachká obraz, který poslední dny vídá za okny.
O výzkumu na téma smog mluvil jeho garant Radim Šrám z Ostravské univerzity a Akademie věd
U vyprávění přitom kojí svou dceru Johanku. Ta se svým obědem trochu bojuje, poprvé v životě totiž dostala rýmu a kašel. Zároveň s vyhlášením smogové situace. I proto do ostravských ulic Zuzana poslední dny nevychází.
„Stáhla jsem si aplikaci Smogalarm, takže se člověk podívá a vidí, jaká je kvalita vzduchu, jestli to je špatné,“ vysvětluje mladá maminka, jak se smogem zápasí.
Podobně jako ji trápí vzduch i strážníka Jaroslava. Ten venku běžně tráví 12 hodin denně. „Po ránu je to špatné. Přes den se to trošku rozplyne, ale my v práci s tím holt musíme bojovat,“ posteskne si.
Průzkum mezi pacienty
Právě Zuzana s Johankou a strážník Jaroslav patří ke skupinám, které teď začínají zkoumat vědci z Ostravské univerzity. Chtějí zjistit, jak znečištěné ovzduší ovlivňuje zdraví celkem osmi tisíc strážníků, běžců, matek i jejich novorozenců.
Smog v Česku: startuje jeden z největších výzkumů, vědci chtějí vyzpovídat osm tisíc lidí. Téma pro Terezu Beránkovou
„62 procent naší populace je vystaveno koncentracím vyšším, než je standard. Díky našim klimatickým podmínkám jsou v létě koncentrace velmi nízké a v zimě je to dvojnásobek nebo trojnásobek této koncentrace, což už vám může třeba negativně ovlivňovat výsledky těhotenství,“ varuje garant výzkumu z Ostravské univerzity a předseda komise pro životní prostředí Akademie věd Radim Šrám.
Následujících pět let proto budou vědci společně se svými kolegy z Prahy, Brna a Českých Budějovic porovnávat plodnost, výskyt respiračních onemocnění, ale třeba také genetické změny lidí, kteří se do výzkumu zapojí.
„Ať už to bude maminka, běžec nebo občan v produktivním věku, tak bude osloven u praktického lékaře a budeme zjišťovat data z jeho zdravotnické databáze. Pro nás epidemiology je důležitý všeobecný rozhled o obecných nemocech, jako jsou kardiovaskulární nemoci nebo i nemoci dýchacího systému,“ přibližuje Anna Zatloukalová z lékařské fakulty Ostravské univerzity.
Spolupráce s Polskem
Za špatné ovzduší v Moravskoslezském kraji přitom nemůže jen průmysl, ale také škodliviny ve vzduchu proudícím ze sousedního Polska.
Nadlimitní látky znečišťující ovzduší loni zatěžovaly 62 procenta lidí. Nejhorší byla situace na Ostravsku
Číst článek
Právě tam odstartoval projekt na výměnu kotlů na tuhá paliva. Podle Petry Roubíčkové z českého ministerstva životního prostředí ale zatím nefunguje moc efektivně.
„Výměny kotlů jsou nastaveny bez preferencí oblastí s nejhorší kvalitou ovzduší, což je právě oblast na hranicích Česka a Polska. Dle našich informací převažuje zájem žadatelů o instalaci nových kotlů, a nikoliv výměnu starých kotlů, což je hlavním principem českých kotlíkových dotací. Ministerstvo bude proto jednat již brzy s polskými představiteli,“ vysvětluje mluvčí Roubíčková.
Během deseti let by se tak měly v tamních domácnostech vyměnit asi tři miliony kotlů za částku, která je v přepočtu 618 miliard korun.
