Rychlost na dálnicích se v Česku nezvýší, rozhodli poslanci
Na vybraných úsecích dálnic nebude možné zvýšit za příznivých podmínek povolenou rychlost až na 150 km/h. Dnes tak rozhodla sněmovna, když přistoupila na pozměňovací návrh Senátu, který zvýšení rychlosti odmítl. Novela zákona o pozemních komunikacích tak nyní zamíří k prezidentovi.
Prezident Miloš Zeman již koncem dubna řekl, že by zákon nastavující nový limit rychlosti na 150 km/h vetoval.
Proti zvýšení byl i ministr dopravy Dan Ťok za ANO, podle něhož česká dálniční síť zatím na takovouto rychlost není stavěná. Ťok dnes před poslanci podpořil senátní verzi zákona.
„Konstrukční rychlost, na kterou se dneska navrhují dálnice, je 120 až 130 kilometrů za hodinu. Z tohoto pohledu jsou zejména projektovány prvky, které ovlivňují bezpečnost. To znamená výhledové možnosti, délka připojovacích pruhů, poloměry zatáček,“ vysvětlil.
Poslanec za ODS Ivan Adamec, jeden z autorů pozměňovacího návrhu na zvýšení rychlosti, ale chce změnu navrhovat znovu.
„My se na ten problém díváme jen z pohledu bezpečnosti, ale my říkáme, že je také potřeba plynulost. Vždycky jsme říkali, že je to až 150 a jenom někde a někdy. Není to automaticky 150,“ zdůvodnil.
Zamítnutí Senátem
Senát odmítl zvýšení maximální rychlosti na vybraných úsecích dálnic ze 130 na 150 kilometrů v hodině v červnu.
Rozhodl tak i přes obavy, že poslanci horní komoru přehlasují a spolu s tím odmítnou i další senátní úpravy novely o pozemních komunikacích.
Senátoři ČSSD zdůvodnili své rozhodnutí tím, že na zvýšenou rychlost nejsou připraveny české dálnice, řidiči, ani jejich auta.
Schválená novela nyní umožní v souladu s původním vládním návrhem zvýšení rychlosti z 90 na 110 kilometrů v hodině na vybraných silnicích první třídy, zejména čtyřproudých.
Senátoři se souhlasem ministra dopravy z novely vyňali také oprávnění dopravní policie mít poslední slovo při úpravě místních komunikací, o které se starají obce.
Změny pro obce
Senátní verze, kterou Sněmovna schválila, počítá i s tím, aby kanalizaci, vodovody nebo kabely veřejného osvětlení bylo možné ukládat podélně pod povrch vozovek. Obce by tak ušetřily za výkup pozemků.
Obce by také neměly mít povinnost starat se o silniční vegetaci podél místních cest bez ohledu na vlastníka příslušného pozemku.
Novela má také pomoci zlepšit ochranu silnic a usnadnit obcím nakládání s odtaženými vozidly. Nově by obce mohly prodávat odtažená vozidla, o která se v šestiměsíční lhůtě po oznámení o odtahu jejich majitelé nepřihlásí.
Obce budou mít možnost vyloučit tranzitní nákladní dopravu přes své území po silnicích druhých a třetích tříd pod hrozbou pokuty i pro spediční firmy.
Novelou se rovněž ruší možnost zavést elektronické dálniční známky místo dosavadních papírových, které se tak budou používat i po 1. lednu příštího roku. Podle vlády to ušetří peníze za zavedení elektronického systému.
