Vláda prověřuje možnosti konfiskace ruského zmrazeného majetku. Státy Evropské unie dosud zmrazily kvůli válce na Ukrajině majetek za 37 miliard eur. Unie podle eurokomisařky Věry Jourové plánuje posílit mandát justiční agentury Eurojust pro vyšetřování zločinů na Ukrajině.

Zmrazování ruského majetku je součástí sankcí vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Se zmrazeným majetkem jeho majitelé nemohou nakládat.

Do budoucna je ve hře i jeho propadnutí, což v případě propojení majitelů s ruským režimem a podporou ruské agrese na Ukrajině, doporučil v minulosti eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders. Česká vláda podle Stanjury možnosti konfiskace zmrazeného majetku prověřuje, jednou z možností je i přijetí zvláštních zákonů.

Praha chystá vlastní sankční seznam, který by postihoval podporovatele ruského režimu v tuzemsku nad rámec dosavadních sankcí Evropské unie. Podle ministra pro legislativu a předsedy legislativní rady vlády Michala Šalomouna (za Piráty) už podobný seznam v zatím neschválené verzi existuje.

Mezi dosud zmrazeným ruským majetkem jsou podle Stanjury například i peníze jednoho z poslanců ruské dumy, případně jeho rodiny. Kdyby se prokázalo propojení majitelů obstaveného majetku s ruskou agresí na Ukrajině, bylo by podle něj možné tyto peníze zabavit i na základě stávajících zákonů.

Podle Šalomouna je v současné době prioritou přijetí tuzemského tzv. Magnitského zákona, který by uvaloval sankce na ruské činitele odpovědné za podporu válečných zločinů. Ten by měl fungovat na základě připravovaného sankčního seznamu. Řešit by podle Šalomouna měl především další zmrazování majetku, nikoli zatím jeho konfiskaci. Vláda by se jeho návrhem měla zabývat do konce května. 

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít