Případů rakoviny prostaty za posledních 20 let přibylo víc než dvojnásobně. Pomohl by plošný screening
Za posledních dvacet let se víc než zdvojnásobil počet mužů, kterým lékaři zjistí rakovinu prostaty. Zatímco v roce 2000 to byly asi tři tisíce, teď je to skoro osm tisíc. Nádor se nijak neprojevuje, a to je také důvod, proč se na něj často přijde pozdě.
Urologická společnost navíc upozorňuje na to, že u nás neexistuje plošný screening, podobně jako v případě nádorů tlustého střeva nebo prsu u žen. Rakovina prostaty je přitom u mužů nejčastějším nádorovým onemocněním.
„To je na tom ten největší vtip, že když se to diagnostikuje včas, tak žádné potíže nemáte. Ve chvíli, kdy člověk zjistí, že má problém takového charakteru, tak je to, jako když vás polejou studenou vodou. Člověk si v první fázi začne srovnávat život,“ popisuje Jan z Prahy své pocity, když mu lékaři sdělili, že má rakovinu prostaty. Přišli na to letos v březnu v podstatě náhodou při odběrech krve v rámci padesátileté prohlídky. V červenci šel na operaci.
„Dneska se to dělá laparoskopicky, je to relativně minimální zásah do organismu, člověk stojí druhý den. Během dvou tří dnů normálně chodíte a pak jsou s tím spojené problémy jako únik moči. Od lékaře je doporučení cvičit, takže když člověk cvičí, tak aspoň u mě můžu říct, že se to dostane pod kontrolu,“ dodává.
Právě u mužů starších 50 let je riziko největší. Urologická společnost proto chce, aby chodili na pravidelná vyšetření v rámci plošného screeningu, který by podle předsedy společnosti Romana Zachovala bylo potřeba co nejdřív zavést.
Ministerstvo screening neplánuje
„Každý rok máme necelých osm tisíc nových případů, ročně zemře kolem 1500 mužů, screening by snížil úmrtnost v rámci stovek. Ty programy musí běžet aspoň 13 let, aby výsledky poskytly, čili stát si musí říct, že na to prostředky po tuto dobu a delší opravdu vynaloží,“ vysvětluje Zachoval.
Až o 10 měsíců umí lékaři prodloužit život pacientům s rakovinou slinivky. Úplně vyléčení je ale výjimečné
Číst článek
Chodit na screening by podle Zachovala měli muži mezi 50 a 70 lety. Jenže ministerstvo zdravotnictví o takovém programu neuvažuje, pokračuje vedoucí jeho tiskového oddělení Renata Povolná.
„Screening má určitá zdravotní rizika a pacient se sám rozhoduje, zda ho podstoupí. Jeho provedení je také na rozhodnutí lékaře,“ dodává Povolná.
Důvody, proč stát není organizovanému screeningu nakloněný, doplňuje Ondřej Májek z Národního screeningového centra.
„V tuto chvíli plošný screening není ani autoritami doporučen. Ten test je natolik citlivý, že umí zachytit i velmi časné nádory včetně těch spících, které by pacienty nemusely na životě ohrozit,“ říká Májek.
Od poloviny roku ale funguje pilotní projekt ve spolupráci s onkologickými centry. Testy na nádor prostaty má v jeho rámci v příštích letech podstoupit na 6 tisíc pacientů, kteří se už někdy s rakovinou léčili, jak vysvětluje Májek.
„Jedná se o muže ve věku 50 až 70 let. Máme teď přes 100 pacientů, asi větší desetina pacientů měla pozitivní záchyt. To ještě neznamená, že mají rakovinu prostaty, ale jsou objednáni na podrobnější vyšetření k urologovi,“ dodává.
Zlepšit bilanci rakoviny prostaty by podle šéfa urologů Zachovala mohla i hustší síť urologických ambulancí. Horší dostupnost péče vnímá třeba v Ústeckém, Karlovarském nebo Plzeňském kraji. Do oboru by taky bylo potřeba nalákat víc lékařů, pokračuje Zachoval.
„Já bych to odhadl na takovou stovku urologů, kteří by mohli zaplnit regiony, kde ta péče chybí,“ dodává Zachoval.
Za nárůstem počtu případů rakoviny prostaty je podle Zachovala lepší diagnostika, ale i vnější vlivy, jako je třeba stres nebo civilizační choroby.
