Každá čtvrtá domácnost má nárok na příspěvek na bydlení. Jen zlomek o něj ale žádá, ukazuje průzkum
Bydlení meziročně podražilo, třetina domácností končí každý měsíc na nule. Přesto příspěvek na bydlení, který má v takové situaci napjatým rozpočtům ulevit, čerpá jen minimum domácností. Podmínky pro přiznání dávky přitom splňuje skoro každá čtvrtá. Vyplývá to z výzkumu společnosti PAQ Research pro společný projekt s Českým rozhlasem Česko 2022: Život k nezaplacení. Na přelomu října a listopadu se ho účastnilo 1700 respondentů.
Podle výzkumu má nárok na příspěvek na bydlení až 24 procent domácností. To znamená, že téměř každá čtvrtá domácnost uvádí, že za bydlení dá měsíčně víc než zhruba třetinu svého čistého příjmu. Do nákladů se v tomto případě započítává nájem, energie, teplo, ale i vodné a stočné, poplatky za výtah, popelnice a další.
0:05
Část domácností nesleduje spotřebu a čeká až na vyúčtování. Nevědí, že musí šetřit, ukazuje průzkum
Číst článek
Podle dat společnosti PAQ Research pobírají příspěvek pouhá 4 procenta, tedy jen zlomek domácností, které na něj mají nárok. Podle spoluautora studie sociologa Daniela Prokopa lidé o dávku nežádají nejčastěji proto, že si myslí, že nesplňují podmínky.
„Asi 45 procent lidí si chybně myslí, že nemají nárok. Třeba protože nesplňují limity výdajů nebo bydlí v typu bydlení, který tomu neodpovídá. Část si myslí, že nemá na nic nárok, i protože má na účtu nějaké úspory, což se ale v příspěvku vůbec neposuzuje,“ popisuje Prokop.
Senioři o dávku nežádají typicky proto, že se bojí složitého papírování. Jednotlivci v produktivním věku zase nejčastěji z toho důvodu, že se stydí, je jim trapné žádat o sociální dávku. Se všemi těmito důvody se setkávají i pracovníci občanských poraden.
Dávky jako stigma
24:05
Prokop: Stát v řadě věcí tlačí lidi do šedé ekonomiky, přispělo k tomu i zrušení EET
Číst článek
„Je to určité stigma. Řada lidí s tím není ztotožněna, že jsou to zrovna oni, kteří by potřebovali dávku, protože ji celý život nebo dlouho nepotřebovali. Někdy se stává, že lidé se nemohou k dávce dostat, mají třeba potíže s programem, který slouží na podávání žádostí,“ říká předseda Asociace občanských poraden Hynek Kalvoda.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí je průměrná výše příspěvku 4100 korun. Desetina domácností, která podmínky splňuje, přitom o příspěvek nežádá, protože se domnívá, že by dělal jen pár stovek.
„Když si ve výsledku spočítáte, kolik lidí to nevyužívá, a vezmete si lidi, pro které by hodnota tvořila minimálně 1500 korun, tak vychází, že statisíce lidí nečerpají podporu v krizi, která je podstatná,“ popisuje Prokop.
Rok unikátních dat. Češi chudnou, bydlení i jídlo stojí více, přibývá těch, co měsíčně nic neušetří
Číst článek
Upozorňuje také, že o příspěvek mohou žádat i vlastníci. Dokonce skoro pětina z nich, konkrétně 18 procent, na něj má podle studie nárok. Splátky hypotéky se nicméně do uznatelných nákladů na bydlení, ze kterých se výše příspěvku vypočítává, nezahrnují. Místo nich se započítává určitá pevná částka, stejná jako pro lidi v družstevním bydlení.
Podle Prokopa by pomohla hlavně lepší informovanost, a to především u seniorů. Dále také rozšíření sítě míst, kde člověk může o příspěvek požádat. Nyní to lze jen online nebo na úřadu práce.
„Aby to byly pošty, kde se dnes prodávají losy, ty by měly lidem pomáhat s příspěvky. Také banky nebo dodavatelé. Vyškolit tyto body, se kterými se člověk setkává běžně nebo když má problémy, aby dokázali s lidmi vyplnit kalkulačku a nasměrovat je na tu žádost. Nebo jim pomoci s bankovní identitou a pomohli vyplnit online žádost,“ dodává Prokop.
