Na úterní tiskové konferenci jste řekla, že zapojit se do protestu, tedy podat výpovědi z přesčasů zvažují i lidé, které reprezentujete. Kolik jich to řádově zvažuje?
Dostali jsme se do situace, kdy nás část našich členů přímo vyzvala k tomu, abychom postupovali obdobně jako lékaři. My jsme návrh poslali do všech odborových organizací z nemocnic a začneme počty sčítat více méně ve stejném časovém horizontu jako lékaři. To znamená okolo 15. listopadu.

Jaký je váš odhad, budou to tisíce nebo stovky vašich lidí?
Situace se má tak, že v nemocnicích není až tak moc lidí, kteří vykonávají velké objemy přesčasové práce na klíčových pracovištích. Jsou to například sestry na operačních sálech nebo anesteziologicko-resuscitačních odděleních, zdravotničtí laboranti nebo radiologičtí asistenti. Nicméně na druhou stranu jsou to profese, které jsou pro chod zdravotnických zařízení naprosto klíčové a zásadní.

Pokud by se rozhodli nesloužit nad rámec zákoníku práce, tak by to znamenalo velmi výrazné omezení zdravotní péče ve spolupráci s lékaři. Jde o spolupracovníky části lékařů.

Nestačí vám v téhle souvislosti, že povolený počet přesčasů by se měl vrátit k tomu, jak to bylo ještě před novelizací zákoníku práce, jak slíbil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (ODS)?
Dlouhodobě upozorňujeme na to, že práce v českém zdravotnictví je čím dál více náročná. V současné době chybí mezi třemi až pěti tisíci sester. Když se podíváte na věkovou strukturu sester, tak zjistíte, že 15 procent z nich do pěti let dosáhne důchodového věku.

Pokud nebudeme tento problém řešit systémově a nezlepší se pracovní podmínky a odměňování v nemocnicích, tak nové sestry do nemocnic nepřijdou. V současné době nastupuje do nemocnic zhruba 30 procent absolventů. Náš protest je vedený také tím, aby se i sestrám stejně jako lékařům zvýšily základní platy, aby přišli noví zaměstnanci.

Z ministerstva zdravotnictví zaznívá, že v tomto ohledu vyvíjí určité snahy, konkrétně tedy slibuje, že bude vymáhat, aby nemocnice polovinu meziročního nárůstu svých úhrad vyčleňovaly na odměňování. Není tohle pro vás dostatečnou zárukou toho, že byste si výhledově měli polepšit?
Není. Ministerstvo zdravotnictví nám částky neupřesnilo. Já jsem čerpala z materiálů a podkladů, které jsou k úhradové vyhlášce, a částky, jak je prezentuje pan ministr, nesedí. Pokud ministerstvo řekne, že každá nemocnice dostane jinak zvýšený objem peněz, tak to znamená, že v některých nemocnicích se může dosáhnout toho, že se platy zdravotníkům zvýší asi o 1,5 procenta a v jiných třeba o 6 procent.

Úhradová vyhláška je velmi disproporcionální, to znamená, že každé nemocnici garantuje jinak navýšenou úhradu. I když jejich zaměstnanci dělají naprosto srovnatelnou péči. Je jedno, jestli se o vás stará sestřička v nemocnici ve Vsetíně nebo v Chebu. Jestliže jedna nemocnice dostane navýšenou úhradu o 3 procenta a druhá o 15, tak si není schopná udržet personál i z hlediska rozdělení peněz.

Pan ministr letos garantoval, že mimotarifní zvýšení platů bez tabulek půjde do mezd, ale je část nemocnic, které to ještě neudělaly. Na sliby se nedá spolehnout.

Ministerstvo teď říká, že u velkých nemocnic, které samo zřizuje, si pohlídá, aby se peníze vyčleňovaly i na odměňování aspoň z poloviny navýšení. A že u nestátních zařízení spolupracuje s vámi jakožto s odbory, aby se tomu tak stalo.
To říkali i letos. Pan ministr sliboval, napsal dopis do jednotlivých nemocnic, ale žádná sankce ze strany ministerstva zdravotnictví nepřišla. Pan ministr jenom pokrčil rameny, když jsme mu řekli, které jsou to nemocnice a co je potřeba jako vyřešit. Takže to žádná garance skutečně není. Chceme, aby byla daná nařízením vlády nebo ještě lepé do příštích let zákonem.

Lukáš Matoška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít