Policie i nadále sleduje a prošetřuje případy, které se týkají možného schvalování ruské invaze na Ukrajinu. Jak už totiž krátce po vypuknutí konfliktu avizoval nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, tyto případy lze stíhat podle dvou paragrafů – 365 a 405.

Jde o paragrafy trestního zákoníku, které mluví o trestných činech „schvalování trestného činu“ a „popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia“.

„Pokud by někdo veřejně – včetně demonstrací, prostoru internetu nebo sociálních sítí – vyjadřoval souhlas s útoky Ruské federace na Ukrajinu nebo v této souvislosti vyjadřoval podporu nebo vychvaloval čelné představitele Ruské federace, mohl by za jistých podmínek čelit i trestněprávní odpovědnosti,“ uvedl k tomu nejvyšší státní zástupce v tiskové zprávě.

Že nešlo o plané upozornění je jasné i z aktuálních čísel takto řešených případů. Podle policejního mluvčího Ondřeje Moravčíka prošetřila policie od začátku války stovky podnětů, ve 384 případech pak zahájila úkony trestního stíhání. „121 případů se týká schvalování a jiné formy propagace hnutí či teroristických organizací,“ vysvětluje aktuální statistiky Moravčík s tím, že v uvedených případech policie ví, že daný člověk spáchal trestný čin.

Pakliže se ho podaří odhalit a dohledat, což je podle policistů velmi časté, dochází ke sdělení obvinění. To už si podle Moravčíka vyslechla téměř stovka pachatelů. „Těch 384 případů jsou všechny, které jsme řešili. Některé z nich se pak dostaly do fáze obvinění konkrétní osoby a to je těch 99 případů. Mezi nimi počítáme i ty, které už jsou ukončené,“ dovysvětluje Moravčík s tím, že se u těchto případů liší i jejich právní kvalifikace.

„Jedná se například o útoky proti lidskosti nebo založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka,“ vypočítává mluvčí. A podotýká, že následně policie předává státnímu zástupci návrh na obžalobu. Dále už řízení nesleduje a tedy neumí ani říci, jakými tresty nejčastěji tyto případy končí.

Antisemitské útoky

Podle mluvčího Moravčíka policie také sleduje aktuální situaci týkající se války v Pásmu Gazy mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem. A vyhodnocuje, jestli k podobnému porušování zákona, jako je tomu ve vztahu k válce na Ukrajině, nedochází i v tomto případě.

Přesto zatím zvláštní statistiku pro tento druh konfliktu policie nevede a vést neplánuje. „Zatím to tak nevypadá, protože ta čísla jsou opravdu minimální. Konkrétní počty budeme znát zhruba v půlce listopadu, nicméně už teď víme, že půjde o jednotky případů, u kterých byly od začátku roku zahájeny úkony trestního řízení,“ říká s tím, že jde často o případy extremismu s antisemitským kontextem, kterých doteď policie eviduje čtrnáct.

„Představte si to tak, že někdo třeba na internetu vyzývá k útokům na Židy nebo na fasádu domu nastříká Davidovu hvězdu a vedle toho hákový kříž,“ popisuje řešené případy. Těch je ale podle policejních statistik zatím méně, než jich bylo v loňském roce. „Takže tam žádný nárůst nepozorujeme, zatím na to tedy není třeba žádná specifická statistika,“ říká.

Přesto zpravodajské weby informovaly už během podzimu o nárůstu antisemitských útoků v Česku. Jak tento rozpor policie vysvětluje? Podle Moravčíka je možné, že policie případy eviduje v jiných kategoriích. „Statisticky sledujeme pouze u trestních řízení a tím pádem oznámené a zahájené úkony. Pokud však osoba neuvede, že útok na ní byl spjat s vírou či státní příslušností, tak samozřejmě do této sledované kategorie nespadne,“ dodává.

Jak už dříve popsal server iROZHLAS.cz, oznámení na možné spáchání trestného činu ve vztahu ke schvalování ruské agrese dostává policie po desítkách. Policisté je postupně vyhodnocují, některá z nich zdaleka nejsou natolik závažná, a proto končí bez postihu.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít