Radiožurnál zjistil, že po necelých deseti letech se Trnka stal správcem svěřenského fondu, který spravuje lukrativní pozemky za desítky milionů v Českých Budějovicích nebo byt s terasou v Hluboké nad Vltavou. Majetek přitom do fondu Jihoinvest před rokem převedl jeden z obviněných - podnikatel Vladimír Hlavatý. 

Hlavatý je současný člen představenstva firmy Kardiocentrum Vysočina CZA, která před deseti lety získala 140milionovou dotaci z evropských fondů na luxusní relaxační centrum. A to právě od úřadu, který tehdy vedl Trnka. Podle zjištění Radiožurnálu dotaci vyšetřuje policie a nedávno Hlavatého obvinila z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie.

Pětihvězdičkový luxusní hotel sídlící jen pár set metrů od zámku Hluboká je součástí Relaxačního a regeneračního centra, na které přispěla Evropské unie. V roce 2008 "přiklepl" Úřad regionální rady soudržnosti Jihozápad na stavbu relaxačního centra necelých 142 milionů korun. Stavbu však podle policie provázely nesrovnalosti, například faktury za stavební práce neodpovídaly skutečnosti. Kvůli tomu na začátku letošního ledna, téměř deset let od zahájení stavby, policisté českobudějovické expozitury Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili pět lidí.

„Všech pět zadržených osob bylo vyšetřovatelem NCOZ obviněno ze dvou zvlášť závažných zločinů - poškození finančních zájmů Evropské unie a dotačního podvodu. Po provedených úkonech byly všechny obviněné osoby propuštěny ze zadržení,“ potvrdil mluvčí detektivů Jaroslav Ibehej. Kriminalisté zmrazili na účtech obviněných dohromady 32 milionů korun. Kromě Hlavatého policie podle informací Radiožurnálu stíhá také podnikatele Miroslava Skořepu, tedy dalšího člena představenstva firmy Kardiocentrum Vysočina CZA, která dotaci v roce 2008 získala a centrum pak budovala. Advokát Hlavatého Petr Smejkal podal proti obvinění stížnost.

'Hlavatý je nevinný a je schopen to dokázat'

„Tvrzení uplatněná policejním orgánem pan Hlavatý považuje za nepravdivá. Policejní orgán nedostatečně zjistil skutkový stav. Například se tvrdí, že bylo fakturováno něco jiného, než bylo postaveno. Nebo se tvrdí, že od počátku musel vědět, že bude stavět něco jiného, než na co byla poskytnuta dotace, a to prostě není pravda a pan inženýr je schopný to dokázat. Je tam také tvrzeno, že změny, které se na předmětu dotace děly, byly zamlčované a nebyly oznamovány tomu orgánu, a to není pravda, veškerá dokumentace byla překládána správně a nic nebylo zatajováno,“ tvrdí Smejkal.

Miroslav Skořepa ani jeho advokátka kauzu nekomentovali -  nereagovali na volání ani SMS. Další dva obvinění jsou zaměstnanci stavební firmy HOCHTIEF CZ, a. s., která centrum stavěla. Mluvčí firmy Michal Talián mailem napsal, že o tom neví.

„Nemáme žádné informace o obvinění našich zaměstnanců v souvislosti s projektem Relaxační a regenerační centrum Hluboká. V našich záznamech jsme dohledali, že v minulosti byla naše společnost Policií ČR požádána o obecnou součinnost v podobě poskytnutí dokladů a informací k tomuto projektu. Tuto vyžádanou součinnost jsme policii poskytli. Žádné další informace k této záležitosti nemáme,“ odpověděl nekonkrétně mluvčí.

Vyplácení dotace bylo pozastaveno v roce 2014 kvůli podezření na nesrovnalost

Ze 140 milionů zatím ROP vyplatil 50 milionů. V roce 2014 totiž vyplácení sám úřad pozastavil, protože měl o využívání dotace pochybnosti. „V podstatě byla pozastavena z toho důvodu, že příjemcem nebyly splněny podmínky, bylo to kvalifikováno jako podezření na nesrovnalost. Bohužel v rámci probíhajícího trestního řízení nemůžu sdělit bližší informace,“ říká současný šéf ROPu Jihozápad Karel Hron.

Dotace na luxusní wellness schválil úřad v roce 2008, tedy v době, kdy úřadu šéfoval Jiří Trnka. Ten ale musel v roce 2010 odejít z funkce, protože ho policie stíhala kvůli zásahům do schvalování a hodnocení výběru jednotlivých žádostí o dotace. Za to dostal později tříletou podmínku. V další kauze zase čelil obvinění, že umožnil obcházení informačního systému, ve kterém byly hodnoceny jednotlivé projekty. V tomto případě ho ale nakonec soud osvobodil. Že by Trnka jako šéf ROP Jihozápad nezákonně protlačoval dotaci pro luxusní hotel, se nikdy neprokázalo.

Není ale bez zajímavosti, že se cesty Trnky a Hlavatého nedávno spojily ve velkém byznysu. Totiž ve zmíněném fondu, do kterého Hlavatý převedl zhruba před rokem své nemovistosti. A který Trnka nyní spravuje. Sám v tom problém ale nevidí.

„Já nevím, co je shoda náhod. To se musíte ptát druhé strany, proč si vybral mě. Já říkám – dovedu si představit, že jde o zkušenosti v branži svěřenských fondů, což mnoho lidí nemá, protože je to nový institut od roku 2014. A pokud uvažoval (pan Hlavatý, pozn.red.) tímto směrem, že bude něco realizovat, tak si asi vybral odborníka. Já s tím nemám problém, pro mě je to práce,“ vysvětluje Trnka s tím, že prý jako ředitel neměl na udělování dotací žádný vliv.

Lukrativní pozemky na okraji Českých Budějovic

Radiožurnál z údajů v katastru nemovitostí spočítal, že Hlavatý na fond převedl pozemky o celkové výměře téměř 28 hektarů. Vesměs jde o zemědělskou půdu v okrajových částech Českých Budějovic nebo přilehlých obcích. A některé z parcel jsou velmi lukrativní, podle příslušných územních plánů se na nich totiž počítá s výstavbou rodinných domů.

Např. v katastru obce Litvínovice, což je žádané předměstí Českých Budějovic poblíž letiště, vlastní fond zhruba sedm hektarů takových pozemků. Jen pro představu - při průměrné rozloze 600 metrů čtvereční pro parcelu by se na takové ploše dalo postavit přes 100 rodinných domů.

A cena takových pozemků? Podle českobudějovického realitního makléře Jana Kubeše se v současné době hodnota obdobných parcel bez zavedení potřebných sítí pohybuje okolo 600 korun za metr čtvereční. V případě 70 tisíc čtverečních metrů by to tedy znamenalo více než 40 milionů korun. „Samozřejmě v čase tady ty pozemky budou stoupat. V momentě, kdy to zasíťujete, tak metr čtvereční tady v té části Českých Budějovic, kde se dá okamžitě stavět, je mezi dvěma a půl tisíci až ke třem tisícům,“ řekl k tomu makléř.

V případě prodeje již zasíťovaných parcel by se tak hodnota Litvínovických pozemků fondu mohla vyšplhat až ke dvěma stům milionům korun. Dlužno ale dodat, že samotné zasíťování takto rozsáhlých pozemků by podle Kubeše stálo nejméně padesát milionů.

Pozemky, na kterých se podle územního plánu bude dát stavět, má přitom fond i přímo v Českých Budějovicích, a to téměř čtyřicet tisíc metrů čtverečních. To by při obdobných cenách jako v Litvínovicích znamenalo hodnotu přes dvacet milionů, po zasíťování více než sto milionů. Kromě pozemků Hlavatý před rokem na fond převedl také rodinný dům s pozemky na okraji malebné vesnice Novosedly nad Nežárkou nebo byt s terasou a garáží v Hluboké nad Vltavou.

Trnka: prospěch ze svěřenského fondu nemám

Prospěch ze svěřenského fondu má takzvaný obmyšlený. Může jím být kdokoli, určuje ho zakladatel. Kdo tedy z majetku profituje a jakou má majetek hodnotu, ale Trnka prozradit nechtěl. Odmítl ale, že by z majetku měl něco on sám.

„Já jsem jen správcem majetku, který rozhodně není můj,“ brání se Trnka s tím, že nemá svolení, aby řekl, kdo reálně z majetku profituje. Advokát Hlavatého se ke svěřenskému fondu nechtěl příliš vyjadřovat.

„Je iluzorní si myslet, že o přidělení dotace rozhoduje ředitel, o přidělení rozhoduje výbor, a to na základě hodnoticích zpráv, které dělají hodnotitelé. Tu dotaci sice hodnotili jeho podřízení, to je pravda, na druhou stranu policie nespatřuje vůbec žádný problém v tom, že projekt neměl získat dotaci. Policie vidí problém v tom, jak byl projekt realizován, a dovozuje, že byl dotační úřad uváděn v omyl, když mu byly podle policie předkládány nepravdivé dokumenty,“ řekl k tomu Smejkal.

Zda je shoda náhod, že si jeho klient vybral jako šéfa svěřenského fondu zrovna Jiřího Trnku, advokát komentovat nechtěl.

Markéta Chaloupská, Jakub Troníček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít