Pískovna patřící brněnské čtvrti Černovice chce vypovědět smlouvu na navážení zeminy a stavební suti uzavřenou se společností ING-CZECH. Druhá zmíněná firma od půlky října figuruje na seznamu obviněných v kauze údajného tunelování pískovny.

Brno 17:48 6. prosince 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Kauza se týká dvou společností a sedmi lidí, včetně bývalých komunálních politiků a jednatelů pískovny. Vést je měl brněnský podnikatel Michal Horký, kterého detektivové označují za hlavu údajné organizované skupiny. Horký chtěl podle policie pískovnu ovládnout právě s pomocí firmy ING-CZECH. Poměry v pískovně má teď za úkol narovnat nový jednatel Viktor Mrňous. „Pracujeme na tom, aby se tento smluvní vztah ukončil,“ potvrdil v rozhovoru pro Český rozhlas.

Pískovna Černovice je rozsáhlý areál stojící nedaleko průmyslové Černovické terasy. Ve firmě městské části se sice těží písek, ale většina jejích ročních milionových zisků pochází z ukládky zeminy a upravené stavební suti do děr vzniklých po těžbě písku.

O tyto zisky zřejmě měla zájem údajná organizovaná skupina, která se podle policie snažila snížit hodnotu pískovny a pak ji prodat do soukromých rukou. Sloužit k tomu měla loni uzavřená rámcová smlouva s firmou ING-CZECH.

Ta se zavázala, že do pískovny přiveze stovky tisíc tun materiálu a za ukládku – díky naslibovaným objemům –  zaplatí méně peněz, než ostatní společnosti. Konkrétně šlo o 120 korun za tunu, zatímco jiné firmy stál závoz i 280 korun.

„Důvod mohl být takový, že někdo chtěl nechat pískovnu rychle zavézt materiálem, aby pak omezil její další možnosti vydělávat. Tedy zavézt ji dřív, než se vytvoří další jámy v novém dobývacím prostoru,“ myslí si opoziční zastupitel a bývalý starosta Brna-Černovic Ladislav Kotík ze sdružení Společně pro Černovice. Ten poměry v pískovně dlouhodobě kritizoval.

„Vůbec se nehledělo na budoucnost a neposkytovaly se slevy v souvislosti s odebraným pískem, ale objevila se například jedna firma, která dovážela obrovské objemy odpadu a čím více toho zavezla, tím měla větší slevu. To v podnikání té pískovny nedává vůbec smysl. Ta jedna firma se zavázala, že zaveze do pískovny objem materiálu, který byl dvaapůlkrát vyšší oproti tomu, co v roce 2020 zavezly všechny firmy dohromady,“ přiblížil Kotík, podle kterého tím mohla městské části vzniknout škoda nejméně 60 milionů korun.

Koruny za tuny

Smlouvu uzavřeli tehdejší jednatelé pískovny a taky bývalí koaliční zastupitelé Brna-Černovic Jiří Hasoň (KDU-ČSL) a Jiří Novotný (ČSSD). Novotný za to měl podle detektivů získat úplatek čtyři a půl milionu korun, Hasoň až sedm milionů.

Odměny si rozdělili podle zisků z každé navezené tuny. Sedmičlennou organizovanou skupinu měl vést podnikatel Michal Horký. Poté, co je soud poslal do vazby, se všichni tři přiznali, jak uvedla Česká televize nebo deník Právo. Ve vazbě s nimi skončil i dříve odsouzený ex-tajemník Brna-středu Radovan Novotný i podnikatel Peter Flimmel, jeden ze společníků firmy ING-CZECH.

Právě on rámcovou smlouvu s jednateli pískovny podepsal. Pískovna poté přestala uzavírat smlouvy s dalšími zájemci na ukládku odpadu. Většinu materiálu měla do děr zavézt právě ING-CZECH.

„Pracujeme na tom, aby se tento smluvní vztah ukončil. Smlouva je s jedním dodatkem platná do konce roku 2024. Jednáme teď s druhým jednatelem společnosti ING-CZECH, který má zájem situaci řešit,“ potvrzuje v rozhovoru pro Český rozhlas jednatel Pískovny Černovice Viktor Mrňous.

Petr Hladík je podezřelý v kauze brněnských bytů. ‚Stíhání se neobávám, nic jsem neudělal,‘ reaguje

Číst článek

Do funkce ho zhruba před měsícem zvolili radní městské části. A to poté, co bývalí jednatelé a černovičtí zastupitelé Hasoň s Novotným skončili ve vazbě. Od tohoto týdne je podle informací Českého rozhlasu minimálně Hasoň stíhaný na svobodě.

„Po provedení řady procesních úkonů, zejména po provedení kompletních výslechů obviněných, u několika z nich skutečně došlo k oslabení vazebních důvodů natolik, že dozorová státní zástupkyně shledala možnost nahrazení výkonu vazby jinými instituty, jako je např. dohled probačního úředníka. Vyšetřování probíhá řádně a možno konstatovat, že úspěšně,“ potvrdila Českému rozhlasu dozorující státní zástupkyně Petra Lastovecká. Nechtěla upřesnit, kolik lidí ve vazbě zůstalo.

„Teď se k tomu nechci vyjadřovat, ale možná příští týden, poradím se s právním zástupcem,“ řekl v úterý Českému rozhlasu Jiří Hasoň. Telefon Jiřího Novotného, který je údajně druhým propuštěným z vazby, byl nedostupný.

Advokát Michala Horkého Filip Králík na dotaz Českého rozhlasu neodpověděl, samotný Horký telefon nezvedal.

Obviněná firma v insolvenci

Firma ING-CZECH nyní pískovně dluží miliony korun a další peníze nezaplatila nejméně patnácti jiným firmám nebo živnostníkům. Společnost na sebe krátce po policejní razii podala insolvenční návrh.Podle něj má 121 věřitelů se závazky, které převyšují 48 milionů korun.

Toto pondělí Krajský soud v Brně rozhodl o úpadku firmy, stanovil insolvenčního správce a taky konec lhůty, do kdy můžou věřitelé přihlašovat své pohledávky. Termín vyprší na začátku února. O měsíc později je pak naplánovaný přezkum u soudu.

„My jsme všechny společnosti, které k nám vozily přes firmu ING-CZECH, zastavili, protože by nám to stejně nikdo nezaplatil. Firma na sebe vyhlásila insolvenci a má zablokované účty. Jednostranně vypovědět smlouvu je složité, pak by insolvenční správce mohl podat žalobu, že jsme to vypověděli neoprávněně. Takže s druhým jednatelem hledáme právní řešení situace,“ vysvětluje Mrňous. Vyhlášený úpadek ovšem vyjednávání zkomplikoval.

Sám je teď ve složité pozici. V pískovně totiž zůstalo jenom málo materiálů, ze kterých může vycházet. Velkou část dokumentů si policie odnesla, a tak detektivy požádal, aby mu poslali kopie smluv, aby firma mohla zpracovat alespoň hospodaření za letošní rok.

Detektivové stíhají po razii v Brně sedm lidí a dvě firmy. Pokračují s výslechy obviněných

Číst článek

Mrňous kvůli chybějícím podkladům proto ani neví, kolik materiálu firma ING-CZECH do pískovny skutečně přivezla a odkud materiál pocházel.

„Celkové množství navezeného objemu za letošní rok je zhruba 362 tisíc tun. V roce 2021 to bylo 105 tisíc tun. Takže teď máme zhruba trojnásobek jen za období leden až září. Všechny navezené věci se tu musí vzorkovat, to se dělo, ale podklady k tomu teď taky nemám,“ krčí rameny Mrňous.

Na dotaz, zda je možné, že všechny vykázané tuny materiálu v pískovně reálně nejsou, a šlo jen o zmanipulovaná čísla na papíře, odpovídá nejistě. „Nemám ke všemu dokumenty, takže to nevím. Ale nepředpokládám to, protože systém je prostě nastavený tak, aby se to nemělo stávat. Nemyslím si, že by to někdo dělal,“ míní Mrňous.

Pískovna nemá vlastní váhu

Sama pískovna si totiž nedokáže materiál přivezený nákladními auty zvážit ani vzorkovat. Klíčovou službu si poptává u firmy K-EKO. „Činnost těch společností je provázaná. Teoreticky by pískovna bez těch služeb, pokud by je nepřevzala, nemohla fungovat,“ říká Mrňous.

I firma K-EKO je podle zjištění Českého rozhlasu provázaná s podnikatelem Michalem Horkým. Jednatelem K-EKO se letos v březnu stal Jiří Krejčí, o kterého se policie při říjnové razii taky zajímala. Ten stojí v čele firmy Weelic, která vznikla nedávno – před Vánoci roku 2021 – a do K-EKO vložila dvě stě tisíc korun. Firma Weelic má sídlo na stejné adrese jako společnost Rezidence Jírovcova. A právě za ni od letošního února vystupují z pozice jednatelů jak Krejčí, tak Horký. Pojí je tedy vazby obchodních partnerů.

Zdroj dobře obeznámený s dřívějším fungováním firmy K-EKO Českému rozhlasu krátce po policejní razii popsal, že skupina kolem Horkého mohla mít zájem na tom váhu kontrolovat. „Od října nebo listopadu 2021 se kolem pískovny začali množit takoví zvláštní lidé, kteří chodili za jejími jednateli. Nedovedu určit, kdo to byl, ale vůbec se nám to nelíbilo,“ uvedl zdroj. 

A pokračoval: „Přijížděli do areálu auty, která určitě nevezla odpad. A někteří lidé z firmy K-EKO asi byli těm novým majitelům nepohodlní, protože tehdy u té váhy neustále někdo seděl a kontroloval, kdo a co projíždí. A teď se mi zdá, že do areálu vede i víc cest, kterými se dá dovnitř něco navážet klidně na černo."

Těžko vypověditelná smlouva

Podle letité smlouvy platí pískovna firmě K-EKO měsíční odměnu 98 tisíc korun a zároveň pět korun za každou tunu zváženého odpadu. Čím víc tun se tedy do jam pískovny zaveze, tím víc za to K-EKO dostane peněz. Jestli tyto údaje stále platí, není jisté. „Údajně to bylo navýšené, ale nevím to přesně. Budu to vědět, až dostaneme faktury. U policie jsme si vyžádali celý spis ke společnosti K-EKO. Oni si celou složku odvezli, mají to mezi důkazy,“ vysvětluje jednatel pískovny Viktor Mrňous. Dodává, že doteď nemluvil s jednatelem firmy K-EKO Jiřím Krejčím, protože patří mezi obviněné.

Razie v Brně: policie se zabývá činností podnikatele Horkého kvůli snahám o ovládnutí městské pískovny

Číst článek

Krejčího telefon byl od začátku razie několik týdnů nedostupný. „Nebudu se k tomu vyjadřovat, ani nemůžu,“ odpověděl toto úterý Krejčí na dotaz Českého rozhlasu, jestli patří mezi obviněné.

Zatímco smluvní vztah pískovny a firmy ING-CZECH zřejmě půjde zrušit, smlouvu mezi pískovnou a firmou K-EKO jen těžko. Kontrakt vyprší v roce 2034, jak vyplývá z dodatku uzavřeného v roce 2014 tehdejšími zástupci firmy, kteří jsou i nyní součástí vládnoucí koalice v Černovicích. Pokud by pískovna od smlouvy odstoupila, musela by zaplatit pokutu šedesát milionů korun. „Ty smlouvy, které jsou už prastaré, jsou pro pískovnu nastavené nevýhodně. Snahy rozvázat smlouvy byly, ale byl problém je zrušit. Snažili jsme to narovnat i nějakými jinými jednáními,“ přiblížil exstarosta Černovic Kotík.

„Jsme snad jedinou těžařskou firmou ve střední Evropě, která nemá pod kontrolou svou vlastní váhu,“ kritizuje Kotíkův kolega Daniel Smrček, který byl za jeho starostování jednatelem pískovny. Po loňském převratu v černovickém zastupitelstvu po něm funkce obsadili obvinění Hasoň s Novotným.

Myčku nekoupili

Firma K-EKO pískovně kromě vážení poskytuje taky služby mytí špinavých nákladních aut. Bývalá dvojice jednatelů Hasoň a Novotný se letos v únoru na Facebooku pískovny i v radničních novinách Černovic pochlubila, že myčku od K-EKO koupili. Jenže se to vůbec nestalo. Místo toho uzavřeli další smlouvu na mytí aut za měsíční poplatek 190 tisíc korun bez daně, jak vyplývá z registru smluv. Smlouva na mytí vyprší na konci letošního roku.  

„Myčka i váha patří firmě K-EKO. Alespoň jsem tu nenašel žádný dokument, který by říkal něco jiného. Byla to nějaká vize minulých jednatelů, že zveřejnili, že to odkoupili, ale podle mého zjištění to není pravda,“ potvrdil současný jednatel Viktor Mrňous.

Sám si myslí, že by dávalo smysl myčku i váhu odkoupit a přebrat od K-EKO i jejich kvalifikované pracovníky. To ale teď není na pořadu dne. Aktuálně totiž jednatel řeší jiné smlouvy – o ukládce odpadu na příští rok.

„Jsou to desítky smluv. Otevřeme i prostor pro nové. Běžně byl všechny smlouvy dřív uzavřené na jeden rok, tedy kromě firmy ING-CZECH. S některými partnery už máme návrhy kontraktů, máme zájem pokračovat. Ale neříkám, že bychom měli zavážet v takové intenzitě, jako dřív. Prostor tady není neomezený a je potřeba pokračovat ve vytěžení využitelných zdrojů písku. Činnost by se tu postupně měla utlumit. A pískovna rekultivovat do roku 2070, ale tohle číslo prosím berte s rezervou,“ pokračuje Mrňous.

‚Ať si Kotík sáhne do svědomí‘

Detektivové podle zdrojů Českého rozhlasu popisují, že organizovaná skupina, která chtěla pískovnu ovládnout, se zformovala v roce 2021. Právě tehdy na jaře došlo na černovické radnici k převratu. Opozice sesadila starostu Kotíka, o křeslo jednatele pískovny kvůli tomu přišel i jeho stranický kolega Smrček, nahradili ho Hasoň s Novotným, koaliční partneři.

Nově zvolená starostka a taky poslankyně Petra Quittová z hnutí STAN tehdy popřela, že jí šlo o vliv na pískovnu. A popírá to i teď po policejní razii.

„Já to takto vůbec nevnímám, pan bývalý starosta Kotík odešel z funkce kvůli úplně jiným záležitostem. Kvůli pochybení, která se projevila i na základě kontrolního protokolu Odboru interního auditu a kontroly Magistrátu města Brna. Týkalo se to různých procesních věcí, co udělal či neudělal z pohledu starosty, jak přistupoval k některým legislativním věcem z pohledu zákona o obcích,“ tvrdí Quittová.

„Pokud si byli vědomi nějakého pochybení, tak měli konat. Že někdo něco říkal, to je dnes hezké a všichni jsou teď velmi chytří a všichni ví, jak se to mělo dělat, ale pan Kotík by si měl sám sáhnout do svědomí, jak se z pohledu starosty choval jako statutární orgán,“ řekla starostka Českému rozhlasu několik dní po říjnové policejní razii.

Kotíkovo sdružení letos v září vyhrálo volby se skoro 30 procenty hlasů. On sám v proslovu na ustavující schůzi zastupitelstva kritizoval postup dosavadního vedení městské části vůči pískovně - rada čtvrti je totiž zároveň její valnou hromadou.

„My jsme vyzvali k rezignaci ty, u kterých se domníváme, že tím, že byli v radě městské části nebo dozorčí radě pískovny, tak jsou zodpovědní za ten stav, který teď v pískovně je. A tedy že buď nevěděli, anebo - a to je možná horší - věděli o těch slevách, které se tam poskytují. Neumím si představit, že by to starostka nevěděla, protože ta smlouva byla v registru. Já, když jsem byl starostou, tak jsem s jednatelem řešil věci s daleko menším finančním rozsahem,“ kritizuje Kotík. 

Quittová pochybení odmítla s tím, že od koaličních partnerů a jednatelů neměla žádná informace. „Nás jako městskou část zajímalo, jaký je ekonomický růst pískovny. Růst v ukládce tak i v těžbě tam byl. Prostě ten výnos, který je pro nás zásadní. Bylo evidentní, že se daří lépe, než za předchozího vedení. Hospodářský výsledek před zdaněním v roce 2021 byl necelých 10 milionů korun. K srpnu 2022 to bylo 36 milionů," zdůvodňuje starostka.

Jakékoliv možné chyby odmítl i tehdejší předseda dozorčí rady pískovny Ludvík Kadlec z ODS. Smlouva s firmou ING-CZECH se mu nezdála nevýhodná, šlo podle něj o množství slevy.

„Běžte si něco někam nakoupit, a když koupíte jeden kus, máte to za sto korun, a když jich koupíte tisíc, tak to máte za osmdesát korun. Když se někdo zaváže k tomu, že tam zaveze určité množství výkopové zeminy, tak bude mít výhodnější cenu. Smlouva je udělaná tak, že pokud to (požadované množství materiálu - pozn. aut.) v tom roce nedoveze, zbytek zaplatí v plné ceně. To nebyla nevýhodná smlouva. To tvrdí někdo,“ zdůvodnil Českému rozhlasu krátce po razii Kadlec.

Celoměstské zájmy: park i průmyslové haly

Na letošní ustavující schůzi černovického zastupitelstva, kde se do čela dostali opět Černovičtí patrioti, KDU-ČSL, ČSSD a ODS tentokrát doplnění o hnutí ANO, navrhla starostka Quittová taky to, že rada městské části může začít vyjednávat s magistrátem, aby si pískovnu převzal pod sebe.

Tím by se z ní stala firma na úrovni tepláren nebo dopravního podniku. To, že městská část má svůj vlastní vydělávající podnik, je v brněnském kontextu anomálie. „Jednala jsem o tom s paní primátorkou. Byli to zástupci města, kteří nás k tomuto kroku oslovili, zda jsme o tom ochotní vyjednávat," řekla Quittová.

Quittová tvrdí, že případné převzetí pískovny magistrátem musí být pro Černovice výhodné. Nechce totiž přijít o miliony korun, které z ukládání odpadu do rozpočtu městské části tečou. „V rámci jednání o převzetí pískovny můžeme jednat i o tom, že by byla část příjmů vrácena do rozpočtu městské části. Je to na dohodě mezi městskou částí a městem,“ potvrdila primátorka Markéta Vaňková z ODS.

Magistrát má podle Quittové zájem urovnat veškeré majetkové soudní spory pískovny. Firmě totiž nepatří všechny parcely, na kterých její areál leží. Vedení města zároveň plánuje z pískovny do budoucna udělat park.

Pozemky v lokalitě jsou taky výhledově lukrativní i pro komerční sféru, pokud Brno schválí nový územní plán a umožní další rozvoj navazující průmyslové zóny. Blízko pískovny má taky vést nová spojnice z Velkého městského okruhu Brna ke křižovatce dálnic D1 a D2. 

„Pískovnu musíme postupně rekultivovat a vracet pozemky do zemědělského půdního fondu. A musíme taky zvýšit konkurenceschopnost firmy, protože černovický písek není tak kvalitní, nedá se používat ve stavební výrobě. K tomu by měla pomoc pračka písku, na kterou máme příslib dotace,“ nastínil nejbližší budoucnost pískovny jednatel Mrňous.

Opozice chce referendum

Postupné převzetí firmy magistrátem ovšem nemusí jít hladce. Opozice v čele s exstarostou Kotíkem totiž v listopadu začala sbírat podpisy pro vyhlášení referenda. Jeho výsledkem má být podle položených otázek to, aby jediným společníkem v pískovně zůstala městská část Černovice a aby magistrát nečinil žádné kroky proti dalšímu podnikání pískovny. Tedy aby se nic nezměnilo proti současnému stavu.

„Je to neférové, protože opozice nejdříve říká, jak s námi chce jednat o budoucnosti pískovny, a pak tady chtějí vyvolat referendum. Občané skutečně nemají informace o tom, jak si pískovna stojí nebo nestojí,“ poukazuje Quittová.

Podle Kotíka by naopak právě proto měli obyvatelé o pískovně rozhodovat. „Kdyby prodej pískovny měly všechny zvolené politické strany v programu a lidé je zvolili, tak to chápu. Ale nikdo to v programu neměl. Nemám pocit, že by referendum bylo nefér. Všechno to bylo vyvolané na ustavujícím zastupitelstvu, kde už současné vedení radnice zahájilo první kroky bez diskuse s námi,“  kontruje Kotík.

Tomáš Kremr, sto Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít