Odškodnění za protiprávní sterilizaci dostalo zatím 275 žen, víc než 160 žádostí úředníci zamítli
Odškodnění za protiprávní sterilizaci získalo zatím 275 obětí. Celkem od loňska ministerstvo zdravotnictví dostalo 630 žádostí, vyřídilo tři čtvrtiny z nich. Uvedla to vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Resort požaduje pro přiznání odškodnění důkazy v podobě zdravotnické dokumentace, ta je ale často zničená a ženy na peníze nedosáhnou. Zvažuje se proto změna – stačit by mohlo osobní svědectví nebo čestné prohlášení.
„K 20. březnu bylo evidováno 630 žádostí. Od začátku roku 2023 bylo podáno 110 žádostí. Už je vyřízeno 480 žádostí. Z toho v 275 případech bylo přiznáno odškodnění,“ uvedla Fuková.
Soud dal za pravdu obětem nedobrovolné sterilizace. Stěžují si na jednání ministerstva zdravotnictví
Číst článek
Dodala, že resort zdravotnictví zastavil vyřizování 42 žádostí kvůli procesním vadám či nedodání podkladů. Dalších 163 žádostí úředníci zamítli.
O odvoláních rozhoduje rozkladová komise. Některé případy skončily u soudu. „Víme teď o jednom případu, který je právě u Nejvyššího správního soudu. Čeká se na rozhodnutí,“ řekla Fuková.
Romské organizace a organizace na podporu lidských práv už loni upozornily na to, že ministerstvo uznává jako důkaz k odškodnění jen zdravotnickou dokumentaci. Poukazovaly na to, že po desetiletích je ale často skartovaná, ztracená či poničená a že zákon připouští i jiné doklady. Žádaly proto úpravu procesu.
Server iROZHLAS.cz v únoru popsal případy dvou nedobrovolně sterilizovaných žen, které uspěly u Městského soudu v Praze poté, co jim ministerstvo zamítlo jejich žádost o odškodné.
U resortu nepochodily právě proto, že jejich zdravotnická dokumentace byla skartována. Jenže soud řekl, že dokazování nemá být omezeno jen na zdravotnickou dokumentaci a že má být vyvinuta snaha získat i jiné důkazní prostředky.
Dojde ke změně?
O procesu přiznávání odškodnění jednala opakovaně rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Problémem se zabývala loni v prosinci i na posledním zasedání.
Peníze nepomohou k tomu, abych se cítila normálně, říká poslední známá oběť nucené sterilizace
Číst článek
„Je velmi důležité rozšířit důkazní prostředky, které ministerstvo zdravotnictví uznává pro přiznání odškodnění, jinak by nebylo možné původní účel zákona a spravedlnost naplnit,“ uvedla před nedávnem vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní se zvažuje čestné prohlášení či osobní svědectví.
Fuková chce kvůli odškodnění kontaktovat také slovenského vládního zmocněnce pro romské komunity Jána Hera. „Budu se ptát, zda nezvažují finanční odškodnění žen, které žily na Slovensku. Teď žijí v České republice a jsou české občanky, ale o odškodnění žádat nemohou, protože se zákrok provedl na Slovensku,“ objasnila Fuková.
S podezřením na nucené sterilizace, a to především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy.
Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil. O odškodnění podle zákona mohou oběti žádat od loňska.
Osoby, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohou od státu získat 300 tisíc korun.
Ministerstvo zdravotnictví má na vyřízení žádosti 60 dnů, po přiznání nároku pošle pak do 30 dnů peníze. Lhůta se ale podle romských organizací nedodržuje.
