Očkování proti covidu funguje, zachránilo miliony životů. Příští hrozba je virus chřipky, říká Konvalinka
Právě před pěti lety, začátkem prosince, se v Číně objevil neznámý virus, který později proměnil celý svět. Podle Jana Konvalinky, ředitele Ústavu organické chemie a biochemie, už covid značně ztratil na své nebezpečnosti, i když lidé stále mohou onemocnět. „Příští opravdová hrozba bude virus chřipky,“ předpovídá pro Český rozhlas Plus.
„Virus SARS-CoV-2 pořád infikuje lidi, pomalu si mutuje. Není to tak, že by zmizel,“ zdůrazňuje biochemik Konvalika.
Podle něj už byli koronavirem infikovaní skoro všichni lidé, mnoho z nich opakovaně. Aktuálně nepředstavuje virus tak velké nebezpečí jako před čtyřmi lety, stále je ale rizikem pro lidi staré a oslabené.
Varianta omikron podle něj předvádí to nejvíce, co koronavirus umí: šíří se poměrně snadno a rychle, onemocnění ale není tak vážné.
Pokud dojde k další celosvětové pandemii, bude se podle Konvalinky jednat o jiný virus. „Myslím, že ta příští opravdová hrozba bude virus chřipky,“ odhaduje.
Miliony životů
Ačkoliv někdy zaznívá, zda tlak na to, aby se lidé proti covidu-19 očkovali, nebyl příliš silný, Konvalinka má jasno. „Není pochyb o tom, že očkování zachránilo miliony lidských životů. Celosvětové odhady jsou mezi pěti a dvaceti miliony,“ zdůrazňuje.
53:22
Smejkal: Covid ukázal, že zdravotnictví se musí změnit. Kdo se nestará o prevenci, ať si připlatí
Číst článek
Jen v Česku v souvislosti s onemocněním zemřelo asi 40 tisíc lidí. Vyplývá to z výpočtů, které pracují se statistikou toho, kolik lidí by zemřelo bez pandemie. Biochemik zdůrazňuje, že bez očkování by obětí v Česku mohlo být i víc než dvojnásobek.
„Pro mne očkování fungovalo. Je mi líto i těch 40 tisíc zemřelých, kteří tady mohli být s námi,“ říká. „Pokud jde o tlak na očkování, tak to je druhá otázka – politická – zda přesvědčovat i lidi, kteří se očkovat nechtějí. Ale všechny západní země se vydaly cestou apelu,“ podotýká.
Výhodu očkování vidí biochemik především v tom, že se tehdy podařilo zploštit křivku nakažených a nedošlo tak ke kolapsu nemocnic.
Pandemický zákon
Za více sporné politické rozhodnutí považuje Konvalinka rozhodnutí o lockdownech a jiných opatřeních. „Zde je zcela legitimní se ptát, co bylo a nebylo nutné,“ zdůrazňuje.
Obraťte se na obvoďáka, říká ministerstvo pacientům s long covidem. Lékařům chybí pokyny i vzdělání
Číst článek
Kritizuje také, že ani po této zkušenosti nebylo Česko schopné přijmout pandemický zákon, který by podobné otázky pokrýval.
„Při příští možné velké epidemii zase budeme narážet na ty samé legislativní problémy. Vláda bude muset vyhlásit výjimečný stav, aby mohla udělat nějaká opatření, což bude právem kritizováno,“ upozorňuje Konvalinka.
„Ani já jako občan nechci, aby mi tady nějaký plukovník zakazoval vyjíždět z okresu do okresu, jak si sám rozhodne. To je opravdu velmi silný zásah do občanských práv a to je třeba velmi pečlivě promýšlet.“
Z celé pandemie covidu se ale společnost podle něj i něco naučila, například pracovat online a z domova. Také technologický vývoj šel dopředu.
A mluví také o zjištění, že v Česku máme epidemii psychických onemocnění u mladých lidí a dětí. „Nemyslím si, že covid byl jediný důvod. Ale určitě to urychlil,“ uzavírá Konvalinka.
Jak dále se Česko nepoučilo z pandemie? Proč vědci často prohrávají o zpětnou interpretaci pandemie? A jak se z roušek stalo politické téma? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus v audiozáznamu výše.
