Obraťte se na obvoďáka, říká ministerstvo pacientům s long covidem. Lékařům chybí pokyny i vzdělání
Bolesti kloubů a svalů, problémy se soustředěním, vyčerpání - to jsou jen některé ze zhruba dvou set příznaků postcovidového syndromu. Ten má podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) nejméně 1 z 10 lidí, kteří prodělali infekci covidem-19. Podle ministerstva zdravotnictví se pacienti s long covidem mají obracet na obvodní lékaře. Těm však chybí pokyny, jak s longcovidovými pacienty zacházet.
„Ve špatný den ležím v posteli 24 hodin s maskou na očích, špunty v uších, močím do zavařovačky a myslím na eutanazii,“ popsal pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál postcovidový syndrom čtyřicetiletý designér Adam Hrubý.
Postcovidové problémy přirovnává k prvnímu stadiu demence. „Býval jsem docela bystrý člověk. Covid mi sebral minimálně deset bodů IQ,“ tvrdí.
Postcovidový syndrom je obtížně diagnostikovatelný, protože nemá jasné příznaky. Neobjeví se na rentgenu ani ve výsledcích krevních testů.
Přesto ho podle odhadů má nejméně 65 milionů lidí po celém světě. Přesný počet postcovidových pacientů v Česku není známý. Stejně tak není zřejmé, jak pacientům s long covidem pomáhá český zdravotní systém.
Podle lékařky Julie Dobrovolné spadá long covid do kategorie špatně uchopitelných nemocí, které čeští lékaři neznají. „Pacientům často říkají, že jde o psychický problém a že mají jít k psychologovi,“ popisuje.
To potvrdila i fotografka Hana Pololáníková (28). „Když se setkávám s lékaři a dalšími pracovníky ve veřejném zdravotnictví, je znát, že o vývoji pandemické situace ani rizicích long covidu nejsou informovaní víc než běžná populace, což znamená mnohdy vůbec nijak,“ sdělila v rozhovoru.
(Ne)vzdělaní lékaři
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v únoru pro Českou televizi uvedl, že vzniká „metodika a doporučení pro praktické lékaře, obecně pro lékařskou veřejnost, jak včas diagnostikovat, jak včas zachytit postcovidový syndrom“.
Podle Ondřeje Jakoba, mluvčího resortu zdravotnictví, měla tato metodická doporučení pro lékaře zpracovat Společnost všeobecného lékařství (SVL). Její předseda Svatopluk Býma ale říká, že o metodice neví. „Zatím nemám informace,“ napsal v e-mailové odpovědi serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu.
Jako první stadium demence, líčí muž život s postcovidovým syndromem, který potká 10 procent pacientů
Číst článek
Vzdělávání lékařů v oblasti postcovidového syndromu měl podle mluvčího zdravotnictví zase mít na starosti Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ).
Jenže tiskový mluvčí institutu Jan Brodský sdělil, že žádné vzdělávání neprobíhá a není v plánu. „Žádné z našich odborných pedagogických pracovišť zastřešujících všechny medicínské obory a podobory tento požadavek nevzneslo. Pokud by takový požadavek do budoucna vznikl, budeme na něj samozřejmě adekvátně reagovat,“ napsal v odpovědi Brodský.
Redakce serveru iROZHLAS.cz kontaktovala také šéfa České lékařské komory Milana Kubka. O vzdělávání v oblasti long covidu rovněž nevěděl.
Podle Jakoba to jsou však právě praktičtí lékaři, kteří by pacientům měli pomáhat. „Hlavním místem (pro pacienta) je praktický lékař, který na základě příznaků stanoví vhodné diagnostické postupy a v případě potřeby se pak obrátí na multioborový tým,“ sdělil.
Postcovidová centra
Jako příklad multioborového pracoviště uvedl mluvčí centrum postcovidové péče v Hradci Králové, kde pacientům pomáhají lékaři z různých odvětví, jako jsou například plicní lékaři, kardiologové, neurologové, psychiatři, revmatologové a další. Na dotaz, kolik takových center existuje, ministerstvo neodpovědělo.
Podobná multioborová centra existují například i v Anglii. Tamní vláda nařídila vybudování postcovidových center, kam praktičtí lékaři směřují pacienty s dlouhodobými následky covidu-19. „V Anglii platí oficiální nařízení o zřizování longcovidových center a celý systém péče o longcovidové pacienty je strukturovaný,“ popsal serveru iROZHLAS.cz britský vědec a lékař Luke Daines.
V současné době funguje v Anglii přes sto takových multioborových center, kde se o pacienty starají nejen lékaři s odbornostmi v oblasti fyzického zdraví, ale například i psychologové a psychiatři. Ve Skotsku, jiné části Velké Británie, sice žádný oficiální mandát místní vlády nezazněl, ale i tak byla podobná centra vybudována regionálně.
„Od konce roku 2020 měli všichni lékaři k dispozici vzdělávací kurzy o long covidu a byl zřízen oficiální postup, tzv. guidelines (postupy - pozn.red.), jak v případě pacientů s long covidem postupovat,“ vysvětlil Daines.
Tyto postupy jsou pravidelně aktualizovány, aby odpovídaly nejnovějším medicínským poznatkům. Ve Skotsku mají pacienti také zdarma přístup k lékům, které lékaři na longcovidové problémy předepisují. V Česku si je musí hradit sami.
Sociální dávky
Dalším úskalím postcovidového syndromu je nejasná definice toho, co long covid vlastně je. Neobjeví se na rentgenu ani ve výsledcích krevních testů. Kvůli nejednotné definici, absenci diagnostických markerů, obtížnosti testování a faktu, že jde o nový virus, je těžké ho diagnostikovat a léčit.
I přesto je ale například v Německu oficiálně uznána definice nejtěžší formy long covidu – chronického únavového syndromu, známého pod zkratkou ME/CFS, pro kterou v Česku není stanovený jasný diagnostický postup.
Lékař mě přesvědčoval, že je to nejspíš vyhoření nebo HIV, říká muž žijící s long covidem
Číst článek
„Péče o longcovidové pacienty v Německu není skvělá, pokud si to člověk nedokáže zaplatit, ale alespoň máme nárok na sociální dávky v těch nejvážnějších případech, tedy u lidí s ME/CFS,“ vysvětlila pro iROZHLAS.cz Sophie Dimitriouová, pacientka žijící s long covidem v Berlíně. V Česku je situace horší.
Ačkoliv sociální pracovnice Kateřina Ráchel Tesarová nikdy oficiální diagnózu postcovidového syndromu nedostala, po nákaze covidem-19 se kvůli vyčerpání a bolestem do práce nevrátila. Přesto ale dosáhne pouze na druhý stupeň invalidního důchodu, který počítá s 50% až 69% poklesem pracovní způsobilosti. Tesarová však není schopná pracovat vůbec. „Já jsem se xkrát zkoušela za ty dva a půl roku vrátit do práce. Při dlouhodobé neschopence jsem šla na dvouhodinovou vycházku a přitom jsem práci navštívila a zkusila něco dělat, ale vždycky mě to na tři čtyři dny úplně znemožnilo,“ řekla s tím, že pacienti s long covidem propadají zdravotním i sociálním systémem.
