Oběti znásilnění už se nebudeme ptát, jestli se bránila, vysvětluje změnu v zákoně zmocněnkyně
Změna definice trestného činu znásilnění prošla ve středu jednomyslně ve Sněmovně prvním čtením. Klíčovou v ní je, že znásilnění už nebude definováno jako akt, ke kterému došlo za použití násilí. Stačit bude nesouhlas oběti. „První otázka ze strany policie či soudu už by neměla znít, zda se daná osoba bránila, či nikoliv,“ přibližuje změnu v pořadu Jak to vidí... na Dvojce zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Velká část obětí sexuálního násilí dnes nepovažuje český systém za dostatečně pevný a efektivní. V důsledku toho je v České republice nahlášeno jen minimum případů znásilnění a sexuálního obtěžování, přičemž polovina případů znásilnění končí pouhou podmínkou, říká v pořadu Jak to vidí... zmocněnkyně Šimáčková Laurenčíková.
Host: zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurečníková. Moderuje Zita Senková
„Oběti sexuálního násilí nevěří v systém, v justici, ve stát a ve funkčnost nástrojů efektivní ochrany. Jsme neustále v začarovaném kruhu, kdy jen malá část populace je odhodlána takové chování vůči sobě hlásit, hledat pomoc a řešit to aktivně. Naopak velká část obětí si svá traumata nesou v sobě a v systém spíše nevěří,“ popisuje zmocněnkyně.
Přispívá k tomu podle ní také bagatelizace sexuálního násilí ve veřejném diskursu.
„Jakékoli zlehčování této problematiky, relativizace toho, zda si oběť za to nějakým způsobem nemohla, jen prohlubuje nedůvěru obětí v systém. Proto je důležité toto označit za velmi nevhodnou praxi, která do veřejného diskursu, zejména ze strany veřejných autorit, opravdu nepatří,“ zdůrazňuje Šimáčková Laurenčíková.
Proti stereotypům
Naprosto klíčové podle ní je, že podle novely zákona, kterou ve středu v prvním čtení podpořila Sněmovna, znásilnění už nebude definováno jako akt, ke kterému došlo za použití násilí.
‚Ne znamená ne.‘ Sněmovna podpořila změnu vymezení znásilnění na nesouhlasný pohlavní styk
Číst článek
„První otázka ze strany policie či soudu by už tedy neměla v budoucnosti znít, zda se daná osoba bránila, či nikoliv. Ne bude znamenat ne a znásilnění bude akt realizovaný proti vůli oběti,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... vládní zmocněnkyně pro lidská práva.
Dosud totiž platila jako historicky zakořeněná zvyklost zkoumat, zda se oběť aktivně nezasloužila o to, že se obětí stala.
„Mluví se o tom, jak byla oběť oblečená, kudy šla, jak se chovala. Jde o zažité, možná až kulturní stereotypy, které je nutné vymýtit. Naopak je důležité jednoznačně hlásat princip respektu k ochraně důstojnosti každého člověka a právo na bezpečí bez ohledu na genderové role, bez ohledu na to, jak kdo vypadá, co mám na sobě či k jaké skupině náleží.“
Předloha mimo jiné upravuje i pohled na sexuální praktiky s dětmi do 12 let. Soudy by je nově měly pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoli za mírněji trestané pohlavní zneužití. „To je jeden důležitý posun,“ chválí zmocněnkyně.
Sexuální výchova na školách
Novela by tak mohla přispět i k tomu, že se s oběťmi bude zacházet citlivěji, čímž se zamezí jejich sekundární traumatizaci.
„Novela však není všespásná. Musíme posilovat vzdělávání všech důležitých profesních skupin – policistů, soudců a dalších složek systému – v tom, jak citlivě komunikovat s člověkem, který prožil traumatickou zkušenost, jak se vyvarovat sekundární viktimizace.“
Polovina pachatelů znásilnění odchází s podmínkou, je to systémový problém, upozorňuje Nejedlová
Číst článek
Důležitým tématem je podle Šimáčkové Laurenčíkové ale i téma prevence, tedy jaká má být role škol v seznamování dětí a mladistvých s kvalitní sexuální a vztahovou výchovou a jak ve školách rozvíjet bezpečné klima, aby se nikdo nemusel bát říct si o pomoc.
Podle průzkumů organizace Konsent až tři čtvrtiny obyvatel si přejí, aby sexuální výchova byla součástí výuky. Realita tomu však neodpovídá.
„Programy sexuální výchovy jsou nárazové, nepotkají se s nimi všechny děti, příliš není monitorována jejich kvalita, učitelům chybí systémová metodická podpora,“ upozorňuje zmocněnkyně.
„Fakta o sexuálních trestných činech však vybízejí k tomu, abychom prevenci věnovali mnohem větší pozornost. Pokud totiž děti nechráníme a včas je nevzděláváme, přispíváme k tomu, že se z nich mohou v budoucnosti stát oběti sexuálních predátorů v online prostoru, ale i ve skutečném živém prostoru, oběti sexuálního násilí a obtěžování,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
