Polovina pachatelů znásilnění odchází s podmínkou, je to systémový problém, upozorňuje Nejedlová
Případ, ve kterém od soudu odešel s pouhou podmínkou muž, který přes dva roky znásilňoval nevlastní dceru, šokoval veřejnost, ale odborníky příliš nepřekvapil. „Nadzvedlo mě to ze židle, ale že by mě to překvapilo, to se říct nedá,“ říká pro Interview Plus Johanna Nejedlová, zakladatelka spolku Konsent, který se věnuje prevenci sexuálního násilí.
Poukazuje přitom na analýzu organizace proFem, podle které každý druhý pachatel znásilnění vyvázne s podmíněným trestem.
„Vzpomínám si na případ dědečka, který zneužíval svého asi šestiletého vnuka, a taky dostal podmínku. Vysvětlení bylo, že chlapec si to nebude pamatovat,“ popisuje.
Podle studie právního teoretika Jakuba Drápala je v Česku znásilnění trestáno nejpřísněji hned po vraždě, Nejedlová ale upozorňuje, že to není v rozporu s výše uvedenou statistikou.
„To, že polovina pachatelů odchází s podmínkou, prostě dobře není. Odrazuje to oběti od toho, aby znásilnění hlásily, protože se s pachatelem budou dál potkávat. Kdo by asi chtěl mít v rodině odsouzeného otčíma, který nešel do vězení. A zároveň to dostatečně neodstrašuje případné pachatele,“ shrnuje své výhrady.
Systémový problém
Nejedlová zdůrazňuje, že je třeba nezaměřovat se na konkrétní příklady, ale na data, ze kterých jasně vyplývá, že nejde o individuální pochybení, ale o špatné nastavení systému.
3:49
Některé kauzy sexuálního násilí usvědčují Česko ze systémového selhání. Obětem se tu nevěří
Číst článek
Soudci prý často udělují podmíněný trest v případech, kdy předpokládají, že se pachatel může napravit i bez toho, aby šel do vězení. Mělo by ale jít spíš o výjimky než o pravidlo.
„Pachatelé a pak i soudci často argumentují tím, že by jim rozbilo rodinu, kdyby šli do vězení. Ale to vůbec není důvod, proč by ten člověk neměl být potrestán. On tu rodinu sám rozbil tím, čeho se dopouštěl,“ upozorňuje Nejedlová.
Část soudců prý má tendenci znásilnění a jiné sexuální trestné činy bagatelizovat a pachatele omlouvat. Řešením by podle ní mohlo být povinné vzdělávání soudců.
„Velmi inspirativní je příklad Velké Británie, kde si soudci po několika podobných medializovaných excesech sami nařídili, že musí projít školením, aby problematice porozuměli. Argumentem bylo, že si nemůžou dovolit podkopávat důvěru veřejnosti v to, jakým způsobem rozhodují. To mi přijde jako krok správným směrem,“ uvádí.
Johanna Nejedlová kandiduje do Evropského parlamentu za Zelené.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus v úvodu článku, ptá se Jan Bumba.
