Neslyšícím může tlumočník usnadnit život. V Česku jich je málo, hendikepovaní na ně čekají i měsíce
Zajít na úřad nebo na prohlídku k lékaři. Pro většinu lidí v Česku běžná činnost. Pro neslyšící je to ale často komplikovaný problém. Bez tlumočníka se většinou neobejdou. Jenže těch je v Česku málo. Podle Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob na jednoho tlumočníka připadá asi stovka neslyšících. Ti tak mnohdy i několik měsíců čekají, než budou moct vyrazit s objednaným tlumočníkem třeba na úřad.
Pavel zamířil na živnostenský úřad, protože si chce založit živnostenský list. „Chtěl bych vlastně jezdit taxi,“ tlumočí od Pavla, který je neslyšící, tlumočnice Eva Kastnerová.
Úřednice Jitka Vítovcová mu vysvětluje, jak by měl postupovat. A Kastnerová pak její odpovědi tlumočí Pavlovi. Po zhruba dvaceti minutách má Pavel zařízené vše potřebné.
Neslyšícím může tlumočník usnadnit život. V Česku jich je málo, hendikepovaní na ně čekají i měsíce. Téma pro Kristýnu Křupkovou
A pracovnice živnostenského úřadu přiznává, že pomoc tlumočnice byla v tomhle případě neocenitelná. „V každém případě je tady to ulehčení velké. Myslím si, že v tomhle případě by to bez tlumočníka nešlo,“ říká pro Radiožurnál Vítovcová.
Podobně to vidí Pavel. Vysvětluje, že díky tlumočnici bylo vše rychlejší, srozumitelnější a on lépe pochopil co všechno je potřeba v souvislosti s živností zařídit.
Prostřednictvím tlumočnice Kastnerové dodává, že nechce, aby si lidé mysleli, že bez tlumočníka nemohou s lidmi v běžném životě komunikovat.
„My neslyšící nejsme jiní než slyšící. Jsme si všichni rovni. Jediné, čím se lišíme, je to, že pro komunikaci v důležitých situacích potřebujeme tlumočníka, ale o ničem jiném to není. Nemusí se obávat s námi komunikovat,“ doplňuje Pavel.
Podle něj jsou tlumočníci pro neslyšící v takových situacích jako na úřadě nebo u lékaře důležití. Sám ale dodává, že jich je málo a mnohdy se na tlumočníky čeká i několik měsíců. To potvrzují i samy tlumočnické organizace.
Tlumočníci mají v zákoně jeden odstavec
Barbora Fodorová z České komory tlumočníků znakového jazyka říká, že jedním z důvodů je to, že pozice tlumočníka není dostatečně ukotvena v zákoně o sociálních službách.
„Tlumočnická služba je v tomto zákoně zmíněna pouze jedním odstavcem, jedním paragrafem a ještě nedostatečně, protože tam není definováno, kdo je tlumočník nebo za jakých podmínek může tuto profesi vykonávat, jaké by měl mít vzdělání, jaké platové ohodnocení by měl dostat,“ vyjmenovává Fodorová.
0:00
Pro neslyšící vzniká nová aplikace. Spojí je s tlumočníkem do znakového jazyka, kdykoli to budou potřebovat
Číst článek
Veronika Cézová ze Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob říká, že tlumočnická profese je podhodnocená. Tlumočníky v rámci sociálních služeb podle ní zajišťují organizace, které od krajů dostávají dotace.
„Co se týče mzdy, tak bohužel jsou v České republice kraje, kde tlumočníci tlumočí, a je to opravdu šílené, za minimální mzdu. A obecně lze říci, že tlumočníci jak v Praze, Středočeském kraji, tak v dalších krajích se nedostávají ani na průměrnou mzdu celé České republiky, natož průměrnou mzdu Prahy,“ upozorňuje Cézová.
Tlumočnické organizace se shodují, že by jim pomohlo, kdyby se obecně zlepšilo postavení tlumočnické profese. To znamená, pokud by vznikla novela zákona o sociálních službách, kde by povolání tlumočníka znakového jazyka bylo přesněji definováno, a zároveň bylo tlumočení zapsáno v Národní soustavě kvalifikací.
Ministerstvo práce uvedlo, že na novele zákona o sociálních službách pracuje. Vládě ji chce předložit příští rok v prosinci.
