Přibývá stížností hendikepovaných. Chybí pracovní místa i tlumočníci pro neslyšící
Za posledních pět let vzrostl zhruba dvojnásobně počet hendikepovaných, kteří si u ombudsmanky stěžují na diskriminaci. Týká se to hlavně hledání práce a bydlení nebo nedostatku parkovacích míst. Novinářům to ve čtvrtek řekla veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Loni se na ni obrátilo 104 lidí, kteří si stěžovali na diskriminaci kvůli svému zdravotnímu postižení.
Stížnosti a dotazy lidí se zdravotním postižením tvoří podle ombudsmanky nezanedbatelnou část podnětů, které musí řešit. Nejčastěji se jedná o sociální zabezpečení, zejména invalidní důchody. Ve stížnostech se opakují výhrady ke způsobu posouzení zdravotního stavu a ke stanovení data vzniku invalidity.
Zdravotně postižené trápí také problémy při hledání práce a ztížené pracovní podmínky, nedostatek bezbariérového bydlení a vyhrazených parkovacích míst i obtížnější přístup do veřejných budov a dopravy.
„Být osobou se zdravotním postižením znamená potýkat se od dětství s nejrůznějšími problémy, překážkami a omezeními," uvedla ombudsmanka. Ve složité situaci jsou podle Šabatové i rodiny se sluchově postiženými dětmi kvůli vzdělávání. Ve školách podle ní chybí tlumočníci českého znakového jazyka. „Potřebovali bychom asi třicetkrát více tlumočníků, než kolik jich je," doplnila.
Jeden tlumočník na 140 neslyšících
Na jednoho tlumočníka podle Šabatové připadá v Česku asi 140 klientů. Ombudsmanka doplnila, že nedostižným vzorem i pro evropské země jsou v tomto směru USA, kde na jednoho tlumočníka připadá čtyři až pět klientů.
Podle vedoucího brněnské Unie neslyšících Ivana Poláčka problémy nepředstavuje jen malý počet tlumočníků, ale také technologií pro sluchově postižené. „Technologií je nedostatek. Ne každý sluchově postižený kluk nebo holka ovládá znakový jazyk a komunikační technologie by jim v tomto velmi pomohly. Ty je třeba nakoupit," uvedl.
