Nejde vymazat, co mi způsobili, vypověděl osvobozený vězeň Tempel. Po státu žádá 86 milionů korun
Obvodní soud pro Prahu 2 ve čtvrtek pokračuje v posouzení, zda má propuštěný vězeň Robert Tempel nárok na odškodnění. Soudkyně Klára Babičková přistoupila k výslechu samotného Tempela, který za mřížemi strávil 20 let. „Docházím na psychiatrii, fyzicky se cítím dobře. Psychicky to už nebude dobré nikdy. Čekám, kdy se na mě provede stejný trik jako tenkrát,“ vypověděl před soudem.
Za vraždy doživotně odsouzeného Roberta Tempela propustili až po zásahu Evropského soudu pro lidská práva v roce 2021. Česká justice totiž neměla dostatek důkazů pro prokázání, že za dvojnásobnou vraždou stojí právě on.
Ne každá osoba má dobrou pověst, brání se ministerstvo žalobě o odškodnění ve výši 86 milionů
Číst článek
Tempel, který po propuštění založil stavební firmu, před soudem řekl, že trpí těžkým posttraumatickým syndromem z věznění.
„Vracíte se myšlenkami?“ ptala se soudkyně. „Nonstop,“ odpověděl s tím, že se v noci neustále probouzí nebo nejezdí hromadnou dopravou, protože se úplně straní lidí.
„To, že jsem se nedoznával, tak jsem na tom byl ještě hůř. Psychologové vám spíš ubližovali, protože chodili žalovat vedení, že jste se stále nedoznal,“ vypověděl. Popsal, že už během věznění vyhledával psychologickou a psychiatrickou pomoc.
Soudkyni Babičkové řekl, že se ho vězeňská služba nesnažila převychovat, ale zlomit. „Prvních třináct let jsem nenáviděl,“ uvedl. Za ohrádkou pro svědky popsal, jak se jeho pobyt ve vězení od ostatních lišil. Dle jeho slov například nesměl s ostatními navštěvovat kantýnu nebo opouštět oddíl.
Kvůli své domnělé nebezpečnosti byl prý často izolován, ponižován a nemohl se věnovat aktivitám, které měli jiní vězni odsouzeni na doživotí povoleny. Lidé, kteří podle něj vraždy spáchali, zůstali celou dobu na svobodě.
Odmítl, že by se snažil nějak mediálně zviditelnit. Proto nekývl na nabídky ztvárnění jeho příběhu v knížkách nebo filmech. „Nechci se nijak zvýrazňovat jako ten pán v Brně,“ řekl s odkazem na omilostněného vraha Jiřího Kajínka.
Tempel vypověděl, že stále má problémy s pověstí. Uvedl příklad, že si chtěl na své jméno pronajmout byt, ale nebylo mu to umožněno. „Lidé mě stále mají za vraha,“ řekl.
Obvodní soud pro Prahu 2 začal projednávat žalobu v prosinci loňského roku. Po ministerstvu spravedlnosti požaduje Tempel odškodné za protiprávní odsouzení k doživotí za dvě vraždy ve výši zhruba 86 milionů korun.
Ministerstvo se takové částce brání a například namítá, že Tempel již před odsouzením neměl dobrou pověst, protože páchal majetkovou trestnou činnost. Ve hře je i návštěva jednotlivých věznic.
Kauza Tempel
Robert Tempel byl původně odsouzen ze dvě vraždy. Podle tehdejší obžaloby měl večer 20. srpna 2001 vylákat dva muže na lesní parkoviště u Hruškové na Sokolovsku. Na domluveném místě měl jednomu z nich předat 400 tisíc korun za vozidlo značky Audi. Oba podle obžaloby ale usmrtil hrubým fyzickým násilím a několika výstřely ze zbraně, která se ale nikdy nenašla.
Ministerstvo spravedlnosti nesouhlasí s 97 miliony korun pro Tempela. Osvobozený vězeň podal žalobu
Číst článek
Následně měl oběma ukrást mobilní telefony a těla zahrabat na Chebsku. Za to ho soud poslal na zbytek života za mříže. Od vražd uplynulo více než dvacet let a Robert Tempel se opět ocitl na svobodě. Po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku o tom v říjnu loňského roku rozhodl Vrchní soud v Praze.
S případem si již od počátku nevěděla česká justice rady, jak dříve podrobně popsal server iROZHLAS.cz. Zatímco Krajský soud v Plzni opakovaně vydával rozsudky o neprokázání viny a zprošťoval tak Tempela obžaloby, odvolací Vrchní soud v Praze verdikty rušil a nařizoval obstarání dalších a dalších důkazů. To se v průběhu necelých tří let odehrálo čtyřikrát.
Státní zástupkyně však nechtěla Tempelovu nevinu přijmout a znovu se obrátila na pražský vrchní soud, který rozsudek zrušil. Nařídil navíc, aby se případem nově zabýval Krajský soud v Praze. Tam už rozhodli podle představ vrchního soudu a poslali Tempela do vězení na doživotí.
Zastání po 20 letech
Zastání Tempel našel až u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který předloni v červnu jasně konstatoval, že česká justice svým postupem porušila Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod. Vrchnímu soudu v Praze také například vytkl, že rozsudky rušil tolikrát, dokud jiný soud neuznal pachatele vinným, nebo hodnotil věrohodnost svědka, i když ho sám nevyslechl.
Úplně poslední rozsudek z loňského října připouští možnou Tempelovu vinu, ale není si jí naprosto jistý. „Odvolací senát se proto ocitl v situaci, kdy shromážděné důkazy sice nasvědčovaly reálné možnosti, že obžalovaný se mohl skutku uvedeného v žalobním návrhu dopustit, současně však takový závěr nebylo možno dovodit jednoznačně a bez důvodných pochybností,“ uvedl předseda senátu Robert Fremr.
