Pozvali jste novináře na závěr několikadenního cvičení Slovenský štít 2022, aby zhlédli ukázku společného cvičení slovenské armády s novou bojovou skupinou NATO, ve které jsou zatím Češi a Američané. Odkud se vzal námět?
Předvedli jsme extrakt toho, co se společně cvičilo. Scénář představoval poslední fázi operace, jejímž cílem bylo vyčistit prostor, který obsadili výsadkáři nepřítele a snažili se tak vytvořit předpolí pro ovládnutí letiště.

Když půjdete dva měsíce dozadu, spojí se vám to se situací, která byla na Ukrajině. Naše cvičení reaguje na poslední poznatky. Námět cvičení tedy víceméně kopíruje to, s čím se dnes vypořádávají válčící strany konfliktu.

Takže se učíte z toho, co se teď reálně děje na Ukrajině?
Rozhodně. Máme drily, děláme taktiku. Z probíhajícího konfliktu čerpáme poznatky, abychom byli schopni reagovat a nedělali chyby, které dělají jiní.

Jaká byla spolupráce mezi Slováky, Američany a Čechy?
Výborná, vojáci si rozumějí, vycházíme si vstříc, jazyková bariéra není. Možná jen ta logistika, to je vždycky důležité, aby vojáci cítili, že se o ně někdo stará. Musíme to ještě dořešit, ale myslím, že do konce září to bude úplně v pořádku.

Prestiž i zkušenosti

Česko novému bojovému uskupení NATO na Slovensku velí. Podobné battlegroupy v Pobaltí nebo Polsku vedou větší státy s většímu armádami jako třeba Američané či Němci. Co to pro Česko znamená?
S velením máme zkušenosti. Teď budeme například podruhé velet výcvikové misi Evropské unie v Mali a máme na řadě štábů různých operací důstojníky na vysokých funkcích, takže to pro nás není neznámá.

Prestiž to ale pro nás je, protože jsme na Slovensku takzvaným leading nation, což znamená, že máme na starosti zabezpečení mise, řízení výcviku a koordinaci. To, že jsme byli vybráni, je známkou uznání schopnosti Armády České republiky.

Za Česko jsou ve vojenském prostoru Lešť kromě organizačního štábu zatím výsadkáři, ti ale pojedou v polovině června domů. Kdo je vystřídá?
Jako první jsme nasadili právě výsadkáře, protože ti byli snadno „uchopitelní“, když to řeknu vojensky. Bude je střídat mechanizovaná pěchota, těch bude dohromady pět set.

Kolik maximálně může být českých vojáků na Slovensku?
My jako Česká republika máme v současnosti mandát do šesti set padesáti vojáků. Každý národ přispívá podle povahy jednotky svým počtem. Dohromady, až bude bojová skupina kompletní, tu bude kolem dvou tisíc vojáků z různých států.

Přijedou i záložáci

V rozhovoru pro iDNES.cz jste uvedl, že se zapojí i členové aktivních záloh. Ti také přijedou už v polovině června, kdy začíná první řádná rotace?
Vydal jsem pokyny, aby se aktivní zálohy mohly hlásit. Do zahraniční mise jde totiž voják na svou vlastní žádost. Vypadá to, že první rotace nebude tak moc obsazená, protože jsou různé administrativní kroky, které v tak krátkém čase, který na přihlášení měli, někteří nezvládnou splnit.

Záložáci musí samozřejmě dostat povolení od zaměstnavatele, prodělat lékařská vyšetření a tak dál. Ale počítám s tím, že od té druhé rotace, která bude koncem listopadu, by tady mohlo být až 45 záložáků.

Od jakých jednotek budou?
Bojové útvary armády mají svoje vlastní jednotky aktivních záloh a my chceme, aby si vždycky brali svoje záložáky, takže když bude nasazený třeba 41. mechanizovaný prapor ze Žatce, přiveze si lidi ze svých aktivních záloh.

Jak dlouho podle vás bude mise trvat? Mandát od českého Parlamentu máte zatím do 30. června 2023.
Já osobně předpokládám, že mandát bude prodloužený. Původní záměr byl dva roky, a když se podívám na bojová uskupení NATO v Pobaltí, kde jsme v Litvě a Lotyšsku, tak tam máme jednotky už pět let. Dá se očekávat, že to bude pokračovat. Záleží ale samozřejmě na slovenské straně.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít