Ohlušující střelba a dým. Cvičení na Slovensku prověřilo vojáky NATO, čeští výsadkáři hráli ‚ty zlé‘
Na obloze nad slovenským cvičištěm Lešť manévruje vrtulník. Snaží se odpoutat pozornost nepřítele, který zaujal obranné pozice v polorozbořené budově. Záhy přijíždí příslušníci mechanizovaných praporů. Hlas komentátorky přehlušuje střelba, z budovy se valí barevný dým. Tady je vše „jenom jako“, ale o pár stovek kilometrů dál je podobný boj realitou: z toho důvodu na Slovensku vznikl nový battlegroup NATO vedený Čechy.
„Nepřátelské ozbrojené síly fiktivního státu překročily v brzkých ranních hodinách 22. května hranici Slovenské republiky s cílem obsadit východní část země. Výsadkové jednotky protivníka se snaží obsadit prostor potřebný pro zajištění logistické podpory a vytvoření podmínek pro větší výsadkovou operaci, jejímž cílem je ovládnout nedaleké letiště Sliač,“ seznamuje novináře s námětem cvičení Slovenský štít ve vojenském prostoru Lešť u Zvolena dramatický ženský hlas ozývající se z reproduktorů.
Nad hlavami nám krouží vrtulník UH-60 Black Hawk a za chvíli prašným terénem přijíždí tank T-72. Ozve se obrovská rána, ochrana sluchu, kterou organizátoři rozdali, příliš nepomáhá. Pak, kousek od nás, zaujímají pozici američtí vojáci a zahajují krycí palbu.
Velitel mise NATO na Slovensku: Jde hlavně o odstrašení, ale musíme být připraveni i k obraně
Číst článek
Souboj o budovu vzdálenou asi dvě stě metrů je v plném proudu. Všichni zúčastnění berou „bojovou hru“ velmi vážně: podobně by totiž mohl vypadat jeden z možných scénářů přelití konfliktu z východu dále do Evropy.
Tady ve středním Slovensku je klid, tři sta kilometrů východně ale leží hranice s Ukrajinou, zemí, která již čtvrt roku čelí bezprecedentní agresi ze strany putinovského Ruska. A to je důvod, proč se Severoatlantická aliance rozhodla ještě více posílit východní křídlo zřízením čtyř nových bojových uskupení neboli battlegroups.
Kromě Litvy, Lotyšska, Estonska a Polska tak další nově vznikly v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a právě na Slovensku.
„Když půjdete dva měsíce dozadu, spojí se vám to se situací, která byla na Ukrajině, naše cvičení reaguje na poslední poznatky,“ vysvětluje generálporučík Josef Kopecký, šéf Velitelství pro operace Armády České republiky, inspiraci příběhu aktuálního cvičení se zjevnou narážkou na ruský pokus o obsazení letiště Hostomel u Kyjeva.
Vedoucím národem mnohonárodního bojového uskupení NATO na Slovensku, jež vzniklo měsíc po začátku války, tedy 24. března 2022, jsou Češi. Kromě nich a domácích Slováků do battlegroupu přispívají ozbrojené síly USA, Slovinska, Nizozemska a Německa.
Česká armáda má sice zkušenosti například s velením výcvikové mise Evropské unie v africkém Mali, v čele aliančního battlegroupu je ale poprvé a o prestižní záležitost jde i proto, že ostatní bojová uskupení na východním křídle NATO vedou větší národy: Němci, Kanaďané, Britové nebo Američané.
Mise Slovensko. Armáda posílá stovky vojáků na východní linii NATO
Číst článek
Sbaleno během dnů
V současnosti je v Lešti takzvaná nultá rotace, již tvoří hlavně vojáci 43. výsadkového pluku. Oproti běžným rotacím, které trvají půl roku, jsou tu Chrudimáci sice jen na dva a půl měsíce, zato s velmi obtížným úkolem: vytvořit operační postupy, připravit dokumentaci pro další jednotky a samozřejmě vést výcvik.
„To, že odjíždíme na Slovensko, jsme se dozvěděli jen několik dní předem,“ popisuje vedoucí roty výsadkářů Filip, mladý důstojník a od pohledu bojovník, který má na starosti plánování výcviku všech přítomných aliančních armád, zatím tedy Čechů, Slováků a Američanů. Další přijedou na začátku léta.
Výsadkáře na konci června vystřídají příslušníci 4. brigády rychlého nasazení ze Žatce, kteří budou součástí první řádné rotace. Českých vojáků je nyní v Lešti přibližně dvě stě, mandát schválený českým parlamentem jich umožňuje k sousedům vyslat nanejvýš 650. Slovensko původně povolilo, aby bojové uskupení NATO na jeho území čítalo až 2100 mužů a žen v uniformě, v dubnu pak jejich počet navýšilo na tři tisíce.
„Plánujeme, že se tu vystřídají i lidé od elektronického boje a také bezpilotní prostředky,“ přibližuje generálporučík Kopecký.
Nejtěžší disciplína
Ukázka, která je završením několikadenního cvičení Slovenský štít 2022, pokračuje. Čeští výsadkáři hrají „ty zlé“, tedy příslušníky nepřátelské armády, která se brání uvnitř dvou budov. Zlikvidovat je se snaží „ti hodní“, což jsou v tomto případě Američané a Slováci.
Slovensko schválilo působení vojsk z šesti zemí včetně Česka na svém území, posílí východní křídlo NATO
Číst článek
„Boj ve městě je nejtěžší disciplína, při útoku musí být minimálně tři na jednoho,“ vysvětluje nám ochotně vysoký muž s ikonickým červeným baretem, který spolu s námi a asi třiceti důstojníky a vojenskými inspektory cvičení přihlíží.
Čeští novináři jsou početně výrazně převýšeni slovenskými kolegy, a tak se ptáme, zda „naši“ alespoň vyhrají. Sympatický výsadkář nás ale pokárá: při společném cvičení národních armád států NATO nejde o vítězství, ale o vyzkoušení taktických postupů.
Fiktivní bitva před námi směřuje do finále, hlas komentátorky na několik okamžiků není slyšet přes salvu výstřelů. Ještě proběhne evakuace „raněného“, nejdříve speciálním obrněným vozidlem a následně vrtulníkem, ale to už „ti hodní“ vhazují do objektu obsazeného českými výsadkáři efektní barevné dýmovnice a po několika minutách je „eliminují“. Cvičení se vydařilo podle plánu.
Za humny
Jsme v Pliešovcích, vsi vzdálené od vojenského cvičiště jen sedm kilometrů, na náměstí Padlých hrdinů. Je půl třetí odpoledne a v centru obce, jež tvoří kulturní dům, úřad a samoobsluha, je překvapivě živo.
„Některým lidem vadí, že tady vojáci NATO jsou, ale mně ne, jsem za to ráda, spí se mi dobře,“ říká nám usměvavá starší žena cestou na nákup.
„Nám je to jedno, máme svých starostí dost,“ shodují se místní, kteří posedávají na odpoledním sluníčku před koloniálem, muži s lahvemi piva v rukou.
Za chvíli se k nim přidává mladík v maskáčích, dle svých slov bývalý voják. Velkýma modrýma očima tiše pozoruje sousedy, sám názor na přítomnost aliančních vojáků prý nemá.
1:39
Lešť čeká na příchod nové alianční jednotky. Místní se obávají, podle starostky jsou na vojáky zvyklí
Číst článek
„Jsou tu potřeba, kdyby se něco stalo, budeme hned první na ráně,“ myslí si majitel restaurace u silnice na Zvolen. Za několik okamžiků projíždějí kolem vojenské náklaďáky, které míří do Lešti.
Jak dlouho Češi na slovenské misi zůstanou, závisí na českém parlamentu, který nasazení příslušníků ozbrojených sil v zahraničí schvaluje. Nynější „povolenka“ vyprší na konci června 2023.
„Současná hrozba jen tak nepomine, to je jasné. Minimálně do léta příštího roku tu české jednotky budou, ale já si myslím, že mandát k jejich pobytu bude českým parlamentem prodloužen,“ odhaduje zástupce velitele pozemních sil brigádní generál Pavel Kolář.
„Já osobně předpokládám, že mandát bude prodloužený. Původní záměr byl dva roky, a když se podívám na bojová uskupení NATO v Pobaltí, kde jsme v Litvě a Lotyšsku, tak tam mámě jednotky už pět let. Dá se očekávat, že to bude pokračovat. Záleží ale samozřejmě na slovenské straně,“ shrnuje velitel operací Kopecký.
