Ministerstvo školství po stížnosti ustoupilo. Nejvyšší odměnu dostala náměstkyně Valachové
Ministerstvo školství nakonec zveřejnilo platy a odměny vysokých úředníků za loňský rok. A to poté, co Český rozhlas podal stížnost proti rozhodnutí, kterým si resort za data naúčtoval 6000 korun.
Hrubý plat Matuškové tak včetně odměn činil 1,47 milionu korun.
Důvod? "Za splnění mimořádných úkolů spojených s přípravou a zpracováním novely školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících, (...) za řešení problémů v oblasti rozvoje kapacit mateřských a základních škol, (...) za přípravu zákona o státním rozpočtu na rok 2017," vysvětluje ministerstvo v podrobném zdůvodnění.
Dostali jsme skutečně podrobné vyjádření. Například, že přesně pět set korun získala Matušková třeba i za "aktivní a vysoce kvalitní plnění služebních úkolů souvisejících s členstvím v hodnotící komisi pro úřednické zkoušky s přihlédnutím k četnosti a účasti na jednotlivých jednáních v průběhu roku 2016, a to nad rámec svých pracovních povinností", stojí doslova ve zdůvodnění.
Odměny pro úředníky
Přesně 300 tisíc korun odměn si od své nadřízené vysloužila také Simona Kratochvílová, náměstkyně pro sport a mládež. Ta na sebe loni upozornila tím, když za sanitkou, která ministryni Valachovou odvážela do nemocnice, jela v autě s majákem. "Došlo k pochybení mé ředitelky kanceláře," okomentovala to tehdy sama ministryně.
Vysoké odměny? Zpravodajský web Českého rozhlasu v žádostech podle zákona o svobodném přístupu k informacím - každý rok a u všech ministerstev - požaduje údaje o náměstcích a ředitelů odborů, tedy nejvyššího úřednického managementu. Počet měsíců uváděný v tabulce tak značí, jak dlouho konkrétní zaměstnanec zastával funkci buď ředitele odboru, nebo náměstka ministra. Zmíněná odměna se však, pokud není uvedeno jinak, vztahuje na dobu jeho celkového působení v úřadu (například i na nižších pozicích).
To se týká v grafu červeně označeného Jaromíra Berana, který za loňský rok působil v resortu na několika pozicích. Jeho odměna za 12 měsíců činila 210 tisíc korun, poslední déle než čtyři měsíce ale zastával funkci ředitele kanceláře ministryně. V této funkci činil jeho plat 258 124 korun.
Podobně tomu bylo také u Zdeňka Břízy, který do funkce ředitele odboru nastoupil loni v polovině září a vydělal si zde 236 tisíc korun. Odměnu 120 tisíc korun naopak obdržel za celoroční práci pro ministerstvo, dříve z pozice ředitele resortního sportovního centra.
Podobně přešel v srpnu 2016 do funkce ředitele odboru i Vítězslav Němčák, který do té doby působil jako vedoucí oddělení správních agend a rozkladové komise. Jeho odměna 165 tisíc je tak opět celoroční.
Nicméně za úkoly spojené s přijímáním návštěv, organizaci kanceláře ministryně nebo za zpracování nových dotačních programů a práce spojené s novelizací zákona o sportu, činil její plat včetně odměn více než 1,2 milionu korun.
Naopak jednu z nejnižších odměn inkasoval Václav Pícl, který jeden měsíc působil jako ředitel odboru, zbytek roku jako náměstek ministryně. Za roční působení u Valachové si navrch vysloužil "jen" 36 tisíc korun.
Pro připomenutí: Pícl je bývalý poslanec za ČSSD a dlouhá léta se angažoval i v učitelských odborech. V říjnu roku 2000 ale rezignoval na funkci v krajské organizaci ČSSD kvůli skandálu, kdy v opilosti urážel strážníky městské policie v Rakovníku.
Šest tisíc korun si vysloužil za "mimořádné pracovní nasazení při koordinačních činnostech souvisejících s dopracováním základních parametrů pro realizaci navržených změn financování regionálního školství" a dalších třicet tisíc zase za "pracovní úkoly spojené s prezentací a komunikací změn financování regionálního školství na konferencích a odborných seminářích", vysvětlilo opět ministerstvo.
K tomu prý ještě Pícl projevil "aktivní přístup" při řešení situaci kolem výchovného ústavu v Chrastavě, čímž se zabývala veřejná ochránkyně práv i Česká školní inspekce (VÍCE čtěte ZDE).
Poplatek šest tisíc
O velkém přehledu platů a odměn za rok 2016 informoval Zpravodajský web Českého rozhlasu ZDE. Ministerstvo školství ale data zaslalo až se zpožděním, nejprve si totiž za jejich poskytnutí informací vyžádalo zaplatit bezmála šest tisíc korun.
Ministerstvo si poplatek naúčtovalo například i za vytvoření seznamu ředitelů odborů a náměstků ministryně, za vyhledání termínu jmenování do funkce, za vyčíslení hrubé mzdy i dohledání výše a zdůvodnění mimořádných odměn. Celkem úřad tyto úkony vyčíslil na 19 hodin práce a 5738 korun.
Redakce Zpravodajského webu Českého rozhlasu proto podala na ministerstvo školství stížnost, protože v minulých letech úřad informace poskytoval zdarma.
Informace o platech a odměnách na ministerstvu školství? Dříve zdarma, letos za šest tisíc
Číst článek
"K odlišnému postupu při poskytování informací došlo z důvodu změny na pozici ředitele odboru personální a státní služby ministerstva. Nový ředitel zvolil jiný způsob vyřízení, což je v jeho kompetenci," vysvětlila mluvčí resortu Klára Bílá. "Ministerstvo nemá co skrývat," doplnila.
Ministerstvo nakonec poskytlo údaje v podobě tak, jak Zpravodajský web Českého rozhlasu původně žádal, tedy: jméno – funkce - plat – odměny – zdůvodnění mimořádné odměny – počet odpracovaných měsíců.
