Dotace na sociální služby nemohly zlepšit dostupnost lůžek, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad
Ministerstvo práce a sociálních věcí chybovalo v letech 2017 až 2019 při rozdělování bezmála šesti miliard korun, které byly určené na dotování rozvoje sociálních služeb. V tiskové zprávě na to upozornil Nejvyšší kontrolní úřad. Kontroloři zmiňují špatné nastavení cílů, kvůli kterému není možné určit, co peníze přinesly. V některých případech pak peníze nepřinesly změnu žádnou. Ministerstvo v pár případech nedodrželo podmínky proplácení dotací.
Úřad prověřil peníze ze dvou programů, které byly určeny například na zvyšování kapacit pobytových zařízení sociálních služeb, zlepšení kvality těchto služeb nebo podporu mobility. Celkem v nich bylo na investice do sociálních služeb vyčleněno 5,9 miliardy korun.
Kontroloři se zaměřili především na to, jakým způsobem ministerstvo řídilo rozdělování peněz - zda se dařilo dosahovat stanovených cílů a jak byly tyto cíle nastaveny. Zajímali se ale i o to, jak resort vybíral projekty k podpoře.
Kontroloři zjistili chyby v hospodaření památkového ústavu. Upozornili i na nedostatky v zadávání zakázek
Číst článek
Jedním z cílů dotačních programů bylo posílení ubytovací kapacity sociálních zařízení pomocí vybudování nových lůžek.
Žádný přínos
Ministerstvo plánovalo vytvořit 605 nových lůžek, to ale v praxi neodpovídalo skutečné potřebě ani požadavkům ze strany poskytovatelů sociálních služeb.
V době schvalování programu bylo České republice 72 110 lůžek vybraných pobytových služeb. Ve stejném roce dosáhl počet neuspokojených žádostí o umístění na tato lůžka téměř 92 000. „U takto nízko stanoveného cíle bylo od začátku možné předpokládat, že dostupnost pobytových lůžek se významně nezlepší,“ uvádí Nejvyšší kontrolní úřad.
S ohledem na demografický vývoj lze také čekat, že bez zásadních změn se bude dostupnost těchto služeb zhoršovat. Výše dotace na jedno nové pobytové lůžko nyní vychází v průměru na 946 tisíc korun.
Chyby v posuzování
Nedostatky pak Nejvyšší kontrolní úřad odhalil také v posuzování projektů k podpoře. U jednoho z programů ministerstvo stanovilo ukazatele efektivnosti, které však při hodnocení nebralo v úvahu.
Kvalita vody se podle kontrolního úřadu nelepší, i když na to jdou miliardy. Někde je i horší
Číst článek
V jiných případech zase pro některé postupy chyběla jednotná a ověřitelná pravidla. Takové nedostatky snižují transparentnost výběru projektů k podpoře.
Kontroloři dále zjistili, že ministerstvo vyplatilo příjemcům maximální výši dotací v době, kdy jejich podpořené projekty ještě nebyly ukončeny, a nebyla tak známa skutečná výše celkových výdajů.
To se stalo u dvou z dvanácti prověřovaných projektů. U jednoho z projektů to pak v praxi znamenalo, že stát zaplatil o téměř jeden a půl milionu korun více, než ve skutečnosti měl.