Kvalita vody se podle kontrolního úřadu nelepší, i když na to jdou miliardy. Někde je i horší
Stát dal v letech 2013 až 2020 z evropských peněz a ze státního rozpočtu 2,7 miliardy korun na monitoring kvality vody a modernizaci technologií v úpravnách vody, přesto se kvalita povrchových ani podzemních vod nezlepšila. Někde se i zvýšil výskyt pesticidních a dusíkatých látek, což se promítlo do kvality zdrojů pitné vody. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Ministerstvo zemědělství se závěry nesouhlasí.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval peníze vydané na opatření, která mají zajistit udržitelnou kvalitu vod a minimalizovat znečištění způsobované zemědělstvím. Nicméně podle jeho zjištění přibývá povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu hlavně kvůli pesticidům.
Stát pak vydává miliardy z peněz Evropské unie na modernizaci technologií v úpravnách pitné vody, což ale neřeší příčiny znečištění, uvedli kontroloři.
Na zlepšení kvality vody jdou miliardy z peněz EU i ze státního rozpočtu. Místo příčin znečištění se ale řeší jen důsledky. Více informací zde: bit.ly/3zdwZps
07:14 – 19. 07. 2021
Podle nich hlavním znečišťovatelem vody pesticidními a dusíkatými látkami je zemědělská činnost. Zemědělci sice každoročně získali v letech 2013 až 2019 přes 30 miliard korun, stát je ale dotačním systémem nemotivuje ke snížení využívání pesticidů.
Kontroloři zjistili chyby v hospodaření památkového ústavu. Upozornili i na nedostatky v zadávání zakázek
Číst článek
Ministerstvo zemědělství navíc podle kontrolorů jen formálně a u zlomku zemědělců kontroluje dodržování tzv. zásad integrované ochrany rostlin, které mají snížit rizika a omezit vliv používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí.
Nejvyšší kontrolní úřad uvedl, že obsah pesticidních a dusíkatých látek se u povrchových a podzemních vod za sedm let nezměnil, v některých místech se dokonce hodnoty těchto látek zvyšovaly.
„U podzemních vod se pesticidní látky objevovaly ve více než polovině míst sledovaných Českým hydrometeorologickým ústavem. V případě povrchových vod se pesticidní látky objevovaly téměř na všech sledovaných místech. U povrchových vod se na více než 80 procentech sledovaných míst stále objevují látky spadající do kategorie tzv. starých zátěží, tedy látky dlouhodobě nepoužívané či již zakázané,“ uvedli kontroloři.
Pesticidy a hnojiva
„Je třeba odmítnout, že se kvalita povrchových a podzemních vod v Česku zhoršovala a zvyšovalo se množství pesticidů ve vodě. Jde o hrubé nepochopení a dezinterpretaci údajů o výskytu těchto látek ve vodách, kdy nelze sledovat pouze absolutní hodnoty o jejich výskytu,“ reagovalo na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu ministerstvo zemědělství.
Kontrolní úřad: Správa sociálního zabezpečení byla neefektivní, na pojištění vybrala 1,8 bilionu korun
Číst článek
Podle něj je situace z hlediska výskytu pesticidů nejméně od roku 2010 stabilní. V důsledku rozšířeného sledování těchto látek se jen prohloubily znalosti o jejich výskytu v povrchových a podzemních vodách, zdůraznil mluvčí.
Ministerstvo nesouhlasí ani s tím, že neřeší příčiny znečištění vod a dostatečně nemotivuje zemědělce snižovat používané množství pesticidů a hnojiv. Podle mluvčího ministerstva Vojtěcha Bílého ale jen za posledních deset let klesla spotřeba přípravků na ochranu rostlin o více než 30 procent.
Kontrolní úřad: Až třetina peněz na hromadnou dopravu se nevyčerpá, důvodem je i odklad metra D
Číst článek
Podle kontrolorů stát však nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství skutečná spotřeba pesticidů a hnojiv, a povinná elektronická evidence spotřeby pesticidů neexistuje. Ministerstvo na to reagovalo tím, že každý zemědělec ale musí vést evidenci spotřeby, což v praxi kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
Úřad doplnil, že ministerstva zemědělství, životního prostředí a zdravotnictví přitom vytvořily ke zlepšení stavu vod a změně dosavadního postupu zemědělců dva na sebe navazující národní akční plány, na jejichž opatření šlo 65 milionů korun.
„Většinou se však jednalo o formální podpůrná opatření, jejichž reálný dopad na zlepšení kvality vod byl zanedbatelný,“ uzavřel Nejvyšší kontrolní úřad.
