Proč kauza Rath nepoloží stavební gigant Metrostav: dceřinky i zakázky v zahraničí

Korupční aféra kolem exposlance Davida Ratha dostoupila ke svému druhému, dosud zastíněnému vrcholu: Krajský soud v Praze rozdal v pátek tresty hned osmi firmám, které měly manipulovat zakázky ve Středočeském kraji. Mezi jinými i největší české stavební firmě. Jaký dopad bude mít tříletá stopka ve veřejných zakázkách na stavební gigant Metrostav?

Analýza Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Budova Metrostav v Praze 8

Budova Metrostav v Praze 8 | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Metrostav zažil v pátek malou premiéru: firma byla sice obviněna i v jiných korupčních kauzách (například v zakázce kladrubského národního hřebčína), první odsuzující rozsudek padl ale až v případu Davida Ratha.

Soud vyměřil Rathovi a Kottovým 8 let vězení, Metrostav nesmí tři roky soutěžit o veřejné zakázky

Číst článek

„Soudní řízení k ničemu nevedlo. Jen byla znovu přečtená obžaloba,“ zlobila se například obhájkyně Metrostavu Dana Kořínková a dodala: „U firmy, která stavěla veřejné zakázky mnoho let, je to v zásadě likvidační rozsudek.“

Nejen státní zakázky

Konkrétně: soudkyně Říhová uložila Metrostavu kromě desetimilionové pokuty i tříletý zákaz účasti na veřejných zakázkách. Značně ubrala z návrhu státního zástupce Jiřího Pražáka, který pro firmu požadoval desetiletou stopku a pětadvacetimilionovou pokutu. Slova o likvidačním trestu přesto zůstala.

Pohled do výročních zpráv přitom napovídá, že páteční verdikt gigant nepoloží.

I když se Metrostav aktuálně podílí třeba na plánované lince metra D, opravuje dálnici D1 či celé železniční koridory, zdaleka jej neživí jen zakázky z českého veřejného sektoru. Ač právě už rozjeté práce firmě případný trest také pomohou přežít. Zakázky v poslední době firma získala také v Německu či Norsku. A ve velkém se pustila do soukromých developerských projektů.

Jedním z nejviditelnějších je kancelářský komplex Palmovka Open Park, který firma postavila a v létě prodala za téměř 80 milionů eur, v přepočtu tedy za více než dvě miliardy korun. Podpis Metrostavu nese také rezidenční projekt Zahálka, který v sobě ukrývá plán na výstavbu 800 bytů v Praze 4. Dalších téměř 350 bytů staví Metrostav například na pražském Žižkově.

Skupina Metrostav

Skupina Metrostav zaměstnává podle výroční zprávy za rok 2018 téměř pět tisíc lidí. Čistý zisk skupiny ve stejném roce činil přes 743 milionů korun. Samotná stavební firma Metrostav se na hospodářských výsledcích skupiny podílí nejvíce, připadají na ní například tři pětiny tržeb.

A co víc: skupina Metrostav má ve svém portfoliu desítky dceřiných firem. Plně ovládá kupříkladu stavební společnost Subterra, zeměměřičskou společnost CCE Praha nebo rakouskou stavební firmu BeMo Tunnelling. A právě těmto firmám by ani v budoucnu nic nebránilo v účasti ve veřejných zakázkách.

Veřejných zakázek se ale zatím nemusí vzdávat ani samotný Metrostav. A to až do chvíle, kdy padne pravomocný verdikt. A že případ nekončí, je už v tuto chvíli jisté. „S rozsudkem se neztotožňujeme, a tak se vůči němu naši právní zástupci odvolali,“ řekl novinářům po vyhlášení rozsudku mluvčí společnosti Vojtěch Kostiha.

Spis s druhou větví případu Rath tak poputuje k Vrchnímu soudu v Praze.

„Absurdní situace“

Páteční rozsudek už ale stačil nadzvednout Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Jeho prezident Jiří Nouza v prohlášení zaslaném ČTK zkritizoval princip, podle kterého je za selhání jednotlivce potrestána celá firma.

„Kdybychom stejnou logiku stáhli na všechny účastníky případu, měl by být potrestaný i Středočeský kraj, který by v takovém případě nemohl tři roky vypisovat veřejné zakázky, a tím přivodil kolaps veřejných služeb. Tato situace mi připadá absurdní. Důsledky takového trestu by dopadly nejen na vlastníky společnosti, ale zejména na tisíce jejích zaměstnanců," tvrdí Nouza.

Soudkyně Iva Říhová použila téměř celou paletu trestů, kterou může díky takzvané trestní odpovědnosti právnických osob stíhaným firmám uložit: vedle mnohamilionových pokut některým zabavila majetek, některé rovnou zrušila a některým zakázala účast ve veřejných tendrech.

Většina si navíc musí zaplatit vlastní antireklamu – ve dvou celostátních denících musí nechat otisknout svůj odsuzující rozsudek. A většinu trestů odůvodňovala jako generální prevenci; mají odradit další firmy od korupčních spádů.

Martin Zíta, Radek Kedroň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme