Programový ředitel EDUin: Při návratu deváťáků se zapomnělo na ty, kteří nemíří na maturitní obor
Od příštího týdne se do škol mohou vrátit studenti, které čekají přijímačky, závěrečné zkoušky a také maturity. Ty pak odstartují na začátku června, přijímací zkoušky na střední školy krátce poté. Spokojit se budou muset uchazeči s jediným termínem.
„Tyto přijímací zkoušky jsou zbytečné, vůbec se nemusely konat... Potřebují je akorát tak gymnázia a možná pár škol, které mají převis zájmu,“ říká programový ředitel Informačního centra pro vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký v Interview Plus.
Poslechněte si celý rozhovor Veroniky Sedláčkové s programovým ředitelem EDUin Miroslavem Hřebeckým
„Drtivá většina ostatních odborných škol a učilišť, které mají maturitní obory, přijme plus minus ten počet dětí, které se jim hlásí a přijímačky vůbec nepotřebuje,“ vysvětluje.
Podle něj mohli ředitelé středních škol přijímací pohovory zajistit sami, jak tomu bylo před zavedením současných jednotných přijímacích zkoušek. „Mohli využít testy od Cermatu, které jsou hotové. Cermat by jim poskytl i servis opravení a dodání výsledků. Ale pouze selektivně tam, kde by to škola požadovala.“
Zůstaly ve vakuu
Upozorňuje, že se při návratu deváťáků do škol zcela zapomnělo na 30 % dětí, které nesměřují na žádný maturitní obor.
„Zůstaly zcela ve vakuu, v podstatě se ani nemusí vracet do škol, pokud je výuka i v 9. třídě koncipovaná jako příprava na přijímací zkoušky. Takže pro ně vlastně v březnu základní škola skončila,“ říká Hřebecký s tím, že podobnou situaci ale zažívají i bez pandemie.
Podle něj je to tom, jak se v Česku zachází s adepty na učiliště. „Přestože bychom si měli řemesla vážit, jsou učiliště spíš odkladištěm. A to i pro děti, které přirozeně k manuální práci a ke zručnosti nebo k tvůrčí činnosti samy směřují. Proto, že jsme si na ně zvykli pohlížet jako na něco zbytkového. A právě jednotné přijímací řízení to jednoznačně znásobilo.“
Rozdílné podmínky
Hřebecký upozorňuje, že letos bude přijímací řízení o všem jiném než o měření studijních předpokladů.
Návrat do škol, otevřená kadeřnictví a povolené akce do 100 osob. Přečtěte si, co se v pondělí otvírá a mění
Číst článek
„Podmínky, které to dítě má, jsou rozdílné, protože záleží na tom, jaké má zázemí, jak má kvalitní školu, učitele, techniku... Rozdíly v českém vzdělávání jsou vysoké a Česko je na to upozorňováno mezinárodními organizacemi. Že u nás opravdu závisí studijní úspěch na tom, z jaké rodiny pocházíte, kde bydlíte, do jaké školy chodíte.“
„Řada zemí používá školství, zejména základní, k vyrovnávání a odstraňování rozdílů. České školy v tom nebyly úplně úspěšné, ale přesto v tom hrály podstatnou roli. A tu jim teď pandemie odebrala,“ vysvětluje.
Zrušení povinné matematiky?
To, že matematika nebude povinným maturitním předmětem, jak ve středu schválili poslanci, Hřebecký vítá. Zdůrazňuje, že přijatá vládní novela ruší tři povinné předměty.
„Nejvíc se mluví o matematice, ale vlastně máme výběr matematika nebo angličtina. A mimochodem ten velký neúspěch z matematiky byl mimo jiné i kvůli učilištím s maturitními obory, kde si studenti vybírají matematiku jen proto, že je pro ně menším zlem než angličtina,“ říká.
„Ale my díky tomu získáváme čas, abychom se mohli zcela racionálně bavit o tom, k čemu vůbec potřebujeme maturitu, co by měla testovat, jak by měla vypadat. Protože jistě není dobrým signálem, že naše matematická i jazyková gramotnost nejsou úplně kvalitní v porovnání s mnoha státy. Takže neříkám, že máme hotovo, ale krok zrušení třech povinných předmětů jednoznačně vítáme,“ uzavírá ředitel Informačního centra pro vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký.
Celé Interview Plus Veroniky Sedláčkové najdete v audiozáznamu.
