Jachta, komando a trhavina. Odpálení Nord Streamu je na hollywoodský biják, potápěče „cvakl“ radar

Berlín 21. srpna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jaké reakce vyvolal nejnovější článek deníku The Wall Street Journal k sabotážím Nord Streamu v Německu, pokud nějaké? 
Zatím jsou spíš jenom vlažné a popravdě není divu, protože musíme na začátek říct, že jsou to zjištění sice renomovaných médií, ostatně s rešeršemi nově přišla taky německá veřejnoprávní ARD, deník Süddeutsche Zeitung, magazín Die Zeit nebo deník Handelsblatt, ale rozhodující slovo mají vždycky státní zástupci a pak soudy. Teprve po nich můžeme s jistotou říct, co se stalo, takže politici jako kancléř Olaf Scholz nebo ministryně zahraničí Annelena Baerbocková to teď nemají proč komentovat, čekají na oficiální zprávu. Nicméně spolkový kancléř dlouhodobě vzkazuje, že viníka, ať už to bude kdokoliv, musí stihnout tvrdý trest. To, co víme nově, tedy zatím v Německu provází jen méně výrazné reakce. Například opoziční poslanec Roderich Kiesewetter, který je vysloužilý důstojník armády, v CDU platí za experta na obranu, ale hlavně je to hlasitý zastánce Ukrajiny, označuje vydávání těchto rešerší za velice nebezpečné, protože pachatelé můžou díky tomu zjistit, že jsou jim úřady na stopě, a mohou zamést další důkazy.

Naprosto chápu, že oficiální místa čekají na oficiální zdůvodnění a vyšetřování. Na druhou stranu je to už několikátý novinářský text, a jak jsi sám zmínil, od renomovaných médií. Je už třetí nebo čtvrtý, který ze sabotáží viní Ukrajince. K explozím došlo v září 2022, byly to tři výbuchy, které zasáhly dva plynovody vedoucí z Ruska do Německa. Co přesně novináři teď zjistili o tom, jak se všechno mělo seběhnout a odehrát?
Je pravda, že všichni podávají podobný obrázek, i když The Wall Street Journal šel tentokrát mnohem hlouběji do minulosti. Mluvil dokonce s několika Ukrajinci, kteří prý byli do celé akce zasvěcení, a některé výpovědi opravdu vypadají, jako by je říkali lidé, kteří možná byli přímo na palubě lodi, která nálože odvážela. Celé to prý mělo začít na jedné oslavě na jaře 2022, kdy vojáci zapíjeli odražení prvních ruských úderů. Padl tam prý nápad, že by mohli v odvetě zničit právě plynovody Nord Stream 1 a 2.

Je dobré připomenout, že šlo o mimořádně kontroverzní stavbu, do které sice Německo investovalo spoustu politického kapitálu, ale jiní, Poláci a celé Pobaltí, od začátku říkali, že je to nebezpečný a zbytečný projekt, protože na evropskou spotřebu stačily dosavadní plynovody. Z obou Nord Streamů těžilo v podstatě jen Rusko. Už by totiž nemuselo posílat plyn přes ukrajinské území, což dělá doteď a Kyjevu z toho pořád plynou peníze za transit, ale jde hlavně o to, že Moskva by měla absolutní nadvládu nad dodávkami. V posledních měsících před výbuchy ostatně Gazprom snižoval výkon Nord Streamu 1, takže i Němci tou dobou zjišťovali, že jsou vydaní na pospas Moskvě a na uzavřené dohody zkrátka není spolehnutí. Zničení plynovodu mělo dva zásadní dopady: Rusko musí dodávky plynu do Evropy pořád posílat přes Ukrajinu, tím pádem ji neodstřihne od příjmu za transit, které jsou klíčové pro rozpočet, a země jako Německo už z ruské strany nejsou tolik vydíratelné, protože zničení Nord Streamu je donutilo najít nové dodavatele a Gazprom nepotřebují. 

To znamená, že plán na sabotáže vznikl někde nad skleničkou něčeho ostřejšího pár měsíců po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022, kdy se skupina vojáků sešla v hospodě a řekla si, že to udělají? 
Měla to být společná operace lidí z vojenských kruhů, ale prý do toho byli zasvěceni i různí byznysmeni, kteří to financovali. Ukrajinská armáda má omezený rozpočet, to platilo i v prvních měsících války, kdy sice už začínaly plynout první peníze od západu, ale ty by na takovou akci asi těžko využili. 

Skromná tajná operace

Už jsi zmiňoval, že se měli na to místo v Baltském moři dostat lodí. Skupina si měla pronajmout loď jménem Andromeda v německém přístavu Rostock, tady už do hry vstupuje Německo. Na této lodi pak dostali výbušniny k plynovodům? Nebyly tam žádné ponorky, jak se spekulovalo?
The Wall Street Journal, Německá ZDF, ARD a tak dále, všichni počítají s tím, že šlo o mnohem skromnější akci, než se mohlo původně zdát. Ostatně tak to u tajných operací je skoro vždycky. Měl to být šestičlenný tým s pronajatou jachtou, se kterou postupně obkroužil část Baltského moře, a potápěči na třech místech položili nálože s trhavinou HMX neboli oktogenem. Cestou je prý stihla i bouřka, jeden z členů posádky přitom do vody nechtěně upustil ještě jednu další nálož, která skončila kdesi na dně. Plavba dohromady zabrala něco kolem dvou týdnů, zastavovalo se v německých, dánských, švédských a polských přístavech. Andromedu měla pronajmout polská firma s ukrajinskými jednateli a The Wall Street Journal tvrdí, že mohlo jít o takzvanou skořápkovou společnost, kterou si už dávno zřídily ukrajinské tajné služby pro případné operace. 

Od začátku je evidentní, že kromě lidí napojených na ukrajinskou armádu v tom mají figurovat i soukromé osoby a podnikatelé, takže to působí jako akce, kterou na vlastní pěst provedlo komando složené nejen z vojáků, ale i z civilistů. Tím pádem je těžké říct, jestli šlo o operaci tajných služeb, práci nějaké skupinky ukrajinských vlastenců, anebo, pořád s tím musíme počítat, možná i Ruska, které chce pomocí falešných důkazů svalit vinu na protivníka. I když Handelsblatt teď nově s odvoláním na zdroje z tajných služeb píše, že na vinu Rusů už nevěří ani Němci, ani Američani. 

Mě fascinovalo, že podle zdrojů The Wall Street Journal operace měla stát asi jen 300 tisíc dolarů, což je v přepočtu necelých 7 milionů korun, takže žádné horentní sumy. Další věc je, že plynovody se nachází v hloubce zhruba 80 až 100 m, což není úplně málo. Zároveň potápěči, kteří se tam s výbušninami dostávali, si asi museli celou akci dobře načasovat i s ohledem na to, že nějaký čas zabralo vyplavat zpět na hladinu a tak dále. Dělali to tedy profesionálové?
Pokud to bylo tak, jak píše The Wall Street Journal nebo německá média, tak ano, muselo jít o sehrané profesionály. Každý ponor jim musel zabrat několik hodin a mohli ho podniknout jen dobře vycvičení potápěči. Ukrajinci i Rusové takové lidi mají, ostatně výcvik podobných akcí dlouhá léta řídilo jedno zvláštní centrum na Krymu. Komando mělo být složené ze zkušených profesionálů s tím, že mělo jít o pět mužů a jednu ženu, která byla v týmu nejen kvůli potápěčským dovednostem, ale údajně i kvůli lepšímu krytí, protože v takovém složení mohli tito lidé navenek působit jako skupinka kamarádů, co si vyrazila na moře povyrazit. 

V Rostocku si pronajala jachtu a vyrazila užít si dovolenou. 
Tak to mělo působit. 

Součástí dovolené byly sabotáže na Nord Streamu 1 a 2. Pokud se akce odehrála tak, jak The Wall Street Journal popisuje, věděl o ní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj?
To je zásadní otázka celé kauzy. Rovnou říkám, že němečtí vyšetřovatelé pravděpodobně po tomto nejdou, nemají žádné důkazy o státním zapojení, ale podle deníku The Wall Street Journal se o tom Zelenskyj doslechl v době, kdy to byl jen nápad. Prý ho posvětil, ale jen o několik týdnů později akci naopak výslovně zakázal, protože o celém plánu se velice rychle dozvěděla nizozemská vojenská rozvědka. Ta se o Ukrajinu mimořádně zajímá hlavně kvůli sestřelení letu Malaysia Airlines 17 nad Donbasem, protože tam zemřeli skoro dvě stovky Holanďanů, takže tajná služba tam má poměrně velkou síť kontaktů. Nizozemci se údajně dozvěděli, že Ukrajinci chystají zničení Nord Streamů, zprávu předali spojencům, hlavně Spojeným státům, a Zelenskyj potom svým lidem jasně nařídil, aby operaci zastavili, aby to nepodkopalo důvěru Západu. Zásadní roli měl v tomto momentu sehrát tehdejší velitel armády Valerij Zalužnyj, který prý Zelenského ignoroval a tvrdil, že se s potápěči už nemá jak spojit, protože by to akorát prolomilo radiové mlčení. Zelenskyj tedy údajně slyšel o tom, že se něco chystá, prý to i posvětil, ale nejsou o tom papírové důkazy, potom se ale snažil akci ještě včas zastavit, aby nepodkopala přátelství se Západem, ale přímo k té skupince se to už přes Zalužného nedostalo. Samotný generál je teď ukrajinským velvyslancem v Londýně, a tím pádem má diplomatickou imunitu a vyšetřovatelé ho ani nemůžou vyslechnout. 

Dva roky po sabotáži

Víme, jak to nakonec mezi Zelenským a Zalužným dopadlo, k čemu to dospělo, tak možná, že toto byl jeden z faktorů, proč se tak rozhádali. Jak to teď na dně Baltského moře vypadá? Plynovody explodovaly před dvěma lety, tak došlo už k nějaké nápravě, opravě, vyrovnání škod?
Vezměme to nejdřív pragmaticky a politicky. Plynovody jsou už od 24. února 2022 politicky mrtvé a bezvýznamné. Jeden z nich ještě pár měsíců po začátku invaze fungoval, ale bylo jasné, že se od něj Němci co nejrychleji odstřihnou, jakmile seženou plyn od jiné země, Spojených států, Kataru, výhledově možná jednou i od Nigérie. Němci po začátku ruské invaze pochopili, že jsou vydíratelní, a dodávky Gazpromu potřebovali omezit na minimum, což se stalo. Výbuch byl jen symbolickou tečkou, díky které hledání dodavatelů urychlili. I kdyby válka teď ze dne na den skončila, tak k Nord Streamům se Berlín asi už nevrátí, protože to je až příliš velký symbol jejich dřívější politiky, navíc v zemích jako Polsko, Estonsko, Litva by si nenávratně uškodili tím, že se vrací k původním plánům. 

Opravu plynovodů nikdo neřeší, to se ani nebavím o tom, kolik by to mohlo stát. Je ale zajímavé, že správci plynovodu, což je švýcarská firma s ruským pozadím, se teď snaží vysoudit něco od pojišťoven, které ale údajně odmítají platit s tím, že zničení plynovodů považují za válečnou škodu a na tu se pojistka nevztahovala. Pokud je to pravda, tak to má i takový pikantní rozměr. V takovém případě by dokonce i Rusové uvítali, kdyby se vina ukrajinského státu neprokázala, protože kdyby to byl „jen“ terorismus jednotlivců, tak by pojišťovny možná mohly alespoň část škod pokrýt. 

Pojišťovny asi taky čekají na závěry vyšetřování, které se vede mimo jiné i v Německu. K čemu už vyšetřovatelé dospěli ve smyslu toho, co víme, že mají v ruce za důkazy? Protože my se bavíme o zjištění novinářů, na druhou stranu oficiální vyšetřování je zásadní třeba i pro německé politiky, jak jsi o tom mluvil na začátku. 
Německá prokuratura měla začátkem léta vydat evropský zatykač na jednoho z údajných členů komanda. Podle stávajících zákonů to znamená jediné –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vyšetřovatelé už mají dost důkazů na to, aby přesvědčili státní zástupce. Další dva lidé jsou zatím vedení jako podezřelí. Ten hledaný člověk je Ukrajinec, profesionální potápěč, který žil dlouhodobě v Polsku, ale teď zmizel zpátky do vlasti, takže úřady se k němu jen tak nedostanou. Němci se ale pořád zaměřují i na dalšího státního aktéra, protože krátce před výbuchy se kolem plynovodů pohybovaly i lodě ruského námořnictva. Dánové dokonce spatřili jednu přímo v místech, kde potom jedna z větví Nord Streamu explodovala. Mělo tam být speciální plavidlo, které má na palubě i miniaturní ponorku. Jenže vysvětlení se nabízí spousta a bez dalších důkazů jsou to jen domněnky a konspirační teorie. Může to být náhoda, může to být důkaz, že to ve skutečnosti udělali Rusové a příběh o jachtě má jen odvést pozornost. Když zajdeme do extrému, možná se o plánované operaci nějak dozvěděla i Moskva, lodě tam poslala na kontrolu, možná něco našly, nebo taky ne. Ale vyšetřovatelé pochopitelně potřebují vědět, co tam ruské námořnictvo dělalo, jenže není moc způsobů, jak by to mohli ověřit. Kolem té jachty mají navíc už tolik důkazů, že ve vinu někoho jiného ani nevěří.

Když říkáš, že kolem jachty mají už tolik důkazů, tak jaké? Znamená to, že ji prohlédli, získali nějaké vzorky DNA a podobně? 
To všechno mají. Klíčové bylo už to, co spojenci věděli ještě před samotnými výbuchy, protože Nizozemci zjistili i hrubý obrys celého plánu, který v podstatě odpovídá tomu, co se potom podle vyšetřovatelů stalo. Pak pomohly náhody a chyby údajných pachatelů. Jachtu prý opouštěli ve spěchu, a na palubě proto zůstaly stopy po výbušninách, otisky prstů a kousky DNA. Jednoho člena komanda vyfotil taky silniční radar na severu Německa. Muž seděl v dodávce, když na Andromedu dováželi materiál. To je ten člověk, na kterého je vydaný zatykač, protože u něj už je důkazní materiál opravdu pevný. Německá policie postupně zjistila i telefonní čísla podezřelých, včetně spojení jejich satelitního telefonu. S pomocí Američanů se dostali i k přepisu z e-mailové schránky muže, který si loď pronajal. Dělal to přes účet na Google a společnost musela uvolnit data na příkaz v soudu. Postupně tak vznikl obraz o tom, kdo mohl být na palubě, jak vypadalo zajištění logistiky s tím, že důležitou křižovatkou v tom všem mělo být Polsko. 

Polsko spolupracuje s Německem na vyšetřování? 
Je jednodušší vyjmenovat země, které nespolupracují, protože výbuchy se odehrály na třech místech, ve vodách Švédska a Dánska. Tyto země by se logicky měly v případu angažovat nejvíc, jenže jejich úřady už vyšetřování zastavily a přístup Polska je problematický od začátku kauzy. Varšava byla nejhlasitější odpůrce obou plynovodů. Německé vyšetřování v několika klíčových momentech narazilo právě na neochotu Poláků. Jachta se mimo jiné zastavila i v polském přístavu Kolobřeh, na který dohlíží propracovaný kamerový systém, a Němci dlouho žádali o kopii záběrů z okolí Andromedy. Polsko po dlouhém čekání vzkázalo, že je pozdě a že záznamy z požadovaných hodin jsou už nadobro smazané, takže bohužel nemůže pomoct. V případě hledaného potápěče, na kterého byl vydán evropský zatykač a na kterého Němci už mají dost důkazů, jde o člověka, který sice žil kousek od Varšavy, ale ta na německé žádosti dlouho nereagovala. Muže nezatkli ani po dvou měsících, na což je stanovená lhůta, během které musí nějak reagovat. On mezitím odjel zpátky na Ukrajinu. Bývalý šéf německé rozvědky August Hanning po tom všem věří, že Polsko mohlo být zapletené i do přípravy celé operace a teď se snaží sabotovat vyšetřování.

Ukrajinský postoj a německá reakce

Ukrajinci celou dobu popírají vinu, jak pro agenturu Reuters minulý týden zmiňoval Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Zelenského: „Takový čin jde provést pouze se značnými technickými a finančními prostředky (...) A kdo to všechno v době útoku měl? Pouze Rusko.“ Znovu podtrhněme, že v případu výbuchů plynovodů Nord Stream nejde o něco úplně nového, jenom známe více detailů, protože o tom, že Ukrajinci mohli mít prsty v explozích, víme už delší dobu. Může to nějakým způsobem změnit vůli Němců podporovat Ukrajinu? Připomeňme, že Německo je velmi důležitým partnerem v zasílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Co se týče politických stran, tam je to zatím pevně dané. Zemi sice čekají příští rok volby, ale ať dopadnou jakkoliv, tak Kyjev se jich moc bát nemusí, protože i opoziční CDU-CSU, která je favorit, by chtěla v pomoci pro Ukrajince zajít ještě dál než vláda Olafa Scholze. Novinářské rešerše nic moc nezmění, protože rozhodující bude teprve výsledek vyšetřování a ideálně soudní verdikt. Potom se rozhodne, jak dál. Pořád se musí myslet i na to, že to celé mohla být i operace pod falešnou vlajkou a že to provedl tým, který chtěl naopak svalit vinu na Ukrajinu. Ale i kdyby za tím opravdu stáli Ukrajinci, tak je tu pořád hned několik otázek a teprve podle nich se bude německá reakce odvíjet. Kdo celou operaci řídil? Byla to práce jednotlivců, možná s pomocí generálů a vysoce postavených vojáků, nebo přímo akce tajných služeb, kterou posvětil ukrajinský stát? Pokud to byl jen nějaký tým, u kterého napojení na stát není prokázané, pak by německá reakce nemusela být tak tvrdá. Kdyby ale existovaly důkazy o jednoznačném zapojení Kyjeva, pak si nedokážu představit, co všechno by spolková vláda musela udělat už jen proto, aby si před domácími voliči zachovala tvář a nějak adekvátně reagovala.

Pro domácí voliče je to téma?
Zejména pro východní Němce ano. Nezapomínejme, že za chvilku budou regionální volby ve třech regionech. 

Zemské volby. 
Na východě je náhled na Ukrajinu mnohem složitější než na západě Německa a strany jako AfD nebo hnutí kolem Sahry Wagenknechtové jsou poměrně otevřeně protiukrajinsky naladěné. Pokud by do té doby vyšlo najevo, že za údery na Nord Stream stál přímo ukrajinský stát, pak by to voliči určitě zohlednili a možná by ještě víc přestali věřit etablovaným stranám.

Takže AfD může její protiukrajinská rétorika zemské volby vyhrát? Podle preferencí to teď vypadá, že vítězí v Braniborsku, Durynsku a Sasku, ne?
V Sasku pravděpodobně vítězí, v Durynsku asi taky, v Braniborsku je to ještě složitější a lidi zajímá hlavně domácí politika. Ale nálady spojené s válkou na Ukrajině jsou přece jenom důležité pro východní Němce, kteří byli vždycky víc naklonění Rusku a docela si ho idealizují. Může to sehrát rozhodující roli a na misce vah by se nakonec mohla větší část lidí přiklonit k protisystémovým stranám.

Když se ještě vrátím k plynovodům Nord Stream, nedá se ten útok, pokud ho provedli Ukrajinci, chápat jako sabotáž napadené země namířená proti agresorovi, proti Rusku? Protože kdo jiný by to v tu chvíli měl provést než právě Ukrajina...
Morálně se to tak chápat dá, ale právně a politicky určitě ne. Možná by to šlo, kdyby plynovody vybuchly v ruských nebo v mezinárodních vodách, ale to v Baltském moři úplně nejde. Jenže když někdo vyhodí do vzduchu plynovod na území pod správou Dánska a Švédska, tak už se to dá vykládat jako útok na kritickou infrastrukturu. Podle The Wall Street Journal by to v rámci NATO mohlo vést i k volání po článku 5. Navíc Nord Stream nepatřil čistě jen Rusům, ti tam měli většinový podíl, ale mimo jiné se na něm podílely i německé firmy jako BASF přes dceřinou společnost a taky E.ON. Stačí si představit analogii, kdyby místo podmořského Nord Streamu vybuchlo nějaké pozemní potrubí, například Transgas, řekněme na Slovensku. Vnímání je v tu chvíli jiné jen díky tomu, že Nord Stream ani plyn, který jím proudil, nejsou na očích, navíc to byl symbol německé závislosti na Rusku. To všechno ale pořád neznamená, že muselo jít jen o práci Ukrajiny.

Motivy pro výbuchy mohly mít i Rusové. Připomeňme si dobu, kdy se to stalo. Blížila se první topná sezona od začátku plnohodnotné války, ceny energií stoupaly a zničení Nord Streamu je mohlo ještě posílit s tím, že by se to Gazpromu vrátilo díky tomu, že dodává přes ostatní plynovody. Podmořské potrubí bylo navíc politicky beztak odepsané a Moskva mohla počítat s tím, že z výbuchu bude automaticky podezřelá Ukrajina.

Nové rešerše možná ukazují, jak vypadalo samotné plánování, kladení náloží, jací lidé v tom mohli sehrát nějakou roli, ale klíčová otázka pořád zůstává jen jedna – jestli to bylo jednoznačně na příkaz nějakého státu a můžeme se tedy bavit o státním terorizmu. Odpověď můžou přinést pouze soudy a samotní pachatelé. Pokud řeknou, že šlo o akci na vlastní pěst, tak se nad kauzou možná potichu zavře voda, ale jestli soud prokáže opak, pak se voda nad Nord Streamem ještě hodně zčeří.