Od kubistického unikátu po rozhodnutí o demolici. Podívejte se na Libeňský most v proměnách času
Pražští radní v úterý podpořili zbourání Libeňského mostu. Na jeho místě má vzniknout nový. Demolici musí ještě potvrdit pražští zastupitelé. O budoucnosti stavby, která je v havarijním stavu, se vedou spory už roky. Zastánci rekonstrukce zdůrazňují, že se jedná o jediný most s prvky kubismu na světě. Podívejte se na fotografie, které má k dispozici server iROZHLAS.cz a které zachycují proměny Libeňského mostu od stavby po návrhy rekonstrukce.
Most přes řeku Vltavu spojuje levobřežní čtvrť Holešovice s pravobřežní Libní. Po proudu řeky je v Praze patnáctým mostem, nachází se v ohbí řeky a je po něm vedena silnice a dvoukolejná tramvajová trať.
Pražští radní schválili zbourání Libeňského mostu. 'Nový je ekonomicky výhodnější,' říká Krnáčová
Číst článek
Libeňský most byl otevřen 29. října 1928 k desátému výročí vzniku Československé republiky. Navrhl ho Pavel Janák, výrazný představitel české meziválečné architektury, a mostní stavitel a inženýr František Mencl.
Stavba byla zahájena na sklonku roku 1924. Jeho předchůdcem byl provizorní dřevěný most (1903), který sloužil na přelomu 19. a 20. století při výstavbě Mostu Legií.
Samotná mostní konstrukce má délku 370 metrů, spolu se zemní rampou na holešovické straně 780 metrů. Původně byl nejdelším silničním mostem v Praze. Jeho šířka je 21 metrů.
Změny názvu v průběhu let
- Libeňský most (1928 až 1938)
- Baxův most (1938 až 1940)
- znovu Libeňský (1940 až 1945)
- opět Baxův (1945 až 1952)
- Stalingradský most (1952 až 1962)
- od roku 1962 do třetice opět Libeňský.
Libeňský most má osm konzolově vyložených schodišť, které jsou spolu s mohutným zábradlím, členěním pilířů a osvětlovacími stožáry z betonu výrazným kubistickým znakem.
Nyní je podle magistrátu v havarijním stavu, od svého vzniku neprošel žádnou zásadnější opravou. Již delší dobu na něj nesmí těžší auta a tramvaje mohly projíždět jen pomalu a s omezeními. Byl poškozen i při povodních v roce 2002.
Navrhnu zbourat Libeňský most, napsal náměstek pražské primátorky Dolínek na facebook
Číst článek
V roce 2004 vznikl záměr most radikálně přestavět (případně zbourat) a rozšířit. Odpor odborné i laické veřejnosti vyústil v žádost o prohlášení stavby za kulturní památku. Návrhy podal klub Za starou Prahu či iniciativa Libeňský most nebourat, nerozšiřovat. Proti bourání se postavila Praha 7 a občanská sdružení.
Kloknerův ústav Českého vysokého učení technického, který je soudněznaleckým pracovištěm v oboru stavebnictví, loni most zkoumal s výsledkem, že betonové pilíře jsou poničeny korozí a mechanické vlastnosti betonu jsou nestálé.
Loni v prosinci vedení Prahy oznámilo, že opravu mostu zahájí i v případě, že ministerstvo nerozhodne o tom, že je kulturní památkou. Opravu zastupitelstvo schválilo již v roce 2016.
Ministerstvo kultury v únoru 2018 oznámilo, že most nezařadí mezi kulturní památky a chce, aby na místě vznikla jeho kopie.
Kvůli nutnosti podepřít některé konstrukce byl letos šest týdnů zavřený.
