O návrhu na podání obžaloby na premiéra Andreje Babiše (ANO) v kauze týkající se čerpání dotací na Čapí hnízdo měl dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch rozhodnout do 31. srpna. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová si ale myslí, že ve světle požadavku Babišových advokátů na zrušení trestního stíhání do konce prázdnin jasno nebude. „Osobně si myslím, že tuto lhůtu nepůjde beze zbytku dodržet,“ řekla v rozhovoru pro Radiožurnál.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha 18:10 12. 8. 2021 (Aktualizováno: 19:52 12. 8. 2021) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Začněme aktuálním vývojem kauzy Čapí hnízdo. Server Aktuálně.cz ve středu přinesl informaci, že Andrej Babiš podal návrh na zastavení svého trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo. 31. srpna přitom vyprší lhůta, do kdy má příslušný státní zástupce pan Šaroch rozhodnout, jestli obžaluje pana premiéra. Mění nový návrh Andreje Babiše něco na této lhůtě, nebo stále platí, že to rozhodnutí - jestli bude pan premiér obžalován, nebo ne - padne do konce srpna?
Já bych si nejprve dovolila vysvětlit onen vzájemný vztah dozoru a dohledového státního zástupce. Vrchní státní zastupitelství v Praze vykonává ve věci dohled, což lze zjednodušeně říci tak, že vlastně kontroluje postupy dozorového státního zástupce. A v rámci tohoto dohledu stanovil státní zástupce vrchního státního zastupitelství lhůtu do konce měsíce srpna pro rozhodnutí ve věci. Ať už bude jakékoliv. Ať už bude podána obžaloba, či bude rozhodnuto o zastavení, nebo státní zástupce přijme jiný typ rozhodnutí.

Nechci vůbec presumovat dopředu. Ovšem mělo to svoji výhradu, kterou jsem i veřejně sdělila. Tato lhůta byla stanovena za situace, že obhajoba nebude doplňovat dokazování, respektive nebude přednášet státnímu zástupci návrhy na doplnění dokazování, na což má samozřejmě právo. Může doplňovat nové důkazy a může také navrhovat provedení nových důkazů. S každým takovým návrhem se musí státní zástupce ve svých úvahách vypořádat. Buď jej odmítnout, nebo důkazy doplnit.

Už vím od dozorového státního zástupce, že takové návrhy obhajoba uplatňuje. A jedním z těch návrhů, který může rovněž učinit, je i návrh na samotné zastavení trestního stíhání. I tímto návrhem se musí státní zástupce zabývat a vypořádat jej.

Současně ještě chci říci, že se v mediálním prostoru objevila informace o možném svědkovi, který již ve věci vypovídal. A rozhodl se, alespoň dle mediálních sdělení, svou výpověď pozměnit oproti své původní. A i touto novou skutečností se státní zástupce musí zabývat.

Nechci teď říci, zda to stihne, nebo nikoliv. Ale je tu řada nových informací, které jsou naplněním oné výhrady. Podle mého názoru - jak již umím odhadnout dobu, kdy se doplňují důkazy, kdy se zvažují veškeré informace ohledně rozhodnutí - tuto lhůtu nepůjde beze zbytku dodržet.

Babiš žádá zastavení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo. ‚Důvodů je vícero,‘ říká premiérův právník

Číst článek

Předpokládáte spíš, že pan Šaroch požádá o prodloužení?
To nebude žádost o prodloužení, ale bude to informace právě o úkonech, které ještě musí provést proto, aby se řádně dle trestního řádu vypořádal s veškerou obhajobou a s návrhy obhajoby.

Předpokládám, že alespoň rámcově – na rozdíl od nás – víte, co je v tom podání Andreje Babiše. O kolik si myslíte, že by se to mohlo prodloužit?
Co je v tom podání, skutečně nevím. Podání a jeho obsah studuje dozorový státní zástupce, nikoliv dohledový.

Nicméně jste říkala, že návrhy na provedení nových důkazů tam jsou...
Ano. Záleží na úvaze dozorového státního zástupce, zda se vypořádá s těmi důkazními návrhy jakožto s nadbytečnými. To znamená, že neuloží provedení těch důkazů. Anebo se bude domnívat, že takové nové důkazy mohou změnit rozhodnutí ve věci. Ale to je zcela na úvaze doktora Šarocha.

Očekáváte z vaší zkušenosti, že pokud k tomu prodloužení dojde, bude v řádu měsíců?
To skutečně teď neumím říct a byla by to pouhá spekulace. Takže na to vám nemohu odpovědět.

Šest let

Dotace na stavbu Čapího hnízda byla poskytnuta v roce 2008. Celý případ se vyšetřuje od roku 2015, to je skoro šest let. Celou dobu Andrej Babiš a jeho právníci mohli navrhovat důkazy, vypovídali a tak dále. Opravdu je možné a je standardní, aby se po šesti letech objevily nové věci, které by případně mohly vést k prodloužení lhůty?
Neřekla jsem, že se objevily nové věci. Mluvila jsem o dikci zákona, která obhájcům umožňuje kdykoliv v průběhu řízení přinášet návrhy, nové důkazy ve věci. Novými důkazy se rozumí nové informace. A je to skutečně právo obhajoby. Toto právo patří obhajobě po celé trestní řízení. Bez ohledu na to, jak to řízení dlouho probíhá.

Kauza Čapí hnízdo: rozhodnout o obžalobě musí státní zástupce do konce srpna

Číst článek

Na druhé straně: není podání účelové? Nejde tady o to, aby se nerozhodlo třeba do voleb?
Státní zástupce proto může rozhodnout, že nevyhoví takovým návrhům, protože se jedná o návrhy, které nemohou změnit jeho rozhodnutí ve věci. Ale jak říkám, všechny takové návrhy musí vypořádat dozorový státní zástupce.

Už v roce 2018 jste prošetřovali postup dozorového státního zástupce Jaroslava Šarocha. Vy sama jste tehdy říkala, že pan Šaroch měl být aktivnější, měl postupovat důrazněji. Teď jsme o necelé tři roky později. Máte pocit, že pan Šaroch postupuje podle toho, co jste mu tehdy vytýkali?
Myslím si, že ano, protože lhůta se prodloužila nikoliv zaviněním doktora Šarocha, ale objektivně nebyla vyřízena právní pomoc v cizině. Osobně si myslím, že to ovlivnily i souvislosti s covidem-19. To znamená situace v Evropě, která nastala, a nebylo to jen v této věci, ale v mnoha dalších trestních věcech.

Došlo ke zdržení právní pomoci. A tak se tomu stalo i v této věci. Takže my jsme informace opakovaně od městského státního zastupitelství vyžadovali, prověřili jsme je. A tady skutečně doktor Šaroch - aby obstál rozhodnutí nejvyššího státního zástupce, který mu uložil jasné pokyny, které jsou pro něho závazné - musel vyčkat vyřízení právní pomoci. Nebylo v jeho silách lhůtu jakkoliv ovlivnit.

Když se podíváme na celý případ, na první pohled pro laika vlastně nevypadá tak složitě. Jde o to, jestli Andrej Babiš nechal záměrně vyčlenit farmu Čapí hnízdo z Agrofertu, aby působila jako malý podnik, a tím mohla získat padesátimilionovou dotaci, nebo ne. Opravdu vyšetřování takové věci musí a má trvat šest let a má k tomu být spis, který má desetitisíce stran?
Objektivně a odpovědně od počátku této trestní věci říkám, že délka od doby, respektive čas, který uběhne od doby, kdy dojde ke spáchání trestného činu, až po jeho možné prověřování a vyšetřování, je skutečně rozhodná z hlediska kvality důkazů a jejich budoucí hodnoty. Tam, kde by veškeré dokazování stálo jen a pouze na listinných důkazech, což je věc velmi ojedinělá, samozřejmě listina vypovídá stejnou informaci i po letech.

Ale tam, kde potřebujete takové informace doplnit svědeckými výpověďmi, mnoho svědků - je to většina - po určité době, měsících, letech ztrácí kvalitu své paměťové stopy. A i v této věci, a to není jen tato věc, je to zřejmé. I tím je ovlivněna kvalita dokazování, rychlost dokazování.

Na druhou stranu nezjednodušujme. Ta věc vůbec není právně ani skutkově jednoduchá. Zdánlivě se zdá jednoduchou býti, jak jste řekl, ale taková ta zdánlivost jednoduchá nakonec představuje velmi složité řešení. Takže rozhodně bych nezařadila tuto věc mezi jednoduché skutkové a právně trestní věci. To rozhodně ne.

Hospodářská kriminalita

Pokud jde o Andreje Babiše a Čapí hnízdo, média referují také o vyšetřování možných daňových úniků. Firmy koncernu Agrofert si údajně platily fiktivní nebo zbytečné reklamy v areálu Čapího hnízda v době, kdy se ještě stavělo, kdy tam nepřicházeli žádní návštěvníci, tak aby reklama mohla být efektivní. Tím si měly snižovat daňový základ, a potom výši zaplacené daně. Vy jste minulý týden v rozhovoru pro Hospodářské noviny řekla, že se tento případ nedaří posouvat rychleji kvůli policii, která v oblasti hospodářské kriminality pokulhává. Můžete být konkrétní, v čem podle vás policie pokulhává?
Taky v této věci vrchní státní zastupitelství vykonává dohled, proto jsou nám ty informace známy. Ale nedotýká se to jen této trestní věci. Obecně všichni krajští státní zástupci v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Praze několik posledních let upozorňují na velmi špatný stav policie, co se týče specialistů na vyšetřování hospodářské kriminality.

Policistů je málo. Řada z nich odešla do civilu a řada z nich se odmítla nadále zabývat tímto druhem kriminality. A já bych tu situaci označila za alarmující. Je to určitě hlavní město Praha. Je to ale i Plzeňský kraj a jsou to i další kraje, kde dochází k větší fluktuaci policistů. Pokud policie nepřijme nějaké opatření v personální rovině, ať už motivační, finanční, zvláštní ohodnocení těchto policistů, tak se do budoucna obávám, že buď vůbec nebudou některé věci vyšetřeny, anebo lhůty budou ještě mnohem delší.

Kdo, co by s tím měl dělat? Policie? Policejní prezident?
Ano, myslím, že je otázka pro vedení policie.

A řešili jste to spolu?
Opakovaně řešíme tento stav. Policejní prezident, stejně jako jeho náměstci, nám přednáší i řadu důvodů, proč tomu tak je. Řadu z důvodů i chápu. Odměňování v policii a velká fluktuace nejsou právě pro vyšetřování té nejzávažnější hospodářské trestné činnosti úplně ideální. Ale jsou to pro mě argumenty, které musíme umět do budoucna překonat a nesmíme se s tím spokojit.

Neměla by v tom něco dělat vláda, ministr vnitra, ministryně spravedlnosti?
Myslím si, že to je především problém vedení policie a ministra vnitra.

Daňové úniky Agrofertu

Když se vrátím ke kauze možných daňových úniků Agrofertu a Čapího hnízda, máte nějaký předpoklad, kdy policie, potažmo státní zastupitelství, může tento případ uzavřít?
To je opět otázka na dozorového státního zástupce. Ale my v rámci dohledu usilujeme o to, aby se nejednalo o roky.

Cítíte, ať už v jedné větvi kauzy Čapí hnízdo, nebo v té druhé, nějaké silné tlaky?
Nemohu mluvit za dozorové státní zástupce, to by museli zodpovědět oni sami. V rámci dohledové činnosti nikoliv.

A s dozorovými zástupci - třeba s panem Šarochem, jestli čelí nějakému tlaku - jste nemluvila?
Žádnou takovou informaci nám ani jeden z dozorových státních zástupců nesdělil.

Analýzy zastupitelství

Před dvěma lety ministryně spravedlnosti za ANO Marie Benešová kritizovala vrchní státní zastupitelství - jak to vaše pražské, tak olomoucké - kvůli tomu, že podle ní příliš mnoho vámi žalovaných lidí u soudu uspělo a bylo nakonec obžaloby zproštěno. Tehdy paní ministryně mluvila o tom, že je potřeba detailní analýza. Připravili jste detailní analýzu? Vyjasnili jste si to už s paní ministryní?
Myslím, že detailní analýzy je možno seznat i ze zpráv o činnosti státního zastupitelství. Zpráva o činnosti je zprávou, kterou vydává Nejvyšší státní zastupitelství pravidelně každý rok. A nejen v její textové části, ale především v té statistické, jsou jasná data, která toto konstatování vyvrací.

Pokud mám mluvit konkrétně za Vrchní státní zastupitelství v Praze, tak za těch posledních deset, devět let, kdy jsem ve funkci vrchní státní zástupkyně, se obecně zvyšuje jak počet obžalob, tak počet osob, které jsou postaveny před soud.

A pokud bych měla být konkrétní, aby si posluchači uměli udělat představu, tak v roce 2011, než jsem nastoupila do úřadu, obžalovalo vrchní státní zastupitelství 32 osob. V roce 2020 to bylo 198. A za těch devět let postavili státní zástupci před soud cca 900 osob.

Výroky Benešové na adresu soudců jsou nepřijatelné, soudí Rychetský. Ocenil veřejnou podporu

Číst článek

Když se podívám na zprošťující rozhodnutí, pohybujeme se standardně ve všech letech kolem 14 procent zprošťujících rozhodnutí. A já se osobně domnívám, že - s ohledem na závažnost věcí, které patří do působnosti vrchního státního zastupitelství - je to číslo, které svědčí o vysoké úspěšnosti. A kdybych to měla srovnat, zase pro představu, s obdobími předchozími, tak v době jak nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, tak Renaty Vesecké, byl počet zprošťujících a zastavujících rozhodnutí 50 procent.

Tak teď se to vysvětila mně a našim posluchačům. Původní otázka byla, jestli jste si to vyjasnili s paní ministryní.
Myslím, že paní ministryně nyní už může čerpat ze všech těch dat, která jsou obsahem zvláštní zprávy. Já už jsem od té doby nezaznamenala nějakou žádost o informaci či upřesnění…

Ale nemluvili jste o tom spolu…
Nikoliv.

‚Zvažme přísnou specializaci‘

Díval jsem se do té poslední zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2020. Z ní mimo jiné vyplývá, že obě vrchní státní zastupitelství od roku 2011 podala obžalobu na 1446 osob. Z nich do konce roku 2020 bylo pravomocně odsouzeno 332 lidí, což není ani čtvrtina. Tím hlavním důvodem je, že u většiny z obžalovaných ještě soudní řízení stále běží. Jste spokojená s tím, jak dlouho to trvá?
S tím vůbec nejsme spokojeni. A je potřeba říci, že právě do délky trestního řízení před soudem je potřeba započítat i opakované vracení věci z odvolací instance na instanci, která rozhoduje o věci, to znamená nalézacímu soudu. V některých trestních věcech se takto vracíme k nalézacímu soudu dvakrát i třikrát. To znamená, že kauza projde třikrát i vícekrát rozhodnutím nalézacího soudu. Odvolací instance má jiný názor, povětšinou opačný. Jedná se proti zprošťujícímu rozhodnutí.

Jsme úspěšní v odvolání, a pak následuje ještě mimořádný opravný prostředek často u těchto trestních věcí, ať již podaný nejvyšším státním zástupcem, anebo odsouzenými osobami. Takže to řízení vždy před soudem je skutečně dlouhé.

Ministerstvo s plošným zveřejňováním rozsudků nespěchá, rozšíření systému chystá na příští rok

Číst článek

Ještě ze statistiky dodám několik čísel. Z těch, které jste obžalovali v roce 2015 jako vrchní státní zastupitelství, tak do konce roku 2020, to znamená za pět let, se rozsudku dočkalo jen 22 procent, tedy každý pátý. Čtyři pětiny z obžalovaných čekaly na rozhodnutí o svém osudu přes pět let. Říkáte, že tady je ping-pong soudů. Ale když se na to podíváme z pohledu člověka, který čelí trestnímu stíhání, tak pět let žije v nejistotě, jestli půjde, nebo nepůjde do vězení. Co by se s tím mělo dělat?
Je to otázka pro představitelé soudů. Domnívám se, že je namístě uvažovat o přísné specializaci pro tyto věci. Pokud se soudce zabývá obecnou kriminalitou, násilnou trestnou činností, a poté mu napadne taková závažná hospodářská trestní věc, která čítá 1000 spisů a sta svazků, a je - co do skutkové náročnosti i právního hodnocení - velmi složitá, tak se tam potom často projevuje i to, že v těchto věcech nemáme jasnou specializaci. A proto si myslím, že táhnou takto dlouho. Myslím si, že je i namístě zvažovat přísnou specializaci.

Jsou státní zástupci motivováni, když někoho žalují, aby dotyčný skončil ve vězení? Mají za to třeba nějaké odměny?
To u státních zástupců vůbec není možné. Už jen proto, že odměna se neslučuje se zásadami, na nichž stojí veřejná žaloba. To jsou zásady, jako je nestrannost a nezávislost. Tou motivací je řádný výkon funkce státního zástupce.

Státní zástupce už při svém jmenování slibuje, že bude hájit veřejný zájem ze všech svých sil a v souladu se zákony a ochranu základních práv a svobod do rukou ministra spravedlnosti. A je to profesní čest.

Nejvyšší státní zástupce

Velkou pozornost věnovala média v poslední době změně na postu nejvyššího státního zástupce. Pavla Zemana nahradil jeho náměstek Igor Stříž. Změnilo se v té souvislosti něco ve fungování struktury státního zastupitelství?
Nějaké zásadní změny ani nepředpokládám. Pro mě je jmenování doktora Stříže projevem kontinuity s předchozím vedením.

Doktor Stříž působil 10 let coby náměstek Pavla Zemana. A je těžké si představit, že by se mezi těmito dvěma muži po tak dlouhou dobu neprojevily nějaké zcela zásadní názorové rozdíly. Stříž už při svém nástupu jasně deklaroval základní zásady. O ně se chce opírat a hájit základní principy nezávislého, nestranného státního zastupitelství, prostého jakýchkoliv nedovolených vlivů, kdy právě i svou autoritu a svou osobností se chce zasadit o to, aby ochránil státní zastupitelství před takovými možnými vlivy i budoucími.

Od nejvyššího státního zástupce je to velmi důležité prohlášení. A předpokládám, že i co se týče možných alternativ řešení trestního řízení, odklon u alternativních trestů odpovědnosti státních zástupců bude pokračovat v tom, co se pokoušel nastavit Pavel Zeman.

Ministryně Marie Benešová s vámi konzultovala obsazení tohoto postu. Doporučovala jste právě Stříže?
Byla jsem zastáncem toho, aby došlo právě k této kontinuitě. To znamená k tomu, aby doktor Stříž byl jmenován nejvyšším státním zástupcem, a to z těch důvodů, které jsem tady uvedla. Ano, mohli bychom se bavit o řadě dalších jmen, ale vycházeli jsme z reálné situace, která tady byla. A paní ministryně se ptala na jména, měla jasnou představu. A v této souvislosti, ano, jsem byla pro zachování kontinuity.

Vy samozřejmě znáte velkou část státních zástupců. Koneckonců jste byla šéfkou Unie státních zástupců, teď jste stále čestnou prezidentkou tohoto sdružení. Kolik lidí znáte je v soustavě státního zastupitelství, o kterých jste přesvědčená, že by okamžitě mohli úspěšně vykonávat funkci nejvyššího státního zástupce?
Když se mě zeptáte teď, tak vám hned řeknu, že nejméně pět.

Kauzu střetu zájmů nově šetří Lucemburk. Evropská prokuratura z Česka převzala zatím 12 případů

Číst článek

Evropský veřejný žalobce

Novinkou pro státní zastupitelství je od 1. června také fungování nového Úřadu evropského veřejného žalobce, takzvané evropské prokuratury, která má převzít vyšetřování trestných činů, které poškozují finanční zájmy EU. Máte přehled, kolik takových případů už od českých státních zástupců v Lucemburku převzali?
Mohu vám říci, kolik jich převzali od Vrchního státního zastupitelství v Praze, protože systém funguje na bázi tzv. nabídky. V první fázi tomu tak bylo, kdy věci, které spadají do působnosti úřadu, museli okresní státní zastupitelství, krajská a vrchní, nabídnout evropskému žalobci a ten ve stanovené lhůtě buď věci vrátil zpět do soustavy státního zastupitelství, nebo si některé ponechal pro další zpracování.

U Vrchního státního zastupitelství v Praze tomu tak bylo u třech věcí, které jsme nabídli. A všechny tři věci Úřad evropského veřejného žalobce převzal.

Můžete prozradit, které to jsou?
Určitě vám neřeknu, které to jsou, protože i evropský žalobce za Českou republiku Klement sdělil, že mediální politika tohoto úřadu je taková, že nebudou ani sdělovat, o které věci se jedná a kterými věcmi se zabývají.

O vzniku evropské prokuratury se mluví někdy jako o zásadním zlomu v trestním právu. Šéfka nového úřadu, Rumunka Laura Kövesiová, při jeho vzniku slibovala, že díky němu výrazně vzroste počet vyřešených případů hospodářské a finanční kriminality v zúčastněných zemích EU. Očekáváte, že se podaří díky evropské prokuratuře vyšetřit více takových případů?
Já bych úřadu přála, aby tomu tak bylo. Doba ukáže, jestli se tyto předpoklady naplní. Musíme ovšem vycházet z reálné situace. Trestné činy vyhledává, prověřuje a vyšetřuje policie. V tomto případě to bude stále Policie ČR. Poté, kdy úřad evropského žalobce takové věci zpracuje, budou je projednávat národní soudy. Nejedná se o žádnou zvláštní úpravu. Byla bych ráda, kdyby se to řízení zkrátilo, zefektivnilo. Přála bych to tomuto úřadu, ale počkejme si, jaká bude realita.

Z toho spíš chápu, že jste skeptická?
Znám trestní řízení v jeho reálné podobě. A pokud jej mám popsat, tak si vezměte, že pouze určitá část - ta práce státního zástupce - může být efektivnější především z pohledu neformálního vyřizování právní pomoci, předávání poznatků mezi jednotlivými státy, předávání zkušeností. Ale práce policie a práce soudů bude stejná, jako bylo v těchto věcech už v minulosti, tedy standard.

Poslední věc. Už jste se o tom zmínila. Ve funkci pražské vrchní státní zástupkyně jste už devět let. Je to zdravé? Není to moc dlouho?
Měli by to říci kolegové. Měli by to říci ti, kdož hodnotí výsledky úřadu. To si myslím, že je úplně prvořadé. Stále jsou ještě některé věci, které bych si přála změnit. Nejen na vrchním státním zastupitelství, těch už je minimum, ale směrem do soustavy státního zastupitelství, což mi tato pozice umožňuje. A jsou to věci, které jsou spojené i s legislativními změnami, respektive legislativní změny jsou předpokladem takových změn. Ať už se to týká nového zákona o státním zastupitelství, kdy předpokládám, že nové debaty začnou s novou vládou a s novou sněmovnou.

A u těch chcete být, jestli to dobře chápu.
U těch bych ráda byla.

Tomáš Pancíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít