Ministerstvo s plošným zveřejňováním rozsudků nespěchá, rozšíření systému chystá na příští rok
Začalo se na něm pracovat už za ministra Jiřího Pospíšila, stále ale není hotový. Systém na zveřejňování rozsudků sice ministerstvo spravedlnosti loni v prosinci konečně spustilo, stále ale funguje v pilotním režimu a zatím obsahuje necelých 90 tisíc rozsudků, pouze z občanskoprávních sporů. Do rozšíření na veškeré rozsudky, tedy například i ostře sledované kriminální kauzy, se resort příliš nehrne.
Slovenský web otvorenesudy.sk funguje od roku 2013 a jeho databáze už obsahuje více než 3,5 milionu rozsudků.
V Česku se s plošným zveřejňováním zatím ještě pořádně nezačalo. Tuzemské soudy sice mají povinnost zařazovat rozhodnutí do centrální databáze už od roku 2002 a na internetu je evidence bezplatně dostupná od roku 2011, ještě nedávno ale zela prázdnotou.
Před šesti lety podle ombudsmanky Anny Šabatové obsahovala 2875 verdiktů, za rok jich přibylo jen 239.
Obliba dohod o vině a trestu roste. ‚Žádoucí je využívání u činů korupční povahy,‘ říká Bradáčová
Číst článek
O větší transparentnost rozsudků se přitom snažil už Jiří Pospíšil (tehdy ODS, nyní TOP 09), který resort spravedlnosti řídil v letech 2006 až 2009 a 2010 až 2012. „Kdyby projekt nebyl po mém odchodu pozastaven, už to několik let mohlo být,“ zalitoval loni v lednu pro Deník E15.
Jenže ani po devíti letech a sedmi ministrech plošné zveřejňování nefunguje. Ministerstvo spravedlnosti sice loni v prosinci spustilo pilotní projekt, ten ale zatím obsahuje pouze necelých 90 tisíc soudních rozhodnutí převážně z občanskoprávních sporů.
Kdy se systém rozšíří na veškeré rozsudky, ale zatím není jisté, v letošním roce to ale nebude. „Očekáváme, že další rozšíření agend proběhne příští rok na základě účinnosti novelizace zákona a vyhlášky,“ řekl pro server iROZHLAS.cz mluvčí resortu Michal Pleskot.
Resort tak možná počká až na nejzazší termín – začátek července příštího roku. Právě tehdy totiž nabude účinnosti část novely o soudech a soudcích, která zveřejňování verdiktů do centrální databáze přímo ukládá.
Zásadní problém vyřešen
Už před startem systému se přitom podařilo vyřešit zásadní problém – anonymizaci rozsudků. Tou se doposud museli zabývat úředníci, ruce jim ale uvolnila aplikace. Tu přitom nepřipravili IT experti, ale zaměstnanec ústeckého krajského soudu Pavel Pihera, který donedávna působil jako asistent soudce.
‚Mildí, možná mi to zlomí vaz.‘ Soudce Sovák si za ohnutý rozsudek podle policie vzal obraz
Číst článek
A její tvorba mohla být ještě rychlejší, kdyby na ní pracoval naplno. Společně s dalšími čtyřmi kolegy si ale rozdělují dva plné úvazky.
Přesto výsledek jejich práce chválí nejen experti na státní správu, ale i soudci. „Viděl jsem, když software předváděl jeho tvůrce. Zdálo se mi, že to bylo perfektně vymyšlené,“ míní například prezident soudcovské unie Libor Vávra.
Navzdory tomu na justičním webu zatím visí jen výsledky občanskoprávních sporů. Podle Pihery by ovšem bylo možné veškeré rozsudky zveřejňovat už letos. „Je třeba dopracovat metodiku, ale v tuto chvíli by měl být schopen zpracovat jakýkoliv text,“ řekl krátce Hospodářským novinám v jediném prohlášení, které k anonymizéru vydal.
Server iROZHLAS.cz se ho pokoušel oslovit. Tvůrce systému se rozhovoru nebránil, podle svých slov se ale zavázal, že bude médiím poskytovat informace pouze se souhlasem ministerstva. Jeho mluvčí Pleskot ale přímou komunikaci s Piherou neumožnil. Nabídl pouze společnou schůzku, na níž bude Pihera pod dohledem nadřízených.
Zlepší to justici?
Už teď má ale česká justice zpoždění, přímo mezinárodní. „Zveřejňování rozsudků funguje na západě od našich hranic, ale například i na Slovensku, kde chtěli tímto způsobem zdůvěryhodnit justici,“ připomíná soudce Vávra.
Autor nenávistného komentáře o dětech z Teplic půjde znovu k soudu. Zprošťující rozsudek je zrušený
Číst článek
Odtajňování rozsudků přitom podle Vávry může zlepšit justici samotnou. „Jde o zpětnou kontrolu a činnosti soudů. Do budoucna může mít ale velký dopad to, jak v obdobných případech rozhodují soudy v jiných krajích nebo ve vzdálenějších okresech. Mohlo by to přispět k větší předvídatelnosti verdiktů,“ vysvětluje soudce.
S tím souhlasí i Jakub Drápal, odborník na trestní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Zveřejňování nám umožní více studovat, co se reálně děje a jaká je rozhodovací praxe. Často se diskutuje například znásilnění, což je opravdu široká skutková podstata a můžou se za ní skrývat různá jednání. Soudce se může podívat na rozsudky a na to, jaké za trestné činy byly uložené tresty,“ přiblížil.
Zásadní je podle něj i zvýšení transparentnosti, což může vést ke zlepšení kvality rozsudků. „Soudci si budou dávat větší pozor,“ dodal.
Vávra ale zároveň vybízí k obezřetnosti. Obává se, že by si někdo mohl spojit rozvrhy jednotlivých soudů, které se zveřejňují elektronicky, s anonymizovanými rozsudky. „Není úplně možné vyloučit, že se porovnáním obou databází někomu podaří nasázet jména a údaje zpět do anonymizovaných rozsudků,“ upozornil soudce.
