Soustředíme se na dodávky munice. Úvahy o vyslání vojáků na Ukrajinu jsou předčasné, popisuje Pojar
Státníci takzvané koalice ochotných, tedy třicítky zemí, které se zavazují k další vojenské podpoře pro Ukrajinu, se na čtvrtečním tříhodinovém summitu v Paříži shodli, že je nutné posilovat kapacity ukrajinské armády i do budoucna v zájmu odstrašení Ruska. „Země se shodly na tom, že je potřeba Ukrajinu podporovat zpravodajskými informacemi tak, aby se lépe mohla bránit,“ říká pro Radiožurnál vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Co byste označil za klíčový závěr čtvrtečního jednání?
Neřekl bych, že jednání mělo naprosto zásadní výsledek. Jednalo se ale o užitečnou koordinaci jednotlivých kroků, které některé země dávají dohromady společně, například při dodávkách munice nebo jiné podpory Ukrajiny, a zároveň pro výměnu názorů na současné vyjednávání o příměří – shoda na tom, že Rusko příměří evidentně nechce, byť s ním Ukrajina souhlasila a nutnost dále koordinovat aktivity tak, aby byla maximálně posílena ukrajinská armáda. Aby se mohla bránit teď a aby byla silná i v době, pokud příměří nastane.
Poslechněte si celý rozhovor s vládním poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pajerem
Premiér Petr Fiala, předseda ODS, po jednání řekl, že se účastníci summitu shodli na potřebě silné ukrajinské armády v budoucnu, že počítají s dalšími dodávkami vojenského materiálu, ale také s podporou ukrajinského obranného průmyslu nebo výměnou zpravodajských informací. Můžete být konkrétnější? Padly tam nějaké konkrétní závazky, co Ukrajina od koho dostane?
Některé země informovaly o tom, jaké nové balíčky pomoci uvolnily. Jiné takto specifické nebyly, ale v zásadě každý, kdo se zúčastnil, nějakým konkrétním způsobem ukrajinskou armádu podporuje. Ať již dodávkami vlastních zbraní – a to jak nákupem nových zbraní, tak vyskladňováním zbraní, které nepotřebují – nebo právě onou zpravodajskou spoluprací či výcvikem ukrajinských vojáků, ať již k tomu výcviku dochází v těch zemích, které ho pořádají, nebo v zemích sousedních. Třeba Česká republika cvičí Ukrajince nejen v Česku, ale i v Polsku a Německu.
Takže různé přísliby tam byly. Informace o tom, co jednotlivé země dělají, také. Shodli se na tom, že je potřeba Ukrajinu podporovat zpravodajskými informacemi tak, aby se lépe mohla bránit. V první řadě jsou ale dodávky munice, dodávky systému a munice na protivzdušnou obranu. Shoda byla na tom, že je důležité podporovat ukrajinskou výrobu dronů a bezpilotních prostředků, protože Ukrajinci jsou teď skutečně dobří v tom, co vyrábějí, a produkce by mohla ještě růst, což je to naprosto zásadní. Stejně důležitá je podpora dodávek systému elektronického boje a ukrajinské výroby, která je velmi inovativní s ohledem na to, co se na té ukrajinské frontě děje.
Nenastal čas rušit protiruské sankce, řekl Starmer. Moskvě podle Zelenského nejde o mír
Číst článek
Mluvil jste o munici. Tématem toho jednání měla být i česká muniční iniciativa. Je v tomto směru něco nového?
Některé země nám sdělily, že se znovu účastní, takže ten počet dárců na letošní rok narůstá. Minulý rok jsme dodali jeden a půl milionu kusů velkorážové munice – ať již té západní nebo sovětské provenience – ve spolupráci s dohromady 16 zeměmi, samotnou Ukrajinou, která ledacos nakupuje také sama, a EU, která uvolnila nějaké prostředky. I v letošním roce chceme znovu dodat přinejmenším jeden a půl milionu dělostřeleckých granátů.
Já jsem přesvědčen o tom, že se to podaří a že to nějakým způsobem zabezpečí ukrajinskou obranu tak, aby nedošlo k průlomu obranné linie.
Francouzský prezident Emmanuel Macron si podle AFP před tou schůzkou telefonoval s Donaldem Trumpem. Dozvěděli se účastníci schůzky na základě toho něco víc ohledně strategie Spojených států ohledně vyjednávání o příměří?
Ohledně vyjednávání o příměří v Rijádu referoval poměrně podrobně ukrajinský prezident Zelenskyj. I prezident Macron poté informoval o svém telefonátu s Donaldem Trumpem. Myslím si ale, že mi nepřísluší, abych tady zacházel do podrobností. Nevím, co budou chtít zveřejnit a nechci to zveřejňovat za ně.
Emmanuel Macron po jednání řekl, že některé země se chtějí podílet na možném vyslání vojáků na Ukrajinu, které iniciují Francie a Británie. Patří mezi tuto část i Česko?
V tuto chvíli se soustředíme na dodávky munice, to je naše expertiza. Pro nás jsou tyto úvahy předčasné, dokud nebudeme vědět, za jakých podmínek by to bylo, na základě jaké dohody by to bylo.
Nasloucháme tomu, jak se na to dívají ostatní, ale žádné rozhodnutí nepadlo a není to v tuto chvíli naše priorita. Priorita je pokračovat v tom, co děláme, protože to je teď důležité, a být připraveni na to, co může nastat. Jak jsem ale říkal, spíše nasloucháme, než že bychom do toho aktivně vstupovali.
EU vyzývá Rusko, aby ukázalo vůli ukončit válku. Proti další podpoře Ukrajiny bylo jen Maďarsko
Číst článek
Dohodli se účastníci, kdy budou ta jednání pokračovat? Kdy a kde bude další schůzka?
Těch schůzek bude celá řada, protože nějakou dobu probíhají na různé úrovni, na úrovni vojenské, na úrovni politických ředitelů, ministerstev zahraničí a ministerstev obrany. Zároveň se chystá schůzka pod vedením Velké Británie a Německa – jakási koordinace dodávek a pomoci Ukrajině, kterou přebírá v tuto chvíli Británie s Německem od Spojených států, protože Spojené státy schůzky v minulosti sice organizovaly na německé půdě, ale na půdě svých vojenských základen.
Takže těch schůzek bude celá řada, ale žádné další takové, jako bylo dnes (ve čtvrtek) v Paříži nebo před týdny v Londýně, oznámeno nebylo. Myslím si, že všichni budou spíše reagovat s ohledem na to, co bude potřeba. Pokud nastane něco nového a bude nutné a důležité se sejít, tak se všichni rádi svolají a sejdou. Není to ale tak, aby se lídři scházeli jenom proto, aby demonstrovali schopnost se sejít. Důležitá je koordinace konkrétních kroků, konkrétních dodávek, konkrétní pomoci a nikoliv ten fakt, že setkání dojde.
