Přehled tisku: Havlíčkova podnikatelská minulost, infekce v nemocnicích a problémy s kůrovcem

V pondělním tisku se dočtete o bonusových výplatách pro akcionáře společnosti ČEZ. Tématu se věnuje deník E15. Lidové noviny píšou o lidech, kteří se v nemocnicích nakazí infekcí, se kterou původně nepřišli, a měsíčník reportér popisuje podnikatelskou minulost nového ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka za hnutí ANO. Více v přehledu tisku, který připravil Radiožurnál.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Karel Havlíček, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků

Měsíčník Reportér se věnuje podnikatelské minulosti nového ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka za hnutí ANO. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

E15

Akcionáři energetické společnosti ČEZ se možná dočkají bonusové výplaty. Pokud firma vyplatí celou sumu získanou prodejem svého bulharského byznysu, připadla by na každou akcii dividenda 15 korun. Deník E15 odhaduje, že stát by tak získal skoro tři a půl miliardy korun dividend navíc. Možnost výplaty mimořádné dividendy z prodeje zahraničních aktiv připustil ČEZ v závěru května. Podle deníku E15 by mohla energetická společnost peníze vyplatit v horizontu příštích měsíců. ČEZ byl kritizovaný, když počátkem dubna navrhl vyplatit letošní dividendy na úrovni 24 korun na akcii. Je to totiž o devět korun míň než loni. Podle analytiků přitom firma nemá žádný důvod vyplácenou částku snižovat. Má dostatek hotovosti i nerozděleného zisku.

Lidové noviny

Sto tisíc lidí se ročně v českých nemocnicích nakazí infekcí, se kterou se původně léčit nepřišli. Informují o tom Lidové noviny. Nemocniční nákazy pak často komplikují stav pacientů. Podle Státního zdravotního ústavu proto může ročně zemřít až 3000 hospitalizovaných lidí. Tato čísla nejsou v Evropě nijak výjimečná. Podobné problémy mají v Rakousku, Německu nebo třeba Belgii. Zjistily to už studie, které vědci dělali v Evropě v letech 2016 a 2017. Podle Lidových novin je podstatnou část viny na nemocničním personálu, který nedodržuje dostatečně hygienické návyky. Jen 40 procent lékařů a sester si správně myje ruce. V Česku se spotřebují jen dvě třetiny alkoholové dezinfekce z množství, které doporučuje Světová zdravotnická organizace. A chybějí taky školení specialisté na kontrolu a prevenci nemocničních infekcí.

20:21

‚Nemůžu dát víc, protože by vás to zabilo‘ je nemravná věta. Odborník kritizuje praktiky některých lékařů

Číst článek

Mf Dnes

Mf Dnes píše o případu soudce z Teplic, který teď sám půjde před soud. Kvůli jeho chybě byl totiž v lednu propuštěn na svobodu nebezpečný násilník. Vedení tamního okresního soudu na něj proto podalo kárný návrh a chce mu dočasně snížit plat. Nebezpečný recidivista už v roce 2006 dostal trest jedenáct a půl roku vězení za to, že týral a surově mlátil prostitutky. Po propuštění ale agresivitu stupňoval. Loni v dubnu ho tak znovu zatkla policie a muž skončil ve vazbě. Tehdy se odvolal a jeho stížnost zamítl odvolací soud v Ústí nad Labem, kde byl na stáži teplický soudce Martin Parolek. Problém nastal, když se Parolek vrátil do Teplic a dostal na starosti právě tento případ. Zákon ale zakazuje, aby soudce, který rozhoduje o vazbě, pak řešil vlastní případ, jak vysvětluje Mladá fronta.

Reportér

Měsíčník Reportér se věnuje podnikatelské minulosti nového ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka za hnutí ANO. Havlíček se totiž jako investor podle časopisu podílel například na kritizovaném projektu kmenových buněk profesorky Sykové, kdy se beznadějně nemocným lidem prodávala léčba bez prokazatelných účinků. Jako soukromý investor Havlíček financoval holding firem, které měly pracovat na léčbě kloubů nebo hojení ran. Jedna z firem se specializovala na použití kmenových buněk u pacientů trpících smrtelnou a dosud neléčitelnou amyotrofickou laterální sklerózou. Reportéři ČT pak odhalili, že část pacientů, na kterých se metoda testovala, si museli za zařazení do studie zaplatit. Obvykle sto padesát tisíc korun za jednu dávku buněk. Léčba ale neměla prokazatelný účinek.

Deník

Regionální Deník si všímá přibývajících případů, kdy se lidé přiotrávili doplňky stravy. Po spolykání příliš mnoha tablet hořčíku nebo vitaminu B6 měli pacienti silné žaludeční potíže. A podobný efekt měly i tablety se sladkovodní řasou chlorella. Lékaři případy, kdy bylo lidem po doplňcích stravy špatně, prověřovali. V jednom případě například bylo v tabletách příliš olova. Lidé, kteří chtějí sladkovodní řasu v tabletách užívat, by si měli dávat pozor na dodavatele. Na krabičkách by měl být uveden původ všech použitých surovin. Pokud tomu tak není, regionální Deník radí takový přípravek vůbec nekupovat. Řasy vypěstované v nevhodném prostředí totiž můžou obsahovat škodlivé látky.

Kůrovec v Orlických horách ohrožuje tisíce hektarů lesa, situaci zhoršuje kalamita ze zimy

Číst článek

Hospodářské noviny

Vojenské lesy nechtějí kvůli kůrovci a suchu posílat peníze do státního rozpočtu. Upozorňují na to Hospodářské noviny. Loni podnik odvedl státu 200 milionů korun a letos rozpočet počítá se stejnou částkou. Lesy teď ale potřebují peníze na boj s přírodními živly. 200 milionů korun loni Vojenské lesy a statky vyplatily svému zakladateli – tedy ministerstvu obrany. A to přestože zisk podniku byl jen zhruba 86 milionů korun. Letos ministerstvo očekává stejnou částku. Firma by si ale peníze raději nechala na případnou obnovu lesů po kůrovci a na investice do vodohospodářských opatření proti suchu.

Právo

Vinaři se vracejí k dřevěným sudům. To je titulek deníku Právo. Většina výroby vína teď funguje v chemicky a technologicky bezpečném prostředí. Ze sudu má ale víno lepší chuť. Proto po něm vinaři znovu sahají, přestože je tato výroba pracnější a dražší. Vinaři z Mikulova například Právu popsali, že většinu vína vyrábí v nerezových tancích, které skvěle vyhovují hygienickým požadavkům. Zhruba desetinu produkce se ale rozhodli vyrábět postaru. V dřevěných sudech zrají velká vína, která potřebují delší čas na zrání. Vinaři se o ně musí mnohem víc starat, aby předešli třeba nežádoucím chuťovým tónům nebo nemocem. Chuť vína pak ovlivňuje i to, jakou intenzitou je dřevo uvnitř sudu vypálené.

Veronika Šírová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme