Proti koronaviru bylo v Česku už nasazeno téměř 15 000 vojáků. Pomáhali se zásobováním i s testováním
Do boje proti koronavirové pandemii bylo v Česku nasazeno už téměř 15 tisíc vojáků. Pomáhali v sociálních a zdravotnických zařízeních, při hlídání hranic, s přípravou systému Chytré karantény nebo při stavbě záložní polní nemocnice v pražských Letňanech. Podíleli se i na zabezpečení podzimních voleb. Informovala o tom mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.
Během první a druhé vlny pandemie bylo podle ní do začátku tohoto týdne nasazeno 14 879 vojáků. Jde o celkový součet lidí, které armáda na jednotlivé úkoly vyslala. Někteří vojáci ale postupně pomáhali i ve více operacích, na jmenném seznamu nasazených vojáků by tak bylo méně kolonek.
Červený kříž vyškolí 500 vojáků. Pomáhat mají v nemocnicích a sociálních zařízeních jako ošetřovatelé
Číst článek
Vláda od vypuknutí pandemie rozhodla o nasazení armády několikrát. První případy koronaviru na českém území se potvrdily 1. března, o den později náčelník generálního štábu Aleš Opata vydal nařízení, kterým stanovil úkoly pro armádu, pokud by v Česku vypukla epidemie. Veškeré kompetence přešly na nedávno vzniklé velitelství pro operace a řízení dostal na starosti generálporučík Josef Kopecký.
Armáda se následně zapojila do pomoci státní policii při střežení uzavřených hranic. Nejprve 84 vojáků pomáhalo na vybraných hraničních přechodech, později se zapojili do střežení hranic. V deseti rotacích operace Oko se od 16. března do 12. června vystřídalo na hranicích podle Dvořákové 9074 vojáků a 1171 kusů techniky. Své úkoly vojáci plnili ve společných hlídkách s policisty.
Armáda dokončila polní nemocnici v pražských Letňanech. Pro pacienty je připraveno 500 lůžek
Číst článek
Současně armáda pomáhala s přepravou zdravotnického vybavení a pomůcek do České republiky i s jejich vykládkou z letadel a s rozvozem ze skladů. České vojsko k tomuto úkolu vyčlenilo 400 vojáků, 309 nákladních automobilů, sedm desítek menších automobilů, deset autobusů, vrtulník Sokol a letoun CASA. Vojáci podle Dvořákové najeli při 94 akcích přes 50 tisíc kilometrů a přepravili přes 200 tun materiálu.
Výrazným způsobem se armáda také zapojila do projektu Chytré karantény. Do čela centrálního řídícího týmu byl postaven generálmajor Petr Procházka a „duchovním otcem“ Chytré karantény se stal plukovník Petr Šnajdárek. Za jeho práci ho v říjnu prezident Miloš Zeman ocenil medailí Za zásluhy. Armáda také vyčlenila několik desítek vojáků pro odběrové týmy, které vyjížděly testovat lidi s podezřením na nákazu koronavirem. Celkem podle Dvořákové během první a druhé vlny zajistili 67 866 odběrů.
Dalším úkolem bylo zajištění dekontaminací, ten připadl libereckým chemikům. Vojáci také posílili odběrová místa. Zvažovala se také operace „Shelter“ (přístřešek), při které by armáda zajistila ubytování pro lidi bez domova v Praze. Nakonec spuštěna nebyla.
Stavba polní nemocnice
Ve druhé vlně šíření nákazy se armáda opět podílela na přepravě materiálu, přivezla například ventilátory z Itálie. Velkou logistickou akcí se stala stavba polní vojenské nemocnice v pražských Letňanech, která slouží jako záloha pro případ vyčerpání zdravotnických kapacit nemocnic. Armáda na stavbu, která trvala osm dnů, vyslala asi 100 vojáků, kteří 81 vozidly přepravili 340 tun materiálu. Zároveň bylo vyčleněno 25 lékařů, 143 dalšího zdravotnického personálu a 80 sanitářů, kteří by byli v Letňanech nasazeni v případě zahájení činnosti polní nemocnice.
Nejvyšší počet nakažených od začátku epidemie. Ve středu přibylo 16 939 pozitivních
Číst článek
Nejvýraznějším zapojením armády v druhé vlně epidemie je pomoc sociálním a zdravotnickým zařízením, které se kvůli nákaze potýkaly s nedostatkem personálu. Prvně byli takto vojáci nasazeni už na jaře v Alzheimercentru v Ostravě a v léčebně dlouhodobě nemocných v Mariánských Lázních. Na podzim pak byli vojáci postupně vysláni na pomoc 120 sociálním a zdravotnickým zařízením. Vystřídalo se jich v nich 1879.
Armáda také vyčlenila 359 specialistů s rozšířeným kurzem první pomoci, kteří byli nasazeni ve 43 nemocnicích. Zřídila i čtyři call centra v Opavě, Ruzyni, Táboře a v Prostějově, kde týmy po až 50 vojácích pomáhají krajským hygienám s obvoláváním lidí, kteří se mohli setkat s nakaženým člověkem.
Vláda armádu také pověřila tím, aby se podílela na zajištění krajských a senátních voleb. Za úkol vojáci dostali zajistit hlasování nakažených lidí na tzv. drive-in stanovištích, v pobytových zařízeních nebo při hlasování do přenosných volebních schránek. Postupně tak bylo nasazeno 2092 vojáků.
