Jednotné, nebo vlastní. Do 14 dnů musí ředitelé rozhodnout o přijímacích zkouškách na střední školy
Do konce ledna musí ředitelé středních škol rozhodnout o podobě přijímacích zkoušek do čtyřletých maturitních oborů. Můžou sami určit kritéria pro přijetí a nemusí využít jednotné testy jako v minulých letech. Ministerstvo školství jim dalo volnou ruku kvůli dlouhodobé distanční výuce, která komplikuje přípravu žákům devátých tříd.
„Moc dobrý pocit z toho nemám. Jsem taková trochu víc ve stresu, jak jsem ve škole opravdu moc nebyla. Opravdu nejsem nejlepší student. Takže pro mě by bylo lepší mít i pohovor, než testy z matematiky a češtiny,“ popsala Radiožurnálu patnáctiletá Barbora.
Ještě zhruba čtrnáct dní mají ředitelé středních škol na to, aby si rozmysleli podobu přijímacích zkoušek. Více si poslechněte v reportáži Lucie Korcové
Ta si chce podat přihlášky na střední školu s maturitou. Některé už má vytipované. Jaké budou podmínky pro přijetí, ale zatím neví: „Mám obavy, že se nikam nedostanu. Trochu jo.“
To žákyně 9. třídy Berenika má jasno. Školy, kam se chce hlásit, už na svých webových stránkách podobu přijímaček zveřejnily. „Na jedné budu dělat jenom přijímačky z češtiny, takže to se mi trošku ulevilo, protože matematika není úplně moje silná stránka. A pohovor tam budu dělat. Ale bála jsem se hodně, než jsem se na to podívala,“ řekla.
Přijímací zkoušky na čtyřleté střední školy budou na jaře nepovinné. U maturit půjde změnit termín
Číst článek
Ministerstvo školství ještě před koncem loňského roku rozhodlo, že letos zůstane povinná jednotná přijímací zkouška z matematiky a češtiny jen u osmiletých a šestiletých gymnázií.
U čtyřletých maturitních oborů budou mít ředitelé možnost volby. „Ředitel školy buď využije jednotnou přijímací zkoušku, kterou zajišťuje CERMAT. Anebo si připraví svou vlastní školní přijímací zkoušku,“ řekl tehdy šéf resortu Robert Plaga za hnutí ANO.
Neukážou reálné znalosti
Programový ředitel Informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký předpokládá, že se většina těchto škol - především gymnázií - zřejmě rozhodne zůstat u jednotné přijímací zkoušky.
Přihlášku na gymnázium si podal každý pátý žák 9. třídy. Podle Cermatu jich nejvíc bylo v Praze
Číst článek
„Zejména z důvodu toho, že mi rovnou ředitelé řekli, že je to pro ně strašně narychlo, převis budou mít a potřebují někde selektovat. A zejména také protože prostě jejich kantoři jsou unavení, takže dělat jakékoliv další alternativy si v podstatě moc nedokážou představit a nestihnou to,“ vysvětlil šéf EDUinu.
Podle Hřebeckého tak ale hrozí, že přijímací zkoušky neukážou reálné znalosti jednotlivých žáků. Upozorňuje na to, že zásadní roli budou hrát faktory, které samy děti nemohly ovlivnit.
„Protože to dítě nebylo rok ve škole. Probíhá distanční výuka. A distanční výuka je závislá zejména na tom, jak dokáže rodina vytvořit tomu dítěti podmínky, jak ho dokáže motivovat a podobně. A vedle toho, jakým způsobem dokázala škola a konkrétní učitelé naskočit na kvalitní distanční výuku,“ dodal Hřebecký.
Motivační pohovor
Možnou cestou nejen pro letošní rok, ale i do budoucna, by podle něj mohly být alternativní podoby přijímacích řízení. Třeba motivační osobní pohovor.
S jedním pokusem přijímací zkoušky se šance žáků na přijetí nesnižují, shodují se ředitelé škol
Číst článek
Ten – vedle povinné zkoušky CERMATU - už v minulých letech využívalo třeba Waldorfské lyceum v Praze. Jeho ředitel Ivan Smolka proto volnou ruku při koncipování letošních přijímacích zkoušek vítá.
„Nechceme jenom z nějakých výsledků testů si spočítat body a z toho udělat pořadí. Daleko víc než znalosti, které získají ve škole, jsou důležité schopnosti a vlastnosti. A na tom se snažíme pracovat. A to se snažíme objevit i při těch pohovorech, jestli člověk na to předpoklady má,“ popsal Smolka.
O tom, jestli školy využijí jednotné přijímací zkoušky, nebo si připraví vlastní, můžou ředitelé rozhodovat až do 31. ledna. Přihlášky pak musí uchazeči i letos podat nejpozději do 1. března.
