Přihlášku na gymnázium si podal každý pátý žák 9. třídy. Podle Cermatu jich nejvíc bylo v Praze
Každý pátý žák 9. třídy si podle Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) podal přihlášku na gymnázium, nejvíce v Praze a ve Zlínském kraji, nejméně na Karlovarsku a Plzeňsku. Vyplývá to z údajů o letošních přijímacích zkouškách na střední školy, které Cermat zveřejnil. Letos se na střední školy hlásilo téměř 94 000 dětí, do čtyřletých oborů jich směřovalo přes 69 000 a 60 procent z nich na střední odborné školy.
Loni se na střední školy hlásilo asi o 4000 dětí méně. Cermat jednotné přijímací zkoušky organizuje.
1:41
Pomoc pro deváťáky i zpětná vazba pro školy. Středoškoláci na Mostecku vytvořili Vzkazník
Číst článek
Při započtení i žáků z 5. a 7. tříd je podíl budoucích gymnazistů ještě vyšší. „Podíl žáků, kteří si podali alespoň jednu přihlášku na gymnázium je nejvyšší v Praze (54 %), dále v kraji Jihomoravském (50 %) a Středočeském (48 %). Na opačném pólu je, mimo jiné i kvůli neexistenci šestiletých gymnázií, kraj Pardubický, kde na gymnázium směřovalo pouze 34 procent uchazečů, dále kraj Ústecký (36 %) a Karlovarský (38 %),“ uvedl Cermat.
Na šestiletá a osmiletá gymnázia se hlásilo téměř 25 000 dětí. V Praze chce na osmileté gymnázium třetina žáků pátých tříd. V ostatních krajích je zájem výrazně menší, ve druhém Královéhradeckém kraji je to 18,2 procenta. Jen každý desátý chce na osmileté gymnázium v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
Nejvíc sedmáků hlásících se na šestiletá gymnázia má opět Praha a Královéhradecko. Nejméně jich je v Pardubickém kraji, kde žádné šestileté gymnázium není, a hlásit se tak musí mimo region. Méně než procento žáků směřuje na šestiletá gymnázia také v Ústeckém kraji.
Přes 60 procent na odborné školy
Velmi mírně se meziročně zvýšil podíl žáků hlásících se na čtyřletá gymnázia. Nejvíc zájem o ně rostl na Vysočině a v Moravskoslezském kraji. Klesal jen v Karlovarském a Pardubickém kraji.
Termín středoškolských přijímaček ministr Plaga oznámí do půli května. Žáci budou mít jeden pokus
Číst článek
Více než tři čtvrtiny dětí po základní škole směřují na čtyřletý studijní obor. „Obecně došlo meziročně k velmi mírnému nárůstu podílu přihlášených do čtyřletých oborů na populaci žáků 9. ročníků ZŠ, což se nejvýrazněji projevilo v kraji Olomouckém a Královéhradeckém,“ píše se v dokumentu. Naopak klesl jejich podíl jen v Jihočeském a Moravskoslezském kraji.
Z 69 000 dětí si přes 60 procent podalo přihlášky na střední odborné školy. Nejvyšší je tento podíl v Ústeckém a Karlovarském kraji, nejnižší v Praze, na jižní Moravě a ve středních Čechách. Na maturitní obory učilišť chce nejvíc dětí ve Zlínském kraji a na Vysočině, v Pardubickém a Jihomoravském kraji. Nejméně dětí chce studovat na učilištích v Karlovarském kraji (7,2 %), dále v Praze a Středočeském kraji. V průměru za celou ČR je to asi každý desátý.
Zájemci o maturitní obory dělali v polovině dubna jednotné maturitní zkoušky z češtiny a matematiky, termíny se letos kvůli koronaviru posunuly a místo dvou pokusů měli žáci jen jeden.
Kritika od inspekce i Plagy
Mezi průměrnými výsledky dětí z různých krajů jsou rozdíly až 21 procentních bodů. Nejlepší průměrné hodnocení mají děti z hlavního města, nejhorších výsledků dosahovali zájemci o maturitní obory v Ústeckém kraji.
‚Mělo jít o žert.‘ Policisté dopadli muže, který vyhrožoval na twitteru střelbou ve školách
Číst článek
Praha je nejbohatším regionem Česka, naopak Ústecký či Karlovarský kraj patří mezi nejchudší. Někteří odborníci upozorňují na to, že systém přijímacích zkoušek zvýhodňuje uchazeče ze sociálně lépe postavených rodin, které dětem zajistí dobrou přípravu na zkoušky.
Pro úspěšné zvládnutí je podle nich výhodou, když se děti seznámí s tím, jak vyplňovat testové formuláře. Když jim rodiče nezaplatí přípravný kurz, kde se to naučí, jejich šance na přijetí jsou nižší, zejména na víceletá gymnázia. Kritizovala to i Česká školní inspekce nebo ministr školství Robert Plaga (ANO).
Do budoucna by proto chtěli usilovat o to, aby o dalším vzdělávání dítěte rozhodovaly spíše jeho dovednosti a obecné studijní předpoklady než výsledky testu z češtiny a matematiky. Kritici nynějšímu systému kromě toho vyčítají i velkou administrativní zátěž pro školy.
