‚Nutný je zánik členství ve vládě.‘ Havlíček by podle právníků neměl být připuštěn do volby šéfa sněmovny
Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) by za současné situace, kdy je členem vlády, neměl být kvůli neslučitelnosti funkcí připuštěn do volby předsedy Poslanecké sněmovny. Vyplývá to z úterního stanoviska sněmovního legislativního odboru. Havlíček přesto ke své nominaci v úterním pořadu Interview ČT24 uvedl: „O své kandidatuře na post šéfa sněmovny nechám rozhodnout poslance.“ Protikandidáta má dělat předsedkyně TOP 09 Markétě Pekarové Adamové.
„Předpokladem pro to, aby poslanec – člen vlády, mohl být volen do funkce předsedy Poslanecké sněmovny, je nutný předchozí zánik členství ve vládě,“ stojí ve stanovisku sněmovních právníků, které si v pondělí večer vyžádala sněmovní volební komise.
Podmínka musí být podle legislativců splněna ještě před samotnou volbou. „Nestane-li se tak, nelze poslance do funkce volit, tj. jeho kandidatura by neměla být ani připuštěna,“ napsali v dokumentu, z něhož na twitteru citovala také členka volební komise Eva Decroix (ODS).
„Není to překážka zvolení, je to překážka volitelnosti. My tu volbu ani nemůžeme zahájit. Dle názoru legislativního odboru by to bylo v rozporu s Ústavou. Už musí být dokončená celá rezignace – to znamená včetně přijmutí demise, což si dovoluju považovat za málo pravděpodobné,“ komentovala Decroix pro Radiožurnál.
Havlíčkova nominace do čela sněmovny vyvolala v pondělí večer ve volební komisi debatu. Ústava uvádí, že poslanec, který je členem vlády, nesmí být mimo jiné členem předsednictva dolní komory.
Okamura ani Havlíček nemají šanci dostat se do vedení sněmovny, odhaduje předseda ODS Fiala
Číst článek
Komise se nakonec podle předsedy Martina Kolovratníka (ANO) usnesla na tom, že nominace je možná, zároveň si vyžádala stanovisko sněmovních právníků. Kolovratník v pondělí uvedl, že s dokumentem seznámí před volbou poslance.
„V tuto chvíli zastávám názor – a není to žádné utíkání od té odpovědnosti – že volební komise by neměla být tím arbitrem, je to spíš orgán, který schraňuje, shromažďuje jednotlivé nominace a podstupuje je plénu k dalšímu řešení. Komise by měla stanovisko legislativního odboru předat plénu a plénum by následně mělo rozhodnout jako nejvyšší orgán,“ sdělil Radiožurnálu Kolovratník.
Nevolitelnost
Příslušný ústavní článek je nutné podle sněmovních právníků vnímat jako zákaz volby, tedy nevolitelnost. Případným Havlíčkovým zvolením předsedou sněmovny by mu vládní funkce automaticky nezanikly.
K jeho volitelnosti do čela dolní komory by podle stanoviska nevedlo ani to, pokud by čestně prohlásil nebo jinak veřejně přislíbil, že by po zvolení podnikl kroky vedoucí k zániku členství v kabinetu.
Poslanec má být volitelný už v okamžiku volby, napsali legislativci. Situace, kdy by byl člen vlády předsedou sněmovny, nesmí nastat ani na krátký čas, vyplývá z dokumentu.
