Justiční úředníci si stěžují na nový anonymizér. ‚Chyby opravíme, vše je o zvyku,‘ kontruje ministerstvo
Měl usnadnit práci justičním úředníkům při anonymizacích povinně zveřejňovaných rozsudků. V květnu ministerstvem spravedlnosti představený anonymizér ale podle informací z okresních soudů úředníkům příliš nepomáhá. Nový systém je podle nich neintuitivní a rozsudky se musí po použití anonymizéru důkladně kontrolovat. Resort spravedlnosti ale kritiku vnímá spíše jako „projev sžívání se uživatelů s novým systémem“ a slibuje zlepšení.
Justiční úředníci si stěžují na nový anonymizér. ‚Chyby opravíme, vše je o zvyku,‘ kontruje ministerstvo
Na základě ministerské vyhlášky resortu spravedlnosti musejí okresní, krajské i vrchní soudy zveřejňovat nejen svá civilní pravomocná rozhodnutí, ale od července nově také rozhodnutí v případech, které se týkají trestných činů přijetí úplatku a podplácení. A to online na webové stránce.
Ministerstvo s plošným zveřejňováním rozsudků nespěchá, rozšíření systému chystá na příští rok
Číst článek
Takové množství zveřejňovaných rozhodnutí s sebou ale přináší i větší zátěž pro justiční personál. Soudy totiž musí každý takový dokument zbavit osobních údajů – anonymizovat ho. Dříve k tomu používaly „černé fixy“, později přešly na systém naprogramovaný pracovníkem soudu Pavlem Piherou – CoReport.
Od letošního roku ale soudy postupně přecházejí na nový anonymizér z dílny firmy Techniserv IT, který nechal vytvořit resort spravedlnosti.
Tento nástroj představilo ministerstvo na konci letošního dubna. Ale jak vyplývá z odpovědí serverem iROZHLAS.cz a Radiožurnálem oslovených okresních soudů, které měly možnost se systémem pracovat zatím nejdéle, většina s ním nemá dobré zkušenosti.
„Nelze ho hodnotit jako výrazný posun vpřed, neboť je v mnoha ohledech horší než dříve používaný CoReport, a to přes skutečnost, že řada nedostatků byla odstraněna již několika aktualizacemi,“ popisuje zkušenosti místopředseda Okresního soudu Plzeň-město Jan Špalek.
Zákon soudům nařídil zveřejňovat rozsudky. Vyhláška ale přikáže začernit názvy úřadů a firem
Číst článek
Nejčastější výtkou justičních pracovníků je podle něj určitá uživatelská nepraktičnost anonymizéru.
„Samotné menu je nepřehledné a ovládání ne zcela intuitivní. Vše je nutné opakovaně potvrzovat, aplikace je pomalá, nelze anonymizovat jeden výraz v celém dokumentu najednou, což předtím CoReport zvládal. Systém si bohužel nepamatuje uložení nastavení toho, co má být opakovaně anonymizováno, po spuštění je nutné toto provádět znovu,“ vypočítává jen některé z výtek úředníků s tím, že každý pracovník pak musí provádět důkladnou kontrolu dokumentu, „což práci bohužel prodlužuje“.
Úspora času? Žádná
Podobně to vidí i administrativa Okresního soudu v Ústí nad Labem. I podle osmi tamních úředníků a úřednic nový systém časovou a personální náročnost na anonymizacích rozhodnutí nijak nesnižuje. A musí pokaždé proběhnout ještě důkladná kontrola celých rozhodnutí dvěma soudními úředníky – jako doposud.
„Původní systém se lépe ovládal a byl přehlednější. Časově je tak práce v něm o trochu delší, zejména postup stahování z ISAS (justiční databáze, která obsahuje informace o spisech okresních soudů – pozn. red.). Přes provedené aktualizace anonymizéru se stejně musí rozhodnutí důkladně kontrolovat a dávat pozor, neboť věci, které by měly být anonymizovány, tak nejsou, či naopak,“ reprodukuje výtku jedné z jeho kolegyň tiskový mluvčí soudu Ondřej Šafránek.
Jakub Drápal: Justiční data máme, veřejnost se k nim ale nedostane
Číst článek
Spíše negativně hodnotí nový anonymizér i úředníci ostravského okresního soudu. „Potřebné údaje nejsou anonymizovány zcela automaticky. Naopak se stává, že systém anonymizuje výrazy, které mají zůstat veřejné. V konečném důsledku je uživatel před zveřejněním rozhodnutí nucen celý text důkladně zkontrolovat, manuálně odstranit popsané nedostatky a nakonec provést kontrolu správnosti údajů v metadatech,“ doplňuje zkušenost dozorčí úřednice Soňa Dornová.
Pozitivně ve svých odpovědích hodnotí nový anonymizér pouze Obvodní soud pro Prahu 8. I tam ale přiznávají, že jim práci a čas tento nástroj nešetří.
Přitom i podle zástupce ombudsmana Víta Alexandera Schorma, který se debaty o anonymizaci soudních rozhodnutí také účastnil, byla právě snaha odbourat lidskou práci hlavním účelem nového anonymizéru. „Jenomže ten anonymizér není v tuto chvíli tak spolehlivý, jak nám kolegové z ministerstva říkali. Zejména chybuje u delších a komplikovaných dokumentů,“ popsal serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu s tím, že proto se doteď šetřit lidskou práci nedaří.
Testovat se má anonymizér podle Schormových informací až do konce roku, dokdy by měl resort s IT firmou opravit veškeré nedostatky. „Oni ví, že to není vyladěné,“ dodává s tím, že třeba i proto soudy zatím nepokročí ke zveřejňováním rozsudků u dalších trestných činů. Špatná anonymizace by totiž mohla poškodit oběti, více by se tak musel zatížit justiční personál, aby kontrola rozhodnutí byla skutečně důkladná.
Sžívání se se systémem
Podle ministerstva spravedlnosti jsou výtky a nespokojenost soudů spíše projevem „sžívání se uživatelů s novým systémem“. Mluvčí resortu Michal Pleskot upozorňuje, že uživatelé mohou veškeré chyby hlásit skrze nástroj integrovaný přímo v anonymizéru. „Buď jsou tyto chyby hned opravovány, nebo zařazeny do budoucích rozvojových balíčků úprav v rámci větších distribučních verzí,“ vysvětluje.
Anonymizace technicky
Anonymizér nyní pracuje na principu regulárních výrazů, tedy receptů, které obecně popisují informace určené k anonymizaci – typicky osobní jména, rodná čísla, data narození a další údaje vyjmenované ve vyhlášce.
Poměrně často ale informace automatickému filtru unikne, například kvůli překlepům. Vyšší úspěšnost by mohly mít nástroje založené na morfologické a syntaktické analýze.
Příkladem takového nástroje je experimentální program MasKIT, který vzniká na Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
V blízké době by se tak měla řešit třeba i optimalizace automatické anonymizace, na jejíž nedostatky v novém systému soudy ve svých odpovědích často poukazovaly. Podle Pleskota to umožní nejen kvalitní zpětná vazba uživatelů, ale i poměrně velká zásoba již anonymizovaných rozhodnutí. U každého okresního soudu jich resort eviduje vyšší desítky.
Mluvčí přesto odmítá srovnávání se starým systémem Pavla Pihery, který při tvorbě nového anonymizéru sloužil jako konceptuální základ. A podotýká, že přechod na nový systém představuje generační výměnu.
„Tento základ byl přetvořen v nový systém s robustnější klient-server architekturou zajištující vysokou dostupnost, vyšší bezpečnost dat, vyšší rychlost předzpracování dokumentů, optimalizaci a rozšíření původních pravidel pro automatickou anonymizaci, rozšíření o zpracování PDF souborů, integraci soudních systémů (ISAS, ISKVS) přes webové služby a jednoduší správu a servis celého řešení,“ popisuje Pleskot v rozporu s některými výtkami soudů.
Jak zaznělo na dubnovém představení anonymizéru, ministerstvo neplánuje testovat spolehlivost a rychlost anonymizace novým nástrojem. Podle Techniservu zvládne jeden pracovník soudu anonymizovat asi dvě rozhodnutí za hodinu, u Nejvyššího soudu je odhad dokonce dvě rozhodnutí za den, protože jde o delší trestní věci. I z toho resort vyvozuje, že hromadné zveřejňování není na pořadu dne.
Do systému také ministerstvo neplánuje vkládat historická rozhodnutí – jen ta nově vydaná. Anonymizér je přístupný pouze pro justici, nebude se využívat na dalších úřadech, což ministerstvo vysvětluje tím, že je nástroj údajně „odladěný“ na soudní rozhodnutí. A v budoucnosti by se měl dát napojit také na umělou inteligenci.
Smlouva na vytvoření nového anonymizéru:
