Írán připomíná svou schopnost ochromit provoz v Perském zálivu, komentuje útok na tanker expertka
Jak zásadní jsou raketové útoky z Libanonu na izraelské území a odvetné akce izraelské armády z posledních dnů? Bude konflikt dál eskalovat? A stojí za nedávným útokem na izraelský tanker opravdu Írán, jak tvrdí státy skupiny G7? Tomáš Pancíř se ptal odbornice na Izrael a oblast Blízkého východu z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ireny Kalhousové.
Připomeňme, že libanonské hnutí Hizballáh minulý týden odpálilo přes dvě desítky raket na izraelské území, Izrael odpověděl útoky na místa, odkud byly rakety odpáleny. Uklidnila se situace přes víkend?
Uklidnila, raketové útoky už se neopakovaly. Samozřejmě se teď spekuluje, jestli to je dlouhodobé, definitivní příměří, nebo zda jde jen o moment, než se obě strany rozhodnou obnovit „pošťuchování“. Zdá se ale, že obě strany nemají zájem na tom ten konflikt v tuto chvíli eskalovat, takže situace je opět klidná.
Hizballáh je pro Izrael největší hrozbou, potřebuje ale v regionu klid na těžbu plynu, míní Kalhousová
Co tím útokem na tanker může Írán sledovat – pokud ho tedy opravdu zavinil?
Tomu se říká „válka mezi válkami“. Obě strany jsou jaksi dlouhodobě v nepřátelském vztahu a současně zřejmě v nejbližších dnech nepůjdou do přímého konfliktu. Udržují se ale v napětí, ukazují si, kdo co dokáže. Je to snaha o narušení námořního provozu, což je věc, kterou Írán dělá nejen vůči Izraeli, ale vůči komukoli.
Svět to totiž musí brát vážně – uvědomit si, že Írán je schopen narušit provoz v té naprosto citlivé tepně, kterou je Perský záliv, Ománský záliv. Pochopitelně to má okamžitě dopad na ceny ropy a stabilitu. Je to něco, s čím svět musí počítat a Írán to světu čas od času připomíná.
Útok na japonský tanker izraelského provozovatele má dvě oběti, námořníky z Rumunska a Británie
Číst článek
Už v úvodu jste mluvila o tom, že minulý týden se svého úřadu ujal a slib složil nový íránský prezident. Ten se proti Západu a Izraeli dlouhodobě vymezuje, přitom jako hlavní prioritu uváděl zlepšení ekonomiky, kterou poškozují mezinárodní sankce. Co se dá od nového íránského prezidenta čekat? Bude se snažit dohodnout se Západem, aby sankce nebyly a ekonomice to pomohlo, nebo naopak že bude tvrdý a vztah k Západu bude ještě ostřejší než byl?
On v jednom ze svých projevů po zvolení řekl něco důležitého: řekl, že dohody nesmí být na úkor důstojnosti. To je něco, co je pro Peršany zásadní a myslím si, že nepůjde do kompromisu, kde by ta íránská důstojnost byla pošlapána.
Do jaké míry tedy bude vstřícný ústupkům, to si nejsem úplně jistá, ale máte pravdu, že jeho hlavní téma bylo zlepšení ekonomiky Íránu, kde situace skutečně není dobrá. Sankce mají svůj efekt a Írán není schopen prodávat zdaleka tolik ropy, kolik by mohl a kolik by potřeboval.
Írán začíná být velmi závislý na Číně. Na jednu stranu sice lepší mít Čínu jako partnera než nikoho, ale také to není úplně ideální. Takže uvidíme, co tam nakonec zafunguje, ale myslím si, že je velmi důležité si uvědomit, že v tuto chvíli dvě klíčové osoby ve vedení Íránu – nejvyšší duchovní vůdce Chameneí a prezident Raísí – jsou lidé, kteří nevěří Západu, jsou vůči němu velmi skeptičtí a podezřívaví, prostě jej nemají rádi.
Myslím si, že to bude hrát roli. Ministr zahraničních věcí předchozí administrativy byl člověk, který strávil mnoho let v USA, uměl výborně anglicky a rozuměl západní kultuře. V tuto chvíli myslím že jednání budou vypadat dost jinak.
