Hrobnictví může být veselé povolání
Na hřbitovech je v posledních dnech hodně rušno. Napilno mají před Dušičkami i hrobníci, zvláště pak ti, kteří na hřbitovech přímo bydlí a starají se o údržbu a administrativu. Na vesnických nebo malých městských hřbitovech musí hrobník umět všechno. Mistrem svého oboru je hrobník v Říčanech u Prahy David Stejskal, který je předsedou Hrobnického cechu. Mrtví mu prý, na rozdíl od živých, problémy nedělají.
„Problémy vznikají jedině s živými, a to když požadují nesmyslné věci – koberec do hrobky, vymalovat, plyšového medvěda,“ vyjmenovává lehce zarostlý padesátník David Stejskal. Právě dopíjí černou kávu v domku, který kdysi býval márnicí. Dnes jde o kancelář, kde řeší přání pozůstalých.
Rodinný život na hřbitově
V akváriu plavou pestré rybky a pod nimi je polička s nabídkou obrázků na náhrobek. Na ploše monitoru je nastavená fotografie hřbitova v mlze. Do jeho klávesnice ťuká hbitými prsty Maria Stejskalová, hrobníkova žena. Život na hřbitově jí vyhovuje. „Když člověk nelpí na životě a věcech, žije se mnohem lépe. To je vlastně svoboda,“ tvrdí.
Maria Stejskalová na hřbitově vychovala své dvě dcery. Jedna se vdala, druhá složila hrobnické zkoušky a rodičům občas vypomáhá. „Musím se přiznat, že jsem dcery nechávala chodit k pohřbům jen s velkou opatrností. Ne snad, že bych měla strach, že se jim něco stane. Nechtěla jsem, aby měly pocit, že po nás musí hrobnictví převzít,“ vysvětluje.
Maria Stejskalová je původně zdravotní sestra a její manžel dřevorubec. Do Říčan přišli ze Šumavy. David Stejskal se rozhlíží po hřbitově a po svých letitých zkušenostech říká, že pohřeb nemusí být nutně depresivní obřad. „Spoustu věcí tu můžete brát s humorem, ale jde o humor pohřební, který se nesmí dotýkat pozůstalých. Můžou být pohřby veselé i smutné,“ domnívá se.
Naplánovali si i vlastní pohřby
David Stejskal se snaží popularizovat hrobnické povolání, píše odborné knihy a jako jediný v Česku má od úřadů akreditaci a může školit a zkoušet jiné hrobníky. Jeho živobytí je neúprosně svázané se smrtí, což ho však nechává naprosto klidným. Se ženou Marií už promysleli i svůj vlastní konec.
„Dohodli jsme se s manželem. Když jsme začali pracovat na hřbitově a setkávali se s trápením pozůstalých, tak jsme usoudili, že kremace a rozptyl bez účasti ostatních je také pěkný,“ zmiňuje Maria Stejskalová.
Stejskalovi hodlají skončit na hřbitově mnohem dřív. Před nedávnem si totiž koupili bývalou šlechtickou hrobku velikosti domu, kterou chtějí přestavět na bydlení. Okolní pozemek je v katastru zapsaný jako hřbitov.
