Komunikace jako hlavní slabina vlády. Fialův kabinet sliboval ukončit ‚Babišův chaos‘, příliš zatím neuspěl
Slibovaly ozdravení ekonomiky i lepší komunikaci státu s občany. S tím vyhrály strany pětikoaliční vlády Petra Fialy (ODS) poslední sněmovní volby. Od nástupu do ministerských funkcí už uběhl rok a půl, preference vládním stranám neklesají, až teď ale přijde pravý test. Ve čtvrtek za pět minut dvanáct oznámí najednou konsolidační balíček úspor, úpravy daní i důchodovou reformu. Úspěch bude záležet na tom, jak změny vysvětlí veřejnosti.
„Achillovou patou řady našich vlád je komunikace,“ říká politolog z Metropolitní univerzity v Praze Petr Just.
Politický analytik a bývalý ředitel sociálnědemokratické Masarykovy demokratické akademie Lukáš Jelínek mluví v souvislosti s kabinetem Petra Fialy (ODS) o „koaliční bezradnosti“ v souvislosti s jeho prací, výsledky i komunikace.
„Kdybych měl současné vládě něco vyčíst, primárně je to pro mě způsob její komunikace. Nepovažují to za tolik důležité, trochu to ignorují. Možná tomu tak úplně nerozumí, ale právě proto by se měli spojit s někým, kdo by jim mohl pomoci,“ domnívá se brněnský politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Vít Hloušek.
Fialova vláda nastoupila s novou taktikou. Zatímco minulému kabinetu Andreje Babiše (ANO) byla vyčítána chaotická komunikace nejen kolem covidové pandemie, kdy si jednotliví ministři často i protiřečili, pětikoalice komunikuje úsporněji.
Nejméně oblíbená vláda posledních let? ‚Společnost je ostře rozdělená, dříve to tak nebylo,‘ míní sociolog
Číst článek
Vládní politici se dohodli, že vždy oznámí až výsledný kompromis a pokusí se eliminovat úniky z vyjednávání. To ale vydrželo jen pár měsíců. „Sotva se rozvinula energetická krize provázená různými tarify a stropy, ocitli jsme se opět v džungli otazníků,“ popisuje Jelínek. Premiér Fiala například loni v létě vyhlašoval, že cenový strop na cenu energií nebude, aby po pár měsících tlaku obrátil a opatření podpořil.
Pětikoaličnímu kabinetu ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 nedávné šetření CVVM nepřineslo dobré zprávy. Češi jej hodnotí nejhůře za posledních deset let od vlády Petra Nečase (ODS).
Rozhodně spokojeny jsou s vládní komunikací jen dvě procenta respondentů, dalších 28 procent je pak „spíše spokojeno“. Dvě třetiny lidí tak v této oblasti vládu vnímají negativně. Podobně dopadla i ostatní zkoumaná kritéria jako program, činnost vlády, personální obsazení či osoba premiéra.
KONSOLIDAČNÍ BALÍČEK
V koalici je shoda na výrazném škrtání v národních dotacích o desítky miliard, zvýšení spotřební daně na tabák i na rušení některých daňových výjimek a slev.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) kabinetu doporučila zrušit například slevu na nepracující manželku, „školkovné“ nebo zvýšit daň z nemovitosti.
Další příjmy státnímu rozpočtu by podle doporučení rady mohlo přinést i například zvýšení poplatků za těžbu nerostných surovin, zdražení dálniční známky či omezení podpory stavebního spoření.
Velkou úsporu si ministerstvo financí slibuje od změn daňových sazeb z nynějších tří (21 %, 15 % a 10 %) na dvě (21 % a 12 nebo 14 %) a převedení některých položek z nižší sazby do základní 21%.
Konsolidační balíček má podle prezidenta 55 opatření. Koalice chce šetřit i na provozu státních institucí a platů úředníků.
Ministr Stanjura si původně vytyčil za cíl snížit deficit státního rozpočtu o 70 miliard, podle jeho spolustraníka Jana Skopečka by měl balíček činit až kolem 120 miliard, TOP 09 podle své předsedkyně usiluje o částku ještě o 20 miliard vyšší.
Premiér Petr Fiala z ODS na konci minulého týdne řekl, že u každé změny chce mít koalice jasno o finančních a sociálních dopadech: „Trvá to dlouho ne proto, že bychom nic nedělali, my pracujeme intenzivně už několik měsíců. Ale trvá to, protože ten úkol není jednoduchý.“
Navzdory tomu si jednotlivé vládní strany drží stále plus minus podobné preference odpovídající volebním výsledkům ve sněmovních volbách v říjnu 2021.
Otázkou však je, jak se tato čísla projeví, až vláda představí konsolidační baliček úspor a daňových úprav spolu s důchodovou reformou.
O tom v posledních týdnech koaliční špičky horečně vyjednávají. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už s obrysy seznámil prezidenta Petra Pavla. Společné oznámení má prezentovat vládní jednotu.
Odkládané změny
Z ekonomického pohledu jde o hlavní moment Fialovy vlády, který však přichází až rok a půl od jejího nástupu k moci.
Přitom panuje napsané politické pravidlo, že by vláda měla udělat nepopulární opatření na začátku čtyřletého volebního cyklu, kdy je do dalších sněmovních voleb daleko. I proto, aby se stihly projevit případné důsledky.
„Občané vnímají citlivě, jakým způsobem vláda svou politiku navenek prodává. Komunikace je ale často problém. Někdo říká, že záleží především na tom, co vláda dělá, a ne, jak to komunikuje. Pokud to ale kabinet zanedbává, dělá chybu,“ říká Just.
„Už se může v průzkumech trochu projevovat, že vláda začíná trochu ztrácet i u svých voličů, což by pro ni mělo být velké varování,“ doplňuje politolog.
Fialova vláda opatření odkládala nejprve kvůli válce na Ukrajině, následně i kvůli českému předsednictví v Radě EU a pak i prezidentským volbám. Do toho musí čelit komplikacím ve Sněmovně, kde opoziční ANO a SPD obstruují více než kdokoli předtím.
Prezidentova součinnost
V minulém týdnu se premiér s prezidentem shodli na tom, že je třeba veřejnosti nadcházející nepopulární kroky dobře vysvětlit. „Lidi zneklidňuje, když se v médiích objevují jednotlivosti o průběhu vyjednávání,“ přiznal Fiala.
Pavel: Když už budou návrhy reforem financí nepopulární, tak aspoň musí být dobře vysvětlené
Číst článek
„Vláda musí být v komunikaci nových opatření precizní. Když už mají být nepopulární, tak je alespoň musíme chápat, abychom měli jistotu, že je to bolestivé, ale jediné možné řešení,“ doplnil jej Pavel.
Jak uvádí komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman, ve vztahu s novým prezidentem má oproti tomu předchozímu vláda výhodu. „Dobrá komunikace s ním by měla přispět k tomu, že hlava státu nebude jednotlivé zákony vetovat. Kabinet od něj tento přístup očekává. Zároveň počítá s tím, že prezident bude nepopulární kroky veřejnosti vysvětlovat. Vzhledem k tomu, že je oblíbenější než Fialova vláda, mohla by být jeho pomoc účinná.“
Zároveň ale varuje před tím, že by se snad chtěl kabinet za prezidenta schovat. Ostatně to naznačil i sám Pavel, když na konci dubna vládu zkritizoval za komunikaci s veřejností ohledně rušení poboček pošt a finančních úřadů. „Neumí pořádně prodat a vysvětlit ani věci, které dělá dobře,“ řekl a upozornil, že tím kabinet může přispívat k radikalizaci nespokojených lidí.
Tři klastry české politiky: vládní pravice, sociálně orientovaná levicová opozice a antisystémový extrém
Číst článek
S tím souhlasí mimo jiné i politoložka Vladimíra Dvořáková. „Tím, že vláda řeší otázky škrtů a úsporných opatření, se otevírá velký prostor a možnost radikalizace celé řady voličů. Budou přicházet na demonstrace, aby ukázali, že nesouhlasí s vládní politikou,“ popisuje s tím, že ani nemusí souhlasit se svolavateli těchto demonstrací.
Jelínek zmiňuje, že vláda často nechává občany „napospas změti nesrozumitelných informací, a naopak velmi jednoduchých dezinformací“ a varuje, že když lidem své záměry neosvětlí sám kabinet, tak to po svém vylíčí „v lepším případě opozice, v případě horším extremisté hrající podle kremelských not“.
Vnitrokoaliční spory
Přestože je Fialova vláda složena ze stran liberálních i konzervativních, které přináší návrhy jak pravicové, tak levicovější, až donedávna panovala uvnitř kabinetu relativní harmonie.
„Hodně tomu pomáhá, že žádná z pěti koaličních stran neprochází zásadním vnitrostranickým konfliktem,“ domnívá se politolog Just.
26:08
Michálek: Rozpočtová situace je neudržitelná. Dotace budeme muset škrtat ve všech oblastech
Číst článek
V loňském roce tomu napomohlo české předsednictví v Radě EU, na které navázaly lednové prezidentské volby, v nichž měla vláda shodu. Teď ale i v souvislosti s ekonomickými změnami vyplouvají spory na povrch.
O asi nejzásadnější verbální výpad se před měsícem postaral lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, který obvinil Piráty z toho, že do médií pouští informace o plánovaných změnách v sazbách DPH. A dokonce je vyzval, ať z vlády odejdou, že pak bude stabilnější. „Kdo nechce být v koalici, ať z ní vypadne,“ prohlásil.
Na druhé straně se zpátky nedrží ani pirátští zástupci v Evropském parlamentu, kteří často kritizují konzervativní proudy ve vládě pocházející primárně od ODS a KDU-ČSL.
„Dosud vztahy uvnitř vlády nebyly vyhrocené. V souvislosti se zveřejňováním úsporných plánů se začíná projevovat mírná nestabilita mezi koaličními stranami,“ doplňuje Just.
Neshody v poslední době pak nejsou osobní, ale spíše programové. Například lidovci při vyjednávání o konsolidačním balíčku do krve hájí nulovou spotřební daň z tichého vína. Proti jeho navrhovanému zdanění vystupují předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, ministr zemědělství Zdeněk Nekula i jihomoravský hejtman Jan Grolich. Podle středečních informací Novinek nakonec vinaři uspěli.
Například šéfce TOP 09 Markétě Pekarové Adamové se to nepozdává. „Není šťastné, když jeden druh alkoholu není zatížen spotřební daní,“ konstatuje.
Socialistická struktura
Datové schránky propagovali i influenceři. V kampani za 46 milionů šlo o světlý bod, shodují se expertky
Číst článek
O tom, že je komunikace státu s občany v Česku dlouhodobý problém, vypovídá i dva roky starý výrok expertky na PR a strategickou komunikaci z Univerzity Karlovy Denisy Hejlové.
„Vláda chronicky nezvládá komunikovat se svými občany. Přestože mnohokrát říkala, že chce komunikaci zlepšit, žádné kroky nenastaly,“ kritizovala tehdy chaotické výstupy menšinové vlády Andreje Babiše tvořené ANO a ČSSD.
Tehdy ale popsala, že jde o hluboký a strukturální problém vládních institucí. Jak se dnes ukazuje, dosud nebyl vymýcen.
„Zůstala nám struktura ze socialistického zřízení, která se nezměnila a neadaptovala na dnešní situaci. Lidé už nevyjadřují svůj politický hlas jednou za čtyři roky ve volbách. Vyjadřují jej neustále. Vláda se ale bohužel nenaučila s lidmi mluvit, naslouchat jim a promítat jejich přání do aktuální situace,“ popsala.
Podle politologa Hlouška má současný kabinet stále čas na nápravu. „Pokud by ale v předvolebním období komunikaci podceňovali, tak se jim to může dost šeredně nevyplatit,“ varuje zároveň.
