Sociálním organizacím se nelíbí přesun peněz z EU. ‚Pro infrastrukturu je to jako plivnutí do moře,‘ tvrdí
Tři desítky organizací na podporu lidí v nouzi, opuštěných dětí, rodin v tísni či seniorů protestují proti plánu vlády přesunout část evropských peněz ze sociálních projektů do infrastruktury. Poukazují na to, že sociální služby budou kvůli koronavirové epidemii a krizi víc potřeba a škrty by dostupnost podpory a pomoc omezily. Zástupci několika organizací a asociací to v úterý řekli na tiskové konferenci. Chtějí o rozdělení peněz jednat.
Česko by mohlo v letech 2021 až 2027 z Evropské unie získat ze tří fondů přes 19,5 miliardy eur, tedy přes půl bilionu korun.
Evropskému sociálnímu fondu (ESF+) mělo připadnout asi 2,7 miliardy eur. Vláda z něj plánovala miliardu eur přesměrovat do infrastruktury.
Samoživitelé bojují kvůli koronavirové krizi s nedostatkem financí. Pomoct mají sdílená místa
Číst článek
O zbývající 1,7 miliardy se měla podělit ministerstva školství a práce. Resortu práce tak mohla podle původního návrhu ministerstva pro místní rozvoj v operačním programu Zaměstnanost zůstat miliarda eur, tedy pod 27 miliard korun. V nynějším sedmiletém období to bylo jednou tolik.
Podle Ivy Kuchyňkové z Charity ČR by částka nemusela klesnout na miliardu, ale jen na 1,4 miliardy eur.
„Nesouhlasíme s tím, že vláda určila resortům, aby připravovaly krácené alokace. Nebylo to projednáno v širším spektru odborníků, kteří se problematikou fondů zabývají. Rádi bychom, aby celá částka 1,6 miliardy eur šla do pomoci a podpory lidem této země, ne do správy a infrastruktury,“ uvedla Kuchyňková.
Šest miliard korun
Z programu Zaměstnanost se platí projekty ke zlepšení zaměstnávání, péče o děti a další potřebné, na podporu zdravého stárnutí a dlouhodobé péče či začleňování a také pomoc nejchudším.
Antimonopolní úřad zrušil rozhodnutí o tendru na systém pro výplatu dávek. Případ znovu posoudí
Číst článek
Podle dřívějšího záměru by ministerstvo práce peníze chtělo v dalších letech využít třeba na rozšíření sociální ekonomiky, uplatnění mladých či dlouhodobě nezaměstnaných, jesle, další vzdělávání, technologie do sociálních služeb i podporu rodin s více dětmi.
Případné krácení sumy na sociální projekty z 1,6 na 1,4 miliardy eur představuje v přepočtu asi šest miliard korun.
‚Plivnutí do moře‘
„Za to krácení si postavíme šest kilometrů dálnice, nebo zaplatíme obrovské portfolio služeb pro obyvatele. V infrastrukturních projektech je to plivnutí do moře, v sociální oblasti je to klíčová věc,“ uvedl Jan Černý z organizace Člověk v tísni.
‚Čas na internetu neprokážete‘. Služby na pomoc dětem v kyberprostoru nedosáhnou na státní podporu
Číst článek
Zmínil, že například výrazně vzrostla poptávka po dluhovém poradenství. Exekuce už před koronavirovou krizí mělo na 700 000 lidí.
Organizace žádají také přehodnocení nastavení financování a spoluúčasti. Uvedly, že pokud by měly peníze dostávat až zpětně, nemohly by projekty realizovat. Požadují zálohy předem. Nesouhlasí také s vyšší spoluúčastí. Upozorňují na to, že menší organizace a obce by na evropské peníze nedosáhly.
Proti vládním plánům se ohradilo 33 organizací. Vedle Charity ČR a Člověka v tísni k nim patří i Asociace Dítě a rodina, Platforma pro sociální bydlení či Asociace organizací v oblasti vězeňství. Zástupci organizací se obrátili na premiéra Andreje Babiše (ANO). Usilují o jednání.
