Ozonizace nebo nanonástřik. Provozovatelé hromadné dopravy se snaží chránit cestující před koronavirem
Posílení provozu nebo přísnější pravidla. Taková opatření by mohla zvýšit bezpečnost cestování hromadnou dopravou. Hlavně ta městská může být podle epidemiologa Romana Prymuly z hlediska šíření koronaviru riziková. Dopravci sice vozy častěji dezinfikují, záleží ale také na chování a počtu cestujících. Třeba pražská MHD jezdí v nejvytíženějších časech v centru města někdy plná, kvůli úbytku cestujících totiž stále platí prázdninové jízdní řády.
Propagační video pražského dopravního podniku ujišťuje, že je cestování hromadnou dopravou i v době pandemie bezpečné. Vozy dopravce pravidelně dezinfikuje, podle mluvčí Anety Řehkové většinou dvakrát denně. Úklid s dezinfekcí je častější i na železnici – třeba Leo Express dezinfikuje místo po každém cestujícím. „Vlaky jsou dezinfikovány několikrát denně a dezinfikovány jsou také sedačky během jízdy. Palubní tiskoviny jsme opatřili antimikrobiální vrstvou,“ říká mluvčí Emil Sedlařík.
Dopravci se snaží zvýšit bezpečnost cestování hromadnou dopravou. O MHD v době koronaviru natáčel Vojtěch Tomášek
České dráhy zase testují permanentní dezinfekci, popisuje mluvčí dopravce Gabriela Novotná. „Také využíváme moderní technologie, například ozonizaci. Na severu Moravy byl ve vybraných vlacích aplikován speciální nanonástřik, který chrání interiér vlaku před šířením virů a bakterií dokonce na několik let,“ vysvětluje.
U vlaků nebo MHD ale může být přes všechna opatření riziko nákazy velké, hlavně kvůli malým rozestupům cestujících. Ještě zvýšit ho může nová mutace koronaviru z Velké Británie. „Kontaktní doba 15 minut, která byla označena jako bezpečná, se nepochybně zkrátí, protože šíření je rychlejší. Můžeme očekávat, že agresivita těchto mutovaných virů bude samozřejmě větší,“ upozorňuje epidemiolog a poradce premiéra Roman Prymula.
Teď podle Prymuly patří veřejná doprava k nejrizikovějším místům pro šíření nákazy: je zhruba na osmém stupni z devíti. „Hromadná doprava je nepochybně rizikem v tom slova smyslu, že se člověk dostává do uzavřeného prostoru, kde je po určitou dobu, a v tomto prostoru se logicky mohou vyskytovat jak částice, které jsou infekční, tak kontaminované povrchy,“ říká.
Málo cestujících
Pokud by přitom v dopravě platila stejná pravidla jako v obchodech – tedy jeden člověk na patnáct metrů čtverečních – museli by být třeba v jednom voze metra jen tři cestující. Zajistit stejná pravidla ale není možné. Prymula by byl tedy pro to, aby veřejná doprava alespoň v nejvytíženějších časech jezdila častěji. Třeba pražské tramvaje stále jezdí v ranní i odpolední špičce podle prázdninových jízdních řádů.
Regionální organizátor Pražské integrované dopravy (ROPID) to zdůvodňuje tím, že je cestujících dál výrazně méně, než je obvyklé. A změny proto organizátor dopravy zatím nechystá, říká mluvčí Filip Drápal. „Doprava ve špičkách je v současné době omezena jen zhruba o deset až 15 procent. Například v metru se špičkové intervaly liší od těch minimálních jen o deset až 15 vteřin. Aktuálně o posílení dopravy bez výraznějšího nárůstu počtu cestujících ani většího uvolnění vládních opatření neuvažujeme.“
A ROPID navíc řeší další problém: řidiči tramvají kvůli hygienickým opatřením můžou čerpat přestávky jen na konečných. „Například v ranní špičce jsme u tramvají také omezeni kapacitou jednotlivých obratišť, jelikož se z hygienických důvodů nestřídá více řidičů na jedné tramvaji a musí tak být delší pauzy na konečných,“ podotýká Drápal.
Některé spoje rušili i vlakoví dopravci, cestujících na dráze ale neubylo tolik jako při předchozích vlnách pandemie, potvrzuje mluvčí Českých drah Gabriela Novotná. „Na jaře, v době vrcholící pandemie, počet cestujících klesl až na deset procent běžného stavu a na podzim na zhruba 25 procent. Aktuální stav je asi 50 procent.“
Při dostatečných rozestupech cestujících pak můžou být vlaky méně rizikové než MHD, přesto, že v nich lidi stráví víc času.
