Až to, co uděláme po návratu dětí do škol, rozhodne o dopadech roku distanční výuky, tvrdí expert
Už rok vyučování v Česku probíhá většinou online. Analytik think-tanku IDEA Václav Korbel očekává, že distanční výuka bude mít velký dopad: „Ale záleží na tom, jak se s tím dokážeme poprat do budoucna. Kroky, které uděláme, až se děti vrátí do škol, ovlivní, jak to dopadne.“ Předsedkyně Společnosti učitelů českého jazyka a literatury Lucie Dohnalová z Gymnázia Olomouc-Hejčín říká: „Věřím, že situaci zvládneme a ztracená generace nám nevyrůstá.“
„Jsme výběrová škola, ale za střední školy chci říci, že jsme se obrovsky posunuli a není to první ani poslední krize,“ tvrdí Dohnalová a popisuje situaci na své škole:
Jaké budou následky roku distančního a online vzdělávání na žáky, studenty i celé školství?
„Studenti ví, kolik je čeká online a offline hodin, vše jede v klidném režimu. Mám velmi kreativní kolegy, používáme různé aplikace a platformy. Hledáme nové cesty, jak udělat výuku zábavnou, zajímavou a probrali jsme všechno. Je to složité, je to nová věc, ale od jara se vše obrovsky posunulo.“
Korbel potvrzuje, že od jara se zlepšila připravenost škol i učitelů na nové podmínky, roli také hraje dostupnost techniky a kvalita připojení k internetu. „Pořád se ale ukazuje, že úplně nahradit prezenční výuku dobře nejde. A i když se všichni snaží, rozdíly budou vznikat. Je také rozdíl mezi jednotlivými školami a učiteli.“
„Teď je třeba nastartovat primární lidskost, otevřenost, problémy řešit. Učitel děti nejen učí, ale má je i rád a týmově s nimi žije.“
Lucie Dohnalová
„V Nizozemsku byli schopni měřit dopad jarní vlny a na znevýhodněné děti byl dvakrát větší než na ostatní,“ dodává analytik. „Ještě větší mohou být odpady z dlouhodobého hlediska, protože to může ovlivnit motivaci dětí se učit dále, například že nepůjdou na střední školu.“
Učitelka ale věří, že v první řade je třeba zapálených učitelů. „Iniciativa musí vznikat především zdola. Naše škola těm, kteří to potřebovali, poskytla školní notebooky. Teď je třeba nastartovat primární lidskost, otevřenost, problémy řešit a nenechávat je být. Tady se může ukázat, že učitel děti nejen učí, ale má je i rád a týmově s nimi žije.“
„Moji studenti si stěžují hlavně na ztrátu sociálních kontaktů. Tady vnímám největší problém, ne jestli se naučíme všechno správně. Ale studenti také přiznávají, že je pro ně distanční výuka výzvou k vnitřní motivaci, odpovědnosti a zodpovědnosti,“ říká Dohnalová.
‚Nejcennější jsou děti‘
Analytik Korbel potvrzuje, že dopady na vzdělání jsou jen část problému: „Z výzkumů vidíme, že rostou konflikty v rodinách, je problém s duševním zdravím, děti se méně hýbají, chodí méně ven a sportují. Takže dopady na sociální stránku a duševní zdraví jsou také důležité.“
Jen aktivity zdola podle něj nestačí. „Je třeba nastavit systémově prostor pro učitele, školy, neziskové organizace, aby se problémům mohly věnovat – a to jsou hlavně finanční prostředky. V zahraničí už připravují velké investice do škol, aby mohli zaplatit doučování, asistenty, speciální pedagogy a psychology. Bez investic do nich půjde další vzdělávání jen těžko,“ upozorňuje Václav Korbel.
„Absolutně souhlasím, že investice do školství potřeba jsou. A možná si společnost díky této krizi uvědomí, že skutečně to nejcennější, co máme, jsou děti,“ uzavírá Lenka Dohnalová.
Poslechněte si celé Pro a proti Karolíny Koubové.
