‚Už i jedničkáři jsou bez motivace.‘ Za rok od zavření škol strávili doma nejvíce času vysokoškoláci
Přesně před rokem vláda uzavřela v Česku školy. Kvůli šíření koronaviru se začalo vyučovat na dálku. Opatření nejvíc zasáhla vysokoškoláky, kteří se za celý rok mohli vzdělávat prezenčně jen 28 dnů. Naopak nejvíc času (zhruba dvě třetiny školního roku) strávili v lavicích prvňáci a nynější druháci. Podle České školní inspekce mají žáci a studenti kvůli distanční výuce méně zažité znalosti a děti začínají ztrácet motivaci k učení.
Ve chvíli, kdy 10. března 2020 oznamoval premiér Andrej Babiš (ANO) plošné uzavření všech škol, bylo v Česku přes 50 potvrzených případů koronaviru.
Učitelům, dětem i rodičům se ze dne na den převrátil svět vzhůru nohama. Co zprvu mohlo vypadat jako prázdniny, je teď pro mnohé už únavné.
„Nebaví mě to,“ říká Radiožurnálu třeťačka Ema, která byla ve škole naposledy v prosinci.
Její slova potvrzuje i maminka Radka: „Je to dítě, které půlku své dosavadní školní docházky strávilo doma. Jak naopak zpočátku problémy neměla skoro žádné, tak teď se nerada připojuje. Včera jsem v deset hodin večer komunikovala s paní učitelkou, protože zapomněla nějakou hodinu, že jí tam visí domácí úkoly...“
U vysokoškoláků se od dubna do června 2020 podmínky pro návštěvu školy lišily podle ročníku a oboru, část oborů měla také výjimku pro praktickou a klinickou výuku a praxi. Datum jarních prázdnin se liší podle kraje, v grafu je ukazujeme jednotně v týdnu 1.-5. února.
Ztráta motivace
Zatímco na začátku distanční výuky se školy a děti v první řadě potýkaly s nedostatečným technickým vybavením, po roce je to hlavně ztráta motivace žáků. Jsou ale i takoví, kterým vyučování na dálku vyhovuje.
26:20
Dětský psycholog: Počítač je těžký konkurent, ale rodič se nesmí bát dítěti organizovat život
Číst článek
To, že distanční výuku zvládá každý jinak, vnímá jako velký problém třeba ředitel základní školy v Chýni u Prahy Jaroslav Novák.
„Kromě toho, že jsou všechny děti samozřejmě omrzelé a znuděné, tak i jedničkáři už jsou po roce, co sedí doma, bez motivace,“ popisuje.
„Vzniká nám skupinka dětí, které nejsou motivované samy od sebe a nemají doma zázemí, které by je uhlídalo a motivovalo k tomu, aby něco dělaly. Vlastně se neučí. Na online hodiny občas přijdou, občas nepřijdou, práce převážně neodevzdávají a rodiče na ně nemají páky nebo čas.“
Na nedostatečnou motivaci žáků a studentů upozorňuje i programový ředitel informačního centra pro vzdělávání EduIn Miroslav Hřebecký.
Podle něj právě této skupině hrozí, že školní docházku předčasně ukončí. Proto považuje za nutné připravit plán, jak studijní rozdíly mezi žáky vyrovnávat, až se školy opět otevřou.
Průzkum: Problém s online výukou nemá šestina pedagogů, polovina nedůvěřuje informacím vlády
Číst článek
„Stát v tuto chvíli nemá žádný komplexní plán. Na rozdíl od mnoha zahraničních států, které už na to mají alokované zdroje a mají kompletní metodiky a v podstatě už jen čekají, až jim epidemiologové umožní návrat do škol. Okamžitě začne cílené individualizované doučování,“ podotýká.
Ministerstvo školství plánuje podpořit letní doučovací kempy pro děti. To ale podle Hřebeckého nestačí. V porovnání s ostatními evropskými státy se české děti učí na dálku v souhrnu nejdéle.
Šéf resortu Robert Plaga (za ANO) zatím neví, jak a kdy se budou vracet žáci do škol. Bude podle něj záležet na rozhodnutí epidemiologů, východiskem by mohl být protiepidemický systém (PES). Vyšší prioritu by v něm ale nově mělo mít více ročníků prvního stupně základní školy, nejen první a druhé třídy.
„Pokud bych měl využít zkušenosti z minulého jara, tak se osvědčily čtrnáctidenní rozestupy (uvolňování),“ řekl ve středu po jednání s premiérem Babišem.
