• Státní podnik Diamo oznámil v polovině června, co udělá s prohořívající toxickou haldou v Ostravě-Heřmanicích. Hořící část odvalu chce zavřít do sarkofágu za 2,3 miliardy korun.
• Jak ale upozorňuje i báňský úřad, aby Diamo mohlo provádět na haldě práce, bude muset jednat s dalšími vlastníky pozemků pod odvalem – například firmou cresco&finance. Její předseda představenstva Dalibor Tesař ovšem tvrdí, že ho státní podnik se svým novým záměrem dopředu neseznámil. Ve hře je přitom i vyvlastňování soukromých pozemků.
• Diamo to odmítá a říká, že absolvovalo s podnikatelem schůzek hned několik.

Rozhovor Ostrava 5:00 16. července 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Věděl jste dopředu o tom plánu, který v polovině června představil státní podnik Diamo coby řešení hořícího heřmanického odvalu?
Bohužel, přestože bylo státním podnikem Diamo písemně přislíbeno projednání všech variant řešení postupu sanace, nakonec s námi jednáno nebylo a nový plán nakládání s těžebním odpadem byl předložen bez jakéhokoliv projednání s vlastníkem pozemku.

1:31

Stát zaplatí sanaci haldy v Ostravě-Heřmanicích. Bude to stát více než dvě miliardy korun

Číst článek

Jak si vysvětlujete to, že s vámi státní podnik nejednal, ačkoliv vlastníte zhruba polovinu veškerých pozemků pod heřmanickým odvalem?
Z mého pohledu je to návrat někde o třicet let nazpátek, kdy se státní podnik snaží silou protlačit nějaké své řešení, aniž by jednal s vlastníkem pozemku o možných variantách a postupech.

Zmiňováno je i vyvlastňování soukromých pozemků. O tom jste věděl?
My nemáme žádnou oficiální písemnou zprávu od státního podniku Diamo, že by zahájilo proces vyvlastňování. Je pravdou, že v rámci diskuze to bylo několikrát zmíněno, ale oficiálně jsme se to dozvěděli až v rámci prezentace na tiskové konferenci, kde přímo v projektu je tento proces zmíněn.

Předpokládám, že kdyby byl zahájen proces vyvlastňování, tak s vámi stát musí jednat, musíte se dohodnout na nějakých podmínkách, za jakých bude to vyvlastňování probíhat. Máte už dopředu připravené nějaké body, se kterými do toho jednání budete vstupovat?
My jsme připraveni se státem korektně jednat. Je to jedna ze zákonných možností, jak tu situaci vyřešit v momentu, kdy se stát snaží prosadit za každou cenu svůj návrh postupů, své řešení. Budeme s ním transparentně jednat, ale ten proces začíná nějakým okamžikem. Okamžikem, kdy nám státní podnik oficiálně sdělí, že půjde cestou vyvlastnění a má zájem jednat.

Nejnovější plán státního podniku Diamo na utěsnění hořící části odvalu Heřmanice

A co se budete v rámci toho jednání snažit prosadit vy?
No tak my v zásadě ani nevíme, co všechno ten státní podnik chce nebo nechce.

Předpokládám, že chce vaše pozemky.
Ano, ale my v té lokalitě těch pozemků máme celou řadu, na některých stojí naše zařízení. To opravdu nebylo žádným způsobem specifikováno. Žádným. Ze strany státního podniku není v tuto chvíli vůbec zřejmé, co konkrétně chce vyvlastňovat a za jakých podmínek.

Takže teď budete v zásadě čekat na to, až k tomu vyvlastnění reálně dojde?
Čekáme na nějaký oficiální krok státu. Vůči pozemkům v našem vlastnictví zatím žádný krok oficiálně učiněn nebyl, takže vyčkáváme.

Sarkofág, nebo rozebrání odvalu?

Jednali jste historicky o nějakých jiných variantách řešení toxické haldy, než je ten představený sarkofág?
Byli jsme ochotní se státním podnikem Diamo – a  platí to dodnes – jednat o všech variantách postupu sanace i s ohledem na ekologické dopady v dané lokalitě. Samozřejmě pořád jsou zde platná původní rozhodnutí, která si vyžádal sám státní podnik Diamo u Báňského úřadu v Ostravě a moravskoslezského krajského úřadu. A ty v podstatně stojí na rozebrání odvalu, jeho využití na druhotné suroviny a vymístění. Tato rozhodnutí jsou z roku 2012 a jsou stále platná.

Ale Diamo má na to asi jiný názor.
Ano, z prezentace nového postupu je evidentní, že státní podnik Diamo usiluje o zásadní změnu, která v podstatě spočívá v ponechání veškerého těžebního odpadu na místě a vytvoření jakéhosi sarkofágu. Z našeho pohledu to není úplně šťastné řešení i s ohledem na objem hmot, které se musí na odval dovést a které reprezentují řadu stotisíc automobilů, které do lokality přijedou. Jakýkoliv sarkofág je z našeho pohledu jenom zakonzervování závadného stavu, nikoli definitivní řešení hořícího odvalu Heřmanice.

Podle vás by byl nejlepší plán odval sanovat tím, že se odtěží?
Pane redaktore, my nemáme žádný plán, ani jsme žádný neměli. Všechny plány jsou vytvořeny provozovatelem úložného místa těžebního odpadu – tím je státní podnik Diamo, který je od roku 2001 na základě usnesení vlády odpovědný za sanaci odvalu Heřmanice. V jakém stavu se dnes po 23 letech odval Heřmanice nachází, už asi z médií víte. Takže nikdo jiný než provozovatel státní podnik Diamo není oprávněn a není odpovědnou osobou.

Nemluvím o odpovědné osobě. Ale firma Ostravská těžební, ve které figurujete, má u haldy třídicí linku. Takže předpokládám, že by i pro vás bylo výhodné, kdyby se pokračovalo v sanaci původně schváleným způsobem.
I tato linka byla postavena na základě záměru státního podniku Diamo. Státní podnik Diamo si nechal v roce 2009-2010, zpracovat EIA (posudek vlivu na životní prostředí, pozn. red), která říkala, že se má provést vytřídění veškerého využitelného kameniva a rozebrání odvalu na druhotné suroviny.

Až poté předložil státní podnik plán nakládání s těžebním odpadem Báňskému úřadu a následně se začala připravovat projektová dokumentace pro vybudování zařízení, které by mělo separovat hmoty nacházející se na odvalu Heřmanice.

Já chápu, že ten plán může vycházet ze záměru Diama, ale je to vaše třídicí linka.
Je to linka, která patří společnosti Ostravská těžební, která ji provozovala tři roky. Poté byly smlouvy ze strany státního podniku Diamo ukončeny. Tato linka v roce 2019 zpracovala jeden milion tun hlušiny za rok.

Z mého pohledu tady máme plán odpadového hospodářství schválený vládou České republiky, který obsahuje nějakou hierarchizaci odpadů. A tato hierarchizace říká, že nejdřív předcházíme vzniku odpadu, pak ho maximálně využijeme na druhotné suroviny a až poslední možností je uložení odpadu na nějakou skládku.

Původní záměr Diama na zpracování hlušiny byl zcela v souladu s plánem odpadového hospodářství České republiky. A pokud se nepletu, tak i poslední programové prohlášení vlády v sekci odpadového hospodářství říká, že budou podporovat recyklační technologie.

Ostravská těžební se snažila tu linku pronajmout či prodat Diamu, jestli se nepletu?
Ostravská těžební provozovala tu linku zhruba tři roky ve vlastní režii. Pak měla být uzavřena se státním podnikem tři memoranda. Jedno memorandum říkalo, že se upraví smlouvy. Druhé memorandum říkalo, že si státní podnik toto zařízení pronajme. Třetí memorandum říkalo, že státní podnik si to zařízení odkoupí. Nic z toho se nestalo.

Jednáte tedy teď s nějakým soukromníkem, který by ji mohl provozovat?
V současné době je ta linka volně nabízená na trhu. V podstatě jsme ochotni jednat s kýmkoliv, kdo se přihlásí k odkupu zařízení. Nemáme žádné ani morální či etické překážky. Ani vůči státnímu podniku, ani vůči komukoliv jinému.

V tom případě by došlo k přemístění té linky? Nepokračovala by separace té hlušiny?
Pokud je definitivně rozhodnuto o tom, že se halda nebude separovat a bude ponechána na místě, tak by se toto zařízení samozřejmě muselo přemístit k nějakému novému zdroji hlušiny.

Video ze zásahu do hořícího odvalu při těžbě a zpracovávání hlušiny v jeho východním křídle, kterou prováděla Ostravská těžební. Podle Diama byl tento proces zastaven kvůli vznikajícímu znečištění

Říkáte definitivně rozhodnuto. Znamená to, že ten aktuální plán Diama akceptujete?
Víte, současná prezentace, která byla představena na tiskové konferenci za účasti dvou ministrů, je pro nás obsahově natolik prázdná, že se k tomu nechceme vyjadřovat. Představená prezentace nepoužívá původní plán s využitím linky ani pro srovnání efektivity té metody. Nevíme proč tomu tak je. Je to spíše otázka na státní podnik Diamo.

Ale vzhledem k tomu, že historicky tato metoda už na odvalu Heřmanice přímo byla vyzkoušená, státní podnik se snažil o převrstvování termicky aktivních částí o mocnosti až několika metrů prestabem, popílkem a jinými dalšími hmotami, a tento postup vyhodnotil jako postup diskutabilní, respektive s nulovým efektem, tak opravdu nerozumím tomu, proč se tady tento příběh opakuje.

Už to jednou bylo použito, a přesto se to bude zkoušet znova?
Ano, přesně tak. Tato metoda už na odvalu Heřmanice byla vyzkoušena, byla uplatněna, její efekt byl nulový, termická aktivita se dále šířila.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít