Darování krve je v Česku bezplatné. Dobrovolníci ale můžou získat výhody
Většina dárců krve se shoduje v jednom: Ten dobrý pocit, když někomu můžete pomoci, nic nenahradí. A to ani žádné peněžní benefity. Darování krve je v Česku bezplatné. Dobrovolníci ale můžou využívat některé výhody u pojišťoven a svých zaměstnavatelů. Ať už jde o placené volno nebo daňové úlevy.
Na svůj první odběr šel Jiří Nehradil už v osmnácti letech. Jednoduše chtěl pomoci druhým. Osmadvacetiletý mladík daruje krev pravidelně pětkrát do roka.
„Jeden odběr, kdy dáváte plnou krev, trvá zhruba 5 minut. Záleží na jednotlivém dárci. Poslední tři čtyři roky chodím už takzvaný separátní odběr, kdy jsem na přístroji napíchnutý hodinu,“ popisuje Nehradil.
Když zamíří na odběry, v práci za to dostane automaticky placené volno. Stejně tak i daňové výhody. Dárci krve získají benefity i od pojišťoven,
„Lidé si mohou koupit v lékárně například doplňky stravy nebo vitamíny nebo mohou absolvovat určité rehabilitační aktivity. Když potom přijdou s účtem za nákup, tak jim může být proplaceno až 500 korun,“ upřesňuje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.
Jen za loňský rok získalo příspěvek od VZP na vitamíny nebo rehabilitaci 21 tisíc lidí. Pojišťovna jim vyplatila zhruba deset milionů korun. Podobné programy pro dárce má také Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, která eviduje více než 80 tisíc svých dárců. A i pro ně platí mnohé výhody.
„Po každém odběru nabízíme multivitaminový přípravek. Dále mohou získat příspěvek na ozdravný pobyt, a to ve výši tři tisíce korun. A pokud jsou držiteli zlaté Jánského plakety nebo Zlatého kříže, tak tento příspěvek na ozdravný pobyt může činit až 6300 korun,“ doplnila mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Hana Kadečková.
Proplácení by se dalo zneužít, tvrdí lékaři
I přes některé benefity, které z dárcovství plynou, je ale podle lékařů správné, že se za krev dobrovolníkům nic neplatí. Ani přísné laboratorní testy totiž stoprocentně nezaručí, že se pacient z cizí krve nenakazí infekcí. Odměny by totiž mohly přilákat nepoctivé dárce.
„Protože jakákoli finanční motivace by samozřejmě výrazně zvyšovala riziko infekce. Bezpečnost velmi závisí na tom, co dárce uvede. Je samozřejmé, že pokud by byl motivován něčím jiným, než snahou pomoci příjemci, tak se zvyšuje riziko, že informace neuvede pravdivě,“ poznamenává Petr Turek, primář Transfúzního oddělení pražské Thomayerovy nemocnice.
Pro Jiřího Nehradila je darování krve čistě dobročinné a mnohdy si ani nevybírá volno v práci. „Moc to nesleduji, prostě chodím a dávám, a co z toho pro mě plyne, nesleduji,“ uzavírá.
Dárce krve podporují i některé obce a nabízejí například slevy na sportoviště, do plaveckých bazénů nebo na kulturní akce.
