Církevní restituce se mají danit, poslanci schválili novelu komunistů
Peněžité náhrady, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, zřejmě budou podléhat zdanění. Sněmovna ve středu schválila novelu KSČM, o které budou nyní rozhodovat senátoři.
Stát by měl náhrady danit podle schváleného znění novely od příštího roku. Zdanění náhrad patří k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD.
PŘEHLEDNĚ: Podívejte se, který poslanec jak hlasoval při rozhodování o zdanění církevních restitucí
Číst článek
Poslanci ve sněmovně debatovali o restitucích téměř dvě hodiny. Pravicová opozice neprosadila návrh TOP 09 na zamítnutí novely KSČM.
V dílčím hlasování sněmovna zamítla také návrh Marka Bendy z ODS na další roční odklad účinnosti předlohy tak, aby ji mezitím mohl posoudit Ústavní soud, na který se chtějí obrátit kritici návrhu.
„Hrajete tuhle nefér hru, ale neuvědomujete si, že tím opovrhujete právním státem,“ prohlásil například šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka s tím ale nesouhlasí: „Nepodpořili bychom návrh, o kterém bychom si mysleli, že je v rozporu s Ústavou.“
Tři poslanci ANO se zdrželi
Pro předlohu hlasovalo 106 ze 172 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci hnutí ANO, SPD, ČSSD a KSČM. Proti hlasovalo 56 poslanců z řad ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.
Z poslanců ANO se při hlasování zdrželi ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), Aleš Juchelka (ANO) a Barbora Kořanová (ANO). U Pirátů se pak zdrželi například místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal, Ondřej Profant nebo Mikuláš Peksa.
„Osobně mám s tímto návrhem problém. Jsem věřící, církve dělají skvělou práci, vidíme to všude kolem nás,“ vysvětlil pro server iROZHLAS.cz Juchelka. „A zdržel jsem se, poněvadž chci stabilní vládu,“ dodal.
Podobně svůj postoj vysvětlovala také Kořanová. „S tímto návrhem jsem měla osobní problém. Samozřejmě chci zachovat vládní stabilitu, proto jsem se zdržela hlasovaní,“ uvedla.
O novele nyní bude rozhodovat Senát. Očekává se, že horní komora předlohu zamítne. Dolní komora by se jí v takovém případě musela zabývat znovu. Podepsat ji pak ještě bude muset prezident Miloš Zeman.
Prezident má podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka už déle výhrady k tomu, že církve vznáší majetkové žaloby na kraje, města a obce, proto nemá proti právě schválené normě námitky.
Pro a proti zdanění
Zastánci zdanění argumentují zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad daných zákonem o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, jak byl schválen navzdory obstrukcím levice v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS).
22:15
Stanislav Grospič z KSČM hájí zdanění církevních náhrad: majetek byl výrazně nadhodnocen
Číst článek
Podporovatelé novely také tvrdí, že zákon vytvořil v restitucích nerovnost, když ostatní restituční normy byly jen o zmírnění majetkových křivd, které vznikly za komunistické totality po roce 1948.
Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím podle zákona a následně uzavřených smluv posílá.
Novela by nebyla účinná zpětně. Církve by podle předkladatelů musely nově zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.
Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci.
Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.
