Stanislav Grospič z KSČM hájí zdanění církevních náhrad: majetek byl výrazně nadhodnocen
Definitivní rozhodnutí o zdanění církevních restitucí padne ve sněmovně až v příštím roce, pak zákon poputuje do Senátu. Proč by se ale měla náhrada za majetek ukradený po roce 1948 komunistickým režimem ještě danit? Nejenom na to odpovídal ve Dvaceti minutách Radiožurnálu místopředseda KSČM Stanislav Grospič.
„Z pohledu našich priorit i z pohledu dohody, která byla učiněna s hnutím ANO, si myslíme, že to byl poměrně podstatný návrh zákona, který si zasloužil, aby ještě koncem roku prošel druhým čtením,“ komentoval Grospič, rozhodnutí sněmovny, která předlohu KSČM posunula k závěrečnímu schvalování.
Rozhovor s místopředsedou KSČM Stanislavem Grospičem o návrhu na zdanění církevních náhrad
Pokud sněmovna návrh zákona nakonec schválí, tak se očekává, že ho Senát vrátí zpátky. Pak bude potřeba 101 hlasů poslanců.
Grospič ale zůstává optimistický – neměl by být problém, aby sněmovna setrvala na zákonu. „Ale nechci předvídat, zatím nemáme za sebou ani třetí čtení v Poslanecké sněmovně,“ dodává.
KSČM má s celou konstrukcí zákona o církevních restitucích, který byl schválen v roce 2012, problém. Na otázku Tomáše Pancíře, proč komunisté nezkouší řešit „pouze“ zdanění, Stanislav Grospič odpovídá, že se snaží respektovat právní řád České republiky.
„Když se nám nepodařilo uspět u Ústavního soudu, tak jsme si řekli, že nejsnazší cestou bude jít cestou částečného zdanění náhrady, to znamená 59 miliard, které by měly být dány,“ říká s tím, že majetek, který byl oceňován, tedy zemědělská a lesní půda, byl výrazně nadhodnocen.
Co Stanislav Grospič říká na to, že Evropský parlament přijal usnesení, kde Evropskou komisi vyzval k přijetí kroku ve věci možného střetu zájmů Andreje Babiše? Poslechněte si celý pořad Dvacet minut Radiožurnálu v přiloženém audiu.