Výbor naopak nedoporučil schválit návrh na zamítnutí komunistické předlohy, který na plénu vznesl Dominik Feri (TOP 09). Sněmovna by mohla předlohu schvalovat na své nejbližší schůzi, která má začít 22. ledna.

Pro kladné stanovisko k návrhu na odklad účinnosti na rok 2021 hlasovalo 16 přítomných členů výboru. Podpořilo ho i ministerstvo financí a ministerstvo kultury. Novela měla původně platit od 1. ledna letošního roku. Komunisté ji ve Sněmovně předložili v prosinci 2017.

Jednání výboru o návrhu bylo poměrně rychlé. Výbor nedoporučil schválit návrh na zamítnutí. Nezaujal stanovisko k návrhu ústavně právního výboru, aby novela vstoupila v účinnost v roce 2020. Podpořil odklad na rok 2021. Odpůrci tvrdí, že předloha KSČM je protiústavní. Proto chtějí, aby ji v případě přijetí mohl Ústavní soud posoudit ještě předtím, než na církve dopadne.

„Já tedy mohu říci za předkladatele, že my jsme tento návrh nepodpořili, protože v něm nevidíme žádnou logiku. A spíš jsme to brali, že to je návrh politický, to znamená oddálit co nejdále účinnost té novely zákona. Protože logiku má leden 2020,“ řekla novinářům předsedkyně výboru Miloslava Vostrá (KSČM).

Vostrá: K posunu dojde

Komunisté podle ní budou chtít vyjednávat s vládním hnutím ANO, aby delší odklad nepodpořilo. Nechtěla však předjímat, jak by se KSČM zachovala vůči vládě, pokud by prošel delší odklad účinnosti. „Já jsem přesvědčena, že k nějakému posunu v tomto dojde i v poslaneckém klubu ANO,“ dodala. Zdanění náhrad je jedním z požadavků KSČM pro toleranci menšinového kabinetu ANO a ČSSD. Vostrá odhaduje, že by se o předloze mohlo hlasovat ve třetím čtení v druhém týdnu lednové schůze.

Zastánci zdanění argumentují zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad daných zákonem o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, jak byl schválen navzdory obstrukcím levice před šesti lety za vlády Petra Nečase (ODS).

Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím podle zákona a následně uzavřených smluv posílá. Novela by nebyla účinná zpětně. Církve by podle předkladatelů musely nově zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít