Česku hrozí nedostatek veterinářů pro hospodářská zvířata. Ministerstvo hledá řešení
V Česku každoročně dostuduje na sto padesát nových veterinářů, uvádí statistiky ministerstva školství. Podle odhadů veterinární komory je to asi třikrát víc, než je na českém trhu třeba. Přesto hrozí nedostatek zvěrolékařů. Konkrétně těch, kteří se starají o hospodářská zvířata. Většina absolventů o tuto práci zájem nemá, upozorňují chovatelé. A varují, že zkušení veterináři, kteří se nebojí ušpinit si ruce například ve chlévě, postupně stárnou a odcházejí do důchodu. Ministerstvo zemědělství proto navrhlo změny veterinárního zákona, o kterých už jedná sněmovna.
Že budoucí veterináři o práci s hospodářskými zvířaty příliš nestojí, potvrzují studenti z fakulty veterinárního lékařství v Brně. „Chtěla bych být chirurgem a zvířata mě nejvíc zajímají asi ty menší - psi a kočky. Ale i exotická zvířata," říká jedna ze studentů. „Uvažoval jsem nad terénem, ale nemyslím si, že to úplně pro mě bude," dodává její spolužák.
Veterináři loni provedli o 6000 kontrol více. Vyměřili pokuty za rekordních 28,5 milionu
Číst článek
Kritický nedostatek zvěrolékařů v hospodářství tak očekává prezident Komory veterinárních lékařů Karel Daniel v příštích pěti až deseti letech. „Pravděpodobně to způsobí trošku větší příliv kolegů ze zemí, které jsou nám jazykově blízké, mám na mysli Slovensko,“ vysvětluje Daniel. "Pravděpodobně - a ta tendence už je dneska - si budou chovatelé více věcí dělat pod dohledem a na pokyn ošetřujícího veterinárního lékaře sami. Méně se budou zvířata léčit a více jich půjde případně předčasně na porážku," dodává.
Někteří chovatelé proto chtějí zaměstnávat vlastní zvěrolékaře. Toho se ale veterinární komora obává. „Osoba samostatně výdělečně činná, smluvní partner a podobně je méně poplatný, co se týká odpovědnosti při používání veterinárních léčiv, než jeho přímý zaměstnanec," argumentuje Daniel.
Situace se bude zhoršovat
Nedostatek veterinářů hlásí také stát. Třeba Státní veterinární správě chybí až padesátka inspektorů, především v ústeckém nebo jihočeském kraji. „Strašně nám to ztěžuje situaci, protože dochází zejména v oblasti hygieny k rozšiřování porážek, kde provádíme dozor. Je nutné ho zajistit. Spoustu porážek je prováděno o svátcích, o sobotách a nedělích. Porážky u drůbeže začínají ráno třeba v půl čtvrté. Takže je to doopravdy komplikující," vysvětluje ústřední ředitel Zbyněk Semerád, který očekává, že se situace bude dál zhoršovat. Do důchodu má totiž ze Správy postupně odejít až 300 veterinářů.
Ministerstvo zemědělství proto v právě projednávané novele veterinárního zákona navrhuje změny, které by měly vytíženým farmářským veterinářům ulehčit, řekla mluvčí úřadu Markéta Ježková. "Navrhujeme, aby ministerstvo zemědělství mohlo prováděcí vyhláškou stanovit základní úkony na zvířatech, které by mohli provádět sami chovatelé, pokud splňují požadavky na odbornou způsobilost," vysvětluje Ježková.
„Jednoduché úkony by tak napříště nemuseli vykonávat veterinární lékaři, neztráceli by drahocenný čas prováděním triviálních úkonů, které proškolený chovatel spolehlivě zvládne, ale mohli by se zaměřit na skutečně odborné činnosti, které náročností odpovídají jejich vzdělání. Tím bychom jim značně ulehčili život v době, kdy mladí adepti veterinárního lékařství volí převážně zaměření na malá zvířata," dodává mluvčí ministerstva.
Takto to podle ní funguje v řadě evropských zemí, aniž by to poznamenalo kvalitu péče o zvířata.
