‚Jako vyvíjet jeden kus bugatti.‘ Legislativa online se opět odkládá, eSbírka se rozjede nejdřív v roce 2024
Online sbírka zákonů bude fungovat nejdříve od roku 2024. Další zpoždění vysvětluje ministerstvo vnitra covidem nebo nutností zbavit se technologií od Huawei. Opakované odkládání vzbuzuje u expertů skepsi. „Několikrát jsme byli ve fázi, kdy to vypadalo, že je to skoro hotové, a vždycky se to o rok posunulo,“ říká například Jakub Harašta z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Elektronická sbírka zákonů má lidem na jednom místě nabídnout bezplatné nahlížení do platných i neplatných právních předpisů. V kombinaci se systémem eLegislativa má sloužit i zákonodárcům jako nástroj při přípravě nových zákonů.
Ministerstvo s plošným zveřejňováním rozsudků nespěchá, rozšíření systému chystá na příští rok
Číst článek
Ministerstvo vnitra ji ale připravuje už téměř patnáct let, termín spuštění se několikrát změnil a nestihne se ani dosud platné závazné datum – 1. leden 2023.
„Projekt by měl být dle aktuálně platného harmonogramu dokončen na podzim 2022. Aby bylo možné vyhovět požadavku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na alespoň 12 měsíců ověřovacího provozu, počítáme se spuštěním v ostrém provozu od 1. ledna 2024,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí resortu Hana Malá.
Na čem se projekt zasekl? Podle exministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), který resort vedl do loňského podzimu, jsou za zpožděním především „parlamentní připomínky a dodavatel“. „Nebyl schopen držet lhůty. Dokonce, pokud si dobře vzpomínám, tam byly nějaké pokuty,“ naznačil Hamáček.
Varování před Huawei
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v prosinci 2018 varoval před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei Technologies Co., Ltd. a ZTE Corporation. Používání těchto prostředků podle úřadu představuje bezpečnostní hrozbu.
NÚKIB uvedl, že k vydání varování ho vedly jeho poznatky včetně poznatků z činnosti bezpečnostních partnerů a také zjištění spojenců. „Hlavním problémem je právní a politické prostředí Čínské lidové republiky, ve kterém uvedené společnosti primárně působí. Čínské zákony vyžadují po soukromých společnostech působících v Číně mimo jiné součinnost při zpravodajských aktivitách, a tudíž pouštět je do systémů, které jsou klíčové pro chod státu, může představovat hrozbu," uvedl tehdejší ředitel úřadu Dušan Navrátil.
S tím ale firma Asseco Central Europe, která se o vývoj stará, nesouhlasí. „Objektivní důvody, které projekt ovlivnily, jsou v dodatku číslo 7 smlouvy,“ napsala serveru iROZHLAS.cz její mluvčí Simona Baculová.
Právě nejnovější dodatek kontraktu mezi ministerstvem a společností její tvrzení potvrzuje.
„Prodlení dodavatele s dokončením a odevzdáním (...) objednatel vyhodnotil tak, že není zaviněno dodavatelem a nelze jej přičítat k tíži dodavatele jako jím zaviněné prodlení,“ píše se v dokumentu, který mezi důvody zdržení vyjmenovává právě problémy se zaváděním v obou parlamentních komorách nebo covidovou situaci.
Stejné zádrhely zmínila i mluvčí ministerstva Malá. Přidala ale ještě jeden: „Negativní dopad na realizaci mělo varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost před používáním součástek Huawei, které mělo za následek nucenou výměnu části již dodaného hardwaru projektu a související úpravy dle nových požadavků na kybernetickou bezpečnost systému.“
Konec šéfa
Vliv na další nedodržení lhůty naopak podle mluvčí Malé neměl odchod dlouholetého šéfa projektu Aleše Goly. Ten přestal řídit oddělení publikace sbírky zákonů těsně před říjnovými sněmovními volbami. S těmi to prý ale nesouvisí.
„Byl na vlastní žádost z osobních důvodů uvolněn z pozice vedoucího oddělení publikace Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv. Na eSbírce nadále zůstává v pozici věcného garanta. Díky této změně se tedy může více věnovat samotnému projektu,“ uvedla Malá pro iROZHLAS.cz.
Sám Gola nejprve nechtěl věc vůbec komentovat. „Musím vás odkázat na tiskové oddělení,“ řekl jen.
Apple začíná kontrolovat fotky kvůli dětskému pornu. Nástroj můžou zneužít i tajné služby nebo diktatury
Číst článek
Nakonec ale svolil. „Byly v tom čistě osobní důvody, prostě jsem musel nějakým způsobem přeorganizovat rodinný život s ohledem na to, že v příbuzenstvu byla nějaká úmrtí, na která jsem musel reagovat. Skutečně za tím nehledejte nic víc, než že jsem potřeboval změnit režim,“ vysvětlil.
Na důvody Golova konce se iROZHLAS.cz zeptal i exministra Hamáčka. Ten ale konkrétní odpověď nenabídl. „To vůbec nevím, ani to jméno neznám. V životě jsem ho neslyšel.“
eSbírka, kterou aktuálně vede Jaroslav Tománek, ale na podzim cestovala i mezi odbory – z legislativního se přesunula do sekce strategického rozvoje a koordinace veřejné správy. Ani to ale podle mluvčí Malé s volbami nesouvisí. Ministerstvo zkrátka po letech usoudilo, že jiný odbor bude pro vývoj systému lepší.
„Přesun byl motivován především potřebou navýšení personálních kapacit na projektu ze strany ministerstva vnitra. Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy má potřebné projektové zázemí a zkušenosti s realizací projektů financovaných z Evropských fondů, došlo tak ke koncentraci projektových aktivit v rámci sekce,“ uvedla mluvčí Malá.
‚Mimořádně inovativní‘
Všichni aktéři spojení s eSbírkou se nicméně shodují na tom, že je naprosto jedinečná. A proto práce na ní zabírá tolik času.
„Jedná se o projekt, který je v kontextu ostatních projektů v Česku i v rámci Evropské unie mimořádně inovativní a komplexní, jde o vývoj nového prostředí, které bude představovat transformační změnu pro tvorbu právních předpisů,“ pochválila ho mluvčí resortu Malá.
Podobně se vyjádřil i Petr Mlsna, bývalý náměstek ministra vnitra a nynější šéf antimonopolního úřadu, který měl elektronizaci právních předpisů pod dohledem do podzimu 2020.
Šéfové amerických aerolinek varují před spuštěním sítě 5G v okolí letišť. Může způsobit dopravní krizi
Číst článek
„Tvorba systému není vůbec jednoduchá. Kdybych to měl ale přirovnat k jiným podobným projektům, tak tohle je v podstatě unikátní řešení. Jako byste vyvíjel jeden kus Bugatti Veyron nové generace. Není to superb, kterého poskládáte z komponentů na běžném trhu,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.
A zároveň upozornil, že se plán pořádně rozjel až v roce 2015. „Myslím, že není fér říkat, že eSbírka intenzivně vzniká od roku 2007, protože v roce 2007 se řešilo víc projektů. Primárně se řešily základní registry.“
„Tenhle projekt byl načrtnutý velmi nahrubo, co se vyvíjí dnes, už vůbec ani ideologicky neodpovídá tomu, co se v roce 2007 předpokládalo. Byly tam třeba parametry typu, že se nebudou digitalizovat právní předpisy z doby před 4. květnem 1945, kdy skončila vlastně doba nesvobody podle Benešových dekretů. Nemůžeme ale přece říct, že máme jen právní řád po druhé světové válce,“ doplnil Mlsna.
Rozhodné možná
Server iROZHLAS.cz žádal i o to, zda by si mohl prohlédnout, v jakém stavu je ono pomyslné bugatti. Ministerstvo však žádost do vydání článku nevyřídilo.
„Už několikrát jsme byli ve fázi, kdy to vypadalo, že je to skoro hotové a vždycky se to o rok posunulo.“
Jakub Harašta (Ústav práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity)
Možnost zhlédnout rozpracovaný projekt měl ale pirátský exposlanec František Navrkal, který až do loňského podzimu řídil sněmovní podvýbor pro digitalizaci justice a eSbírku.
„Viděl jsem části systému, které nám ukazovali, a absolvoval jsem prezentace firmy Asseco, která to vyvíjela. Probírali jsme i nějaké technické problémy,“ popsal Navrkal pro iROZHLAS.cz.
Řešení, které firma nabídla, ho ale podle vlastních slov příliš nepřesvědčilo. „Z dodavatele jsem neměl nejlepší pocit i ohledně architektury systému,“ komentoval pro iROZHLAS.cz.
Jako z minulého století
Přestože eSbírka nadále nabírá zpoždění, ministerstvo vnitra v letošním roce spustilo sbírku právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Jde o web, kam nahrávají své vyhlášky zejména obce. Zatím jen ty nově vydané, na zveřejnění starších mají tři roky.
Podle Gardavského z webu Zákony pro lidi je problematické, že jsou tady dokumenty zveřejněné jako soubory PDF, často dokonce ve formě pouhých naskenovaných obrázků stran. Chybí tedy funkční vyhledávání v textu či odkazy na ostatní předpisy. „Jakoby to celé vypadlo z minulého století,“ podotkl Gardovský.
Projekt eSbírky a eLegislativy by podle smlouvy zveřejněné v registru smluv měl stát bezmála 700 milionů korun. Zveřejňování obecních vyhlášek podle důvodové zprávy mělo vyjít na 19 milionů korun jednorázově a sedm milionů za každý další rok provozu.
Skeptický je k dalšímu osudu eSbírky i Jakub Harašta z Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity. „K dotazu, zda se to zvládne dokončit, můžu říct rozhodné ‚možná‘. Už několikrát jsme byli ve fázi, kdy to vypadalo, že je to skoro hotové, a vždycky se to o rok posunulo. Takže už ani nevím, zda čekat, že se to stane,“ řekl pro iROZHLAS.cz.
Vývoj eSbírky sleduje rovněž Pavel Gardavský, který stojí za webem Zákony pro lidi. Podle něj jde o „velmi ambiciózně propracovaný a průřezový informační systém“. Pro zdržení má pochopení, uvítal by nicméně, kdyby ministerstvo vnitra veřejně vysvětlovalo, proč se tak děje.
„Ještě lépe, kdyby ta komunikace byla provázena něčím, nač si lze sáhnout, například testovací aplikací,“ dodal Gardavský s tím, že reflexe od budoucích uživatelů je pro úspěch tak rozsáhlého projektu nezbytná.
Aktuální stav přitom nezná ani vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). „Kladete mi validní otázky, ale příliš brzy. Projekt jsme sledovali, ale fakt nevím, jak to tam aktuálně vypadá,“ prohlásil nedávno v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
