Budou další volby pro Čechy v zahraničí jednodušší? TOP 09 oprášila návrh na změnu zákona
V nejbližších volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 by Češi žijící v zahraničí mohli volit korespondenčně. Alespoň to předpokládá TOP 09, která teď dává dohromady novelu volebního zákona. Sněmovně ji hodlá jako poslanecký návrh předložit v následujících týdnech. Věří, že změnu nakonec dokáže prosadit - i přes dlouhodobý odpor některých stran.
„Když jsem to zjišťovala, tak bych si musela vytisknout formulář, vyplnit ho, nechat si ověřit podpis na příslušném úřadě, potom to poslat poštou k příslušnému úřadu v Česku, počkat několik týdnů, až mi voličský průkaz pošlou do Ameriky, pak bych s tím dokumentem musela jít na ambasádu a tam odvolit,“ vysvětluje složitý proces studentka Lenka, která v době loňských voleb do sněmovny byla na studijním pobytu ve Spojených státech.
Volby by pro tisíce Čechů žijících v zahraničí mohly být jednodušší - pravicová TOP 09 oprášila svůj starý návrh na změnu volebního zákona o zavedení takzvané korespondenční volby
„Strašně mě naštvalo, že jsem nemohla volit z Ameriky, protože to bylo poprvé, co jsem nešla k volbám,“ dodává.
Její spolužáci původem z Německa a Rakouska se na rozdíl od ní voleb ve svých zemích zúčastnit mohli - o voličský průkaz si požádali elektronicky a do pár týdnů jim přišel poštou i s hlasovacími lístky.
Podobně by to mohlo fungovat i u nás. Zavedení korespondenční volby chce prosadit zejména TOP 09. „V příštím roce nás čekají volby do Evropského parlamentu a to by mohly být ty volby, na kterých bychom poprvé vyzkoušeli korespondenční volbu, pokud by vše šlo hladce a pokud by ta shoda byla,“ říká první místopředsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová.
Obavy z bezpečnosti voleb
Poslanecký návrh novely volebního zákona hodlá TOP 09 předložit sněmovně v následujících týdnech. Podporu pro něj ale bude hledat jen těžko - zatímco pravicové strany jsou pro, levice změnu dlouhodobě odmítá. Obavy panují hlavně kolem bezpečnosti takových voleb.
Volební místnosti stovky kilometrů daleko. Češi mohou i v Británii hlasovat jen na jednom místě
Číst článek
„Jak zajistíme, že ten dopravce s tím nebude nějak manipulovat během přepravy, jak zabezpečíme, že konkrétní společnost si nenajme techniky, kteří vymění obálky, změní to,“ vysvětluje obavy předseda KSČM Vojtěch Filip.
Podobný názor zastává i předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala: „Nedokážu si představit ani mechanismus, který by zajišťoval bezpečnost toho, že ty hlasy budou spočítány tak, jak byly poslány. Budu doporučovat našemu klubu SPD, aby hlasovali proti korespondenční volbě.“
Jednotné stanovisko zatím nemají ani Piráti. Volby zjednodušit sice chtějí - i pro ně je ale důležité zajištění jejich bezpečnosti. Pirátský poslanec Tomáš Martínek by třeba uvítal dvoufázové ověření voliče.
„Nejednalo by se pouze o obálku, kterou dostane volič, ale například by musel i dostat nějaký kontrolní kód přes datovou schránku, který by musel vepsat na voličský průkaz, který by mu přišel poštou tak, aby nešlo zmanipulovat i tak ten hlas. Pokud bude zajištěna bezpečnost, aby nedošlo k manipulaci, tak se tomu určitě nebráníme a budeme se snažit najít nějaké řešení,“ vysvětluje Martínek.
Klíčové stanovisko hnutí ANO
V zásadě pro jsou lidovci, sociální demokraté, ODS a hnutí STAN - i podle nich je ale potřeba omezit rizika manipulace s korespondenčními hlasy. Klíčové je nicméně stanovisko hnutí ANO, které má ve sněmovně nejvíc poslanců.
Češi žijící v zahraničí chtějí volit na dálku. Založili kvůli tomu internetovou petici
Číst článek
„Pokud chodí k volbám 60 procent, tak toto je způsob, jak tu účast navýšit,“ popisuje, jak se k volbě poštou staví hnutí ANO jeho předseda Andrej Babiš.
V zahraničí žije podle některých odhadů ministerstva zahraničí a resortu práce a sociálních věcí až 800 tisíc Čechů, kteří by mohli volit. Jejich účast se ale pohybuje v řádu jednotek procent. Třeba v prvním kole prezidentských voleb jich k urnám přišlo jen 12 tisíc.
Korespondenční volba by to mohla podle Markéty Pekarové Adamové z TOP 09 změnit: „Odhady jsou, že by se mohla zdvojnásobit nebo ztrojnásobit v případě, že by lidé měli možnost volit korespondenčně.“
Potvrzuje to třeba příklad sousedního Slovenska. Tam v roce 2012 korespondenčně hlasovalo asi 7 tisíc voličů - v dalších parlamentních volbách o čtyři roky později to bylo už přes 17 tisíc.
Zavedení korespondenční volby není podle právníka Marka Antoše legislativně složité - obešlo by se i bez změny Ústavy. „Je to spíš otázka vůle sněmovny a Senátu, je to volební zákon, takže obě komory se musí shodnout, nemůže sněmovna přehlasovat Senát,“ uvádí Antoš.
V Senátu by návrh neměl mít problém - sami zákonodárci už se v minulosti snažili korespondenční volbu prosadit. O její zavedení se různé politické strany snaží už od roku 2004. Zatím ale neúspěšně.
